Barroso rozhýbává úvěrový trh tak, že ani nebude třeba testovat banky

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
17. 6. 2013 11:58
Logiku návrhu můžeme hledat ve snahách o rozhýbání evropské ekonomiky. Věc je však poněkud složitější, a to pokud jde o příčiny i důsledky. Rozebírá je Petr Hlinomaz.
Foto: Tomáš Kunc

Glosa - Předseda Evropské komise José Manuel Barroso by si přál nějak rozhýbat úvěrový trh, když to nedokázaly ani extrémně nízké úrokové sazby. Proto vyslovil myšlenku, že by Evropská unie mohla ručit za půjčky, které banky poskytnou firmám.

Logické, ale také trochu bizarní – byť šéf EK měl na mysli spíše firmy menší. Dovedeno ad absurdum by banky totiž mohly být s postupem času zbaveny „všech“ rizik úvěrových obchodů (možná i dalších rizik) a v bankovním sektoru by mohla třeba zaniknout konkurence.

Logiku návrhu můžeme hledat ve snahách o rozhýbání evropské ekonomiky. Věc je však poněkud složitější, a to pokud jde o příčiny i důsledky.

Příčinou poklesu úvěrové aktivity není výhradně pokles dostupnosti úvěrů firmám, protože:

-       promítá se také snížení ekonomické aktivity v důsledku finanční a ekonomické krize,

-       firmy přišly na chuť nízkým úrokovým sazbám a chtějí je při svém financování zafixovat na delší období. Toho nelze dosáhnout bankovním úvěrem, protože banky se brání fixním sazbám a prosazují sazby plovoucí. S pevnými sazbami lze rozumně uspět v případě emise firemních dluhopisů (proto lze vidět nárůst emisní aktivity u podnikových dluhopisů, viz graf).

Malá dostupnost úvěrů, způsobená tím, že je banky prostě nenabízejí, nastala jen na jihu Evropy. Požadované sazby převyšují dvakrát až třikrát sazby úvěrů poskytovaných na severu. Překlenutí této disproporce může být dalším motivem Barrosova návrhu.

Zkusíme-li odhadnout následky, pak při méně opatrném nastavení pravidel garancí mohou být banky málo obezřetné a poskytovat úvěry „komukoliv“. Ve finále by selhání dlužníka platily evropské úvěrové instituce a de facto evropští daňoví poplatníci.

Snad by pomyslnou výhodou mohla být skutečnost, že bychom při sejmutí rizik z bank nepotřebovali zátěžové testy.

Tak daleko ale nejsme. Například Česká centrální banka (ČNB) zatím v provádění zátěžových testů (samozřejmě) pokračuje. V úterý bychom v rámci červnové Zprávy o finanční stabilitě měli vidět nejnovější výsledky. Asi není třeba obávat se nějakého špatného překvapení. Zajímavější bude sledovat vývoj metodiky, ve které by se měla odrazit horší očekávání ekonomické výkonnosti země. Nepřerušovanou řadou bankovních testů ČNB předhoní Evropu, která odložila další kolo zátěžových testů evropských bank až na jaro 2014 (viz Insider 30. 5. 2013).

Petr Hlinomaz

 

 

Právě se děje

Další zprávy