Objev dne - Od dubna 2014 převezmou správu všech armádních budov a pozemků soukromé firmy. Za roční taxu 1,14 miliardy korun dostanou na starost údržbu, úklid, drobné opravy a ostrahu.

Dokládají to dosud tajné dokumenty ministerstva obrany, které Insider získal. Podle nich se úřad chystá v červnu vypsat veřejné soutěže v celkem šesti spádových oblastech. Vítězné firmy budou známy nejpozději v prosinci a ministerstvo s každou z nich podepíše smlouvu na čtyři roky.

Existenci dokumentů potvrdila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení.

Během let 2014-2017 tak stát zaplatí za správu svých budov (tzv. facility management) celkem 4,56 miliardy korun. Tato suma odpovídá podle projektového týmu dosavadním nákladům.

Šéfem týmu je generální sekretář Jan Vylita, který přišel na ministerstvo v září 2010. „Po jeho nástupu do funkce se příprava projektu značně zintenzivnila,“ doplnila mluvčí Zechmeisterová.

Pět procent za dva roky

„Ministerstvo obrany předpokládá dosáhnout lepší efektivity při vynakládání finančních prostředků na správu nemovitého majetku,“ zdůvodňuje privatizaci správy kasáren dokument, který prochází na ministerstvu vnitřním připomínkovým řízením.

Správa majetku prý bude pro armádu jednodušší.

Dnes platí za různé služby stovkám firem, napříště se může dohodnout v každé z šesti spádových oblastí s jednou. Zároveň se sníží o čtvrtinu, tedy o 250 osob, ministerský personál, který má na starost vojenské nemovitosti.

Finanční úspory nenastanou ještě v roce 2014, kdy armáda utratí za své budovy stejnou částku jako letos. Dojde však ke „zkvalitnění služeb, provedení analýz a návrhů možných úspor“. Na základě těchto analýz se už v dalším roce ušetří pět procent nákladů, v letech 2016 a 2017 po 10-15 procentech, tedy po 110-170 milionech.

Armáda podle předpokladu Vylitova týmu ušetří především při výdajích za elektřinu a za teplo.

Plán ministerstva ohrožuje ekonomické vyhlídky zpravidla chudých regionů, kde sídlí vojenské posádky. Například na Žatecku, Vyškovsku nebo Olomoucku je armáda největším zaměstnavatelem a k propouštění dojde nejen mezi jejími civilními zaměstnanci. O práci přijdou i desítky regionálních dodavatelských firem.

Dokument nerozebírá sociální a ekonomické dopady privatizace správy kasáren, pouze předpokládá, že skončí zhruba 60 procent smluv, které armáda s dodavateli uzavřela.

Odklad skutečných úspor

„Stejný systém facility managementu je zaveden ve více zemích NATO, například v USA, Velké Británii a Francii,“ předkládá inspiraci mluvčí Zechmeisterová.

Tamní armády podle ní zavedly také outsourcing dopravy, prádelen a stravování. Britové dokonce najímají soukromé firmy na nábor rekrutů. Naopak není známo, že nějaká armáda platí soukromníkům za ostrahu.

Také britští ministři obrany zdůvodňují spolupráci se soukromníky tím, že musí šetřit. Tuto praxi ovšem kritizoval David Hall z Greenwichské univerzity. „Outsourcing není cestou k dosažení významných úspor v nákladech. Smlouva se soukromníkem je vlastně dohodou o škrtání nákladů za osmnáct měsíců, šlo by tedy postupovat rychleji,“ uvedl Hall na stránkách Financial Times.

Outsourcing v bezpečnostní oblasti navíc ztratil v Británii pověst po olympijských hrách v Londýně, kde stát svěřil organizaci a ostrahu soukromé společnosti G4S. Právě po jejím selhání museli být nasazeni vojáci.

S outsourcingem nemá dobré zkušenosti ani zdejší ministerstvo obrany. Na jaře 2010 za ministra Martina Bartáka uzavřelo se společností Prague Military Hospital Concession smlouvu na stavbu a správu (facility management) nového hotelu v areálu Ústřední vojenské nemocnice. Bartákův nástupce Alexandr Vondra nevýhodnou smlouvu za 6,4 miliardy vypověděl, musel však investorovi zaplatit odškodnění 150 milionů.

Petr Holub