Byznys - Když loni v červnu antimonopolní úřad zakázal podepsat smlouvu se správcem nového investičního fondu, byla to pro ministerstvo průmyslu docela rána. Vzhledem k tomu, jak dlouho trvá antimonopolním úředníkům rozhodování, bylo víceméně jasné, že přichystaná miliarda do projektů nedoputuje. O pár dní později navíc padla vláda a s ní i plán tehdejšího ministra Martina Kuby (ODS), aby se ze státu stal investor v zajímavých začínajících firmách.
Teď ale se stejným záměrem přichází Kubův nástupce Jan Mládek (ČSSD), který hodlá investiční fond spustit s nadcházejícím dotačním obdobím. „Připravujeme se na vytvoření nového efektivního modelu v rámci chystaného operačního programu,“ potvrdil Insideru a HN mluvčí ministerstva Filip Matys.
Jde o způsob, jak napumpovat potřebné peníze do malých a středních podniků, které mají dobrý nápad na inovace, ale chybí jim vlastní finance. Stát proto vloží do speciálního fondu evropské a svoje peníze, z nichž bude u vybraných firem navyšovat jejich základní kapitál. Ty si pak budou moci dovolit pustit se do nového podnikání a státu se po úspěšném rozjezdu projektu vrátí investice s tím, že ji může použít v dalších slibných podnicích.
Správce miliard
„Je to prospěšný počin, který by mohl mít celou řadu pozitivních dopadů, jako je třeba rozvoj startupového prostředí,“ říká Petr Hladík, vedoucí manažer pro rozvoj podnikání z Technologického centra Akademie věd. Peníze mohou jít i do už zaběhnutých firem, kterým schází finance na realizaci nového nápadu.
Tak jako před pádem premiéra Petra Nečase se stále počítá s tím, že výběr a správu peněz si vezme na starosti fond kvalifikovaných investorů. Ministerstvo průmyslu tak bude v roli akcionáře, ale přímo o investice se postará správce, který vzejde z otevřeného výběrového řízení. Oproti původnímu modelu má být ten nový pružnější – bude třeba možné rozdělovat peníze do menších tematických fondů. „Předpokládáme, že se tak podpoří zejména projekty zakládání a rozvoje malých a středních podniků nebo oblast energetické účinnosti,“ doplňuje Matys.
Ruku v ruce s byznysem
Správce fondu bude muset kromě vyhledávání projektů umět najít také soukromé spoluinvestory. Podle evropských pravidel musí v případě založení a rozvoje podniku činit soukromý podíl alespoň 30 procent investice. A u financování již zavedených firem, které chtějí rozjet inovace, to musí být polovina. Stát může celý byznys zaplatit sám jen v případě, že investice nepřesáhne 5,5 milionu korun – ovšem s tím, že daná firma v posledních třech letech nedostala žádnou jinou veřejnou podporu.
Novinka, které se říká rizikový kapitál nebo seed a venture fondy, patří mezi finanční nástroje, jako jsou zvýhodněné úvěry nebo záruky za bankovní půjčky. Na druhé straně je dotace jako nevratná forma podpory. Celkově má být v operačním programu ministerstva průmyslu na finanční nástroje vyčleněno 11,8 miliardy korun. Kolik z toho přesně půjde do státního investování, bude ale známé až po ukončení jednání s Evropskou komisí o podobě jednotlivých českých operačních programů.
Fondy rizikového kapitálu ve světě běžně fungují, letité zkušenosti s nimi mají například v Izraeli. Česko bude dohánět zpoždění i za zeměmi Evropské unie. Loni se navíc při přípravě seed fondů ukázalo, že řada českých podnikatelů se nechce vzdát části svého podniku a pustit si do byznysu spoluinvestory. „Stále tu chybí více znalostí v podnikatelské sféře, odvaha i dostatek životaschopných projektů,“ obává se Karel Šperlink, prezident Asociace inovačního podnikání.
Odborníci se však zároveň shodují, že úvěry nebo investiční vstupy představují lepší formu veřejné podpory. „Smyslem fondů rizikového kapitálu je dostat státní peníze do ekonomiky pomocí standardních tržních principů. Ne dotacemi, které trh křiví,“ uvádí Lukáš Vácha, ředitel investičního správce Conseq – firmy, která se měla starat o původní fond. Od klasických dotací k návratným formám podpory se nyní snaží přesouvat celá Evropská unie. A i když Česko zatím zaostává, v domácích programech začínají finanční nástroje ukusovat čím dál větší díl.
Díky tomu, že seed a venture fondy měly fungovat už dva roky a ministerstvo průmyslu k nim dělalo rozsáhlou kampaň, trh se na ně již nachystal. „Informaci využily různé privátní fondy, kterých v posledních měsících vznikla celá řada. Nový státní fond tak bude vstupovat do mnohem lépe připraveného prostředí,“ vysvětluje Hladík.
Kateřina Surmanová
