10 268 238 korun. Tolik odpustilo Česko Sýrii při splácení dluhu

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
10. 9. 2013 12:05
Americký úder na Sýrii se blíží, začne už možná tento týden. Česko má v této souvislosti do jisté míry štěstí. Dlouholetý velký dluh, který blízkovýchodní země měla ještě z dob vlády KSČ vůči Československu, se stihl alespoň částečně vrátit. Nabízíme zákulisní pohled, jak to celé bylo.
Foto: Tomáš Kunc

Retro - Česko má v souvislosti se syrskou krizí do jisté míry štěstí. Dlouholetý velký dluh, který blízkovýchodní země měla ještě z dob vlády KSČ vůči Československu, se stihl alespoň částečně vrátit.

V květnu 2008 byl u toho tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Tři roky předtím, než začala občanská válka, do které se možná už příští týden intervencí zapojí i Spojené státy.

Uzavřela se tak právě včas dlouhá a často neplodná jednání trvající téměř dvě desetiletí.

Kalousek podepsal 18. května 2008 v Damašku dohodu, která řešila poslední pohledávky.

"Šlo zhruba o milion dolarů, slíbili tenkrát, že to zaplatí. Zároveň byla součástí delegace podnikatelská mise, leccos se dojednalo,“ řekl Insideru Kalousek, který ale přiznal, že po pěti letech má problém si vzpomenout na podrobnosti.

Podle údajů ministerstva financí do července 2008 Sýrie zaplatila České republice v přepočtu 9 638 418 korun.

Ale – Česká republika zároveň Sýrii prominula dluh ve výši 10 268 238 korun. Byl vykázán jako česká pomoc Sýrii. Podle ministerstva šlo o pohledávky za dodávky civilní povahy, nikoliv za zbraně.

Jeden z českých diplomatů řekl Insideru, že Václav Havel ještě jako československý prezident adresoval na začátku devadesátých let Háfizu Asadovi dopis, ve kterém ho poměrně ostře žádal o splacení stamilionových dluhů.

Syrský vůdce se rozhněval a přestal s Čechy komunikovat. Nový pokus přinesla až v červnu 2001 návštěva ministra zahraničních věcí Jana Kavana v Damašku, kterého přijal už Bašár Asad.

Až v roce 2005 ale syrská strana konečně začala dluhy splácet.

Sýrie zaujímala v československém zahraničním obchodě mimořádné postavení. Zhruba od poloviny sedmdesátých let byla největším příjemcem československého exportu mimo Evropu.

Režim Háfize Asada a jeho strany Baas sice nešlo nikdy označit za komunistický a nikdy nebyl jeho oficiální ideologií marxismus-leninismus, v zahraniční politice se ale jednoznačně orientoval na východní blok.

Čechoslováci dodávali investiční celky, zbraně (zejména tanky T-55 aletadla L-29), poskytovali jeden úvěr za druhým.

Se splácením už to ale bylo horší. Na konci osmdesátých let se dluh vyšplhal už do výše několika stamilionů dolarů. Československo se pokoušelo Syřany přesvědčit, aby alespoň část dluhu spláceli dodávkami ropy, ale kromě jednorázové „zásilky“ 300 tisíc tun ropy v roce 1987 neuspělo.

Háfiz Asad navštívil Prahu naposledy v dubnu 1989, půl roku před sametovou revolucí. Přijal ho tehdy generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Jednali čtyři hodiny, ale dluh nevyřešili.

Ještě v roce 1990 se českoslovenští zbrojaři pokoušeli dodat Sýrii zásilku tanků i přes silný izraelský odpor. Bylo to krátce poté, co ČSSR a židovský stát navázaly diplomatické styky, přerušené v roce 1967.

Na závěr dodejme, že československá letadla L-39 Asadův režim stále používá v boji proti povstalcům v nynější válce.

Martin Novák

 

 

Právě se děje

Další zprávy