reklama
 
 

Cena za film o páchnoucích růžích a o elektrodě v mozku

20. 4. 2008 11:15
Academia film v Olomouci vyhlásil vítěze

Olomouc - Odborné i laické poroty festivalu populárně-vědeckých a dokumentárních snímků Academia film Olomouc rozhodly o tom, které soutěžní filmové dokumenty jim připadají nejzajímavější.

Francouzský režisér Thierry Berrod nazval slovem "růže" lidské exkrementy. Nejsou však pro něj ničím špatným, naopak: se šarmem a kamerou sledoval v mnoha koutech světa , jak se dají "růže" průmyslově měnit na užitečný bioplyn. Jak antropologové díky rozbory fosilních "růží" našich předků poznávají minulost. Zaznamenal i snahu čínských vědců, kteří z "růží" extrahovali bílkoviny pro výrobu potravin; nepřekvapí asi, že o ně nebyl zájem... To vše v dokumentárním filmu Ve jménu růží.

Mnohostranný pohled na tabuizované téma fascinoval porotu natolik, že Berrodovi udělila hlavní cenu v soutěži zahraničních snímků.

Nevlídný pan Parkinson

Nejvyšší ocenění za český film získal Petr Jančárek za snímek Pan Parkinson. Parkinsonova nemoc není nic příjemného: postihuje centrální nervový systém, nemocným se neovladatelně chvějí ruce a nohy, nemohou psát, sami se najíst, jejich chůze se stává pomalou až nemožnou. Intelekt však není nijak zasažený, takže pacient může s plným pochopením sledovat zhoršování svého zdravotního stavu.

Režisér Jančárek ve svém filmu sleduje českého dirigenta a skladatele Petra Šibileva. Ten se snaží důsledky choroby zmenšit díky pomoci pražských lékařů, kteří mu voperovali do mozku elektrodu, jež vysíláním slabých elektrických impulsů ruší projevy onemocnění.

Odměněné filmy se promítají v neděli v průběhu dne v prostorách Konviktu Palackého univerzity, která je hlavním pořadatelem Academia filmu.

Stvořitel z Alfa Centauri?

Organizátoři přehlídky také připravili promítání nesoutěžních snímků inspirovaných různými vědeckými tématy a následné besedy o nich. Mimo jiné si všímali i toho, jak současné spory mezi stoupenci evoluce a zastánci názoru o stvoření světa zobrazují filmaři. Diváci mohli vidět filmy pro a proti myšlence takzvaného inteligentního plánu či inteligentního designu. Ten ve svém principu říká, že život a vůbec svět okolo nás je tak složitý, že nemohl vzniknout náhodnou shodou okolností a přirozeným výběrem, tedy evolucí, nýbrž jej musel kdosi (či cosi) promyšleně a plánovitě vytvořit.

Jak ukázala následná beseda, i menší část českých přírodovědců je nakloněna myšlence takovéhoto vytvoření našeho světa.

„Ve vědě nelze předem vyloučit nic, ani to, že život na Zemi vytvořila nějaká rozumná bytost, třeba jakýsi doktorand na Alfa Centauri v rámci své studentské práce," s nadsázkou říkal jeden z hostů diskuse, evoluční biolog Jaroslav Flegr, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Takováto hypotéza se pak dá dalším výzkumem buď potvrzovat, nebo vyvrátit. Profesor Flegr jasně řekl, že pro ni v této chvíli nevidí žádné důkazy.

Pokud by ovšem stvořitelem měla být všemohoucí bytost, dokázat ani vyvrátit se to prostředky vědy nedá, protože, zjednodušeně řečeno, i vědecké postupy by byly stvořeny jen tak, jak si to tato bytost přála. A už vůbec nejde zjistit, který inteligentní designér předtím vytvořil toho "našeho" inteligentního designéra.

Náboženská víra však může žít souběžně s vědou. Recept nabídl biolog a filozof Luboš Bělka, docent ústavu religionistiky Masarykovy univerzity v Brně: „Nepouštějme náboženství do vědy a obráceně, vytyčme kolem nich demarkační linie a pokud možno i demiliterizované zóny," navrhoval.

Detektivové i legrace

Blok nazvaný Příběhy detektivů zase ukázal vědu ve službách policejního vyšetřování a jeho součástí byla diskuse se zástupci Policejní akademie z Prahy o tom, jak se televizní seriály typu Kriminálka Miami (Las Vegas, New York...) liší od reality. Odpověď: základní myšlenka, že díky vědě dnes mohou kriminalisté skutečně snáze odhalit a usvědčit pachatele, je pravdivá. Zobrazení postupů soudních laboratoří i vyšetřovatelů však se skutečností obvykle nemá společného téměř nic.

Podrobněji čtěte:
Kriminální seriály mě vytáčejí, říká policejní profesor

Odlehčením se pak staly filmy o legrační vědě kanadského autora Petera Lynche, který byl hostem festivalu. Třeba o člověku, který vymyslel bezpečnostní oblek proti medvědům.

Přehlídka celkem představila devět desítek snímků z osmnácti zemí.

Čtěte rozhovor s ředitelem festivalu:
Academia film Olomouc: provokace na akademické půdě
Podívejte se na ukázky ze snímků promítaných na festivalu:








autor: Josef Tuček, Petr Protivánek, Roman Staněk | 20. 4. 2008 11:15

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama