reklama
 
 

Barvy sluneční koróny vypovídají o jejím složení

8. 9. 2008 6:50
Astronomickou fotografií srpna se stalo zatmění Slunce

Praha - Úplné zatmění Slunce uchvátí každého astronomického nadšence, ale i běžného člověka, který je alespoň jednou v životě spatří.

Český astronom Miloslav Druckmüller, jeho německý kolega Peter Aniol a slovenský spolupracovník Vojtech Rušin jeli kvůli letošnímu úplnému zatmění Slunce až do nitra Mongolska. A jejich kombinovaný snímek získal ocenění v soutěži astrofotografie měsíce, kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost.

Obrázek má výmluvný název Barvy sluneční koróny; korónou astronomové nazývají nejvyšší část sluneční atmosféry.

Nezvyklý snímek

Snímek se odlišuje od většiny obrázků sluneční atmosféry, které máme možnost vidět. To proto, že se autoři pokusili poodhalit skryté tajemství skutečné barvy řídké atmosféry naší nejbližší hvězdy.

Nebylo to jednoduché. Počínaje pořízením přesně definované řady expozic koróny během zatmění a pomocných korekčních snímků, přes extrémně přesné sesazení jednotlivých snímků do jednoho výsledného a následnou vizualizaci detailů, až po komplikované barevné zpracování.

Výsledek však za tu námahu stojí.

Výmluvné barvy

"Po potlačení bílé barvy světla rozptýleného na volných elektronech ve sluneční koróně, tedy takzvané K-koróny, se v její vnitřní části objevila zelená barva emisní spektrální čáry zářící na vlnové délce 530,3 nm," popisuje astronom Marcel Bělík z poroty soutěže.

"Dnes víme, že náleží železu, které je v řídkém a horkém prostředí sluneční atmosféry více než třináctinásobně ionizované. Když ji však ve spektru pořízeném během zatmění v roce 1896 astronomové spatřili poprvé, byli zmateni. Domnívali se dokonce, že náleží novému prvku, který nazvali Korónium. Tento stav trval až do roku 1930, kdy Walter Grotrian a Bengt Edlén objevili pravou podstatu záhady," doplňuje Marcel Bělík.

Rozptyl v prachu a plynu

Načervenalá barva okrajových částí obrazu je naopak způsobena převážně rozptylem světla na prachových částicích takzvané F-koróny. Tato načervenalá část sluneční atmosféry přechází v zodiakální světlo, které vzniká rozptylem slunečního světla na prachu a plynu v meziplanetárním prostředí, které je občas i u nás pozorovatelné po západu Slunce či před jeho východem.

Slabě fialová záře je pak způsobena také ionizovaným železem, pouze však desetkrát. Na základě analýzy tohoto snímku tak můžeme dojít k významné informaci, že sluneční koróna, jak ji vidíme očima či detektory fotoaparátů, je téměř bílá s jemným posunem do zelena nad aktivními oblastmi na Slunci až po načervenalou barvu slabě načervenalého zodiakálního světla. Přechodová oblast může též zářit slabě žlutě, podle toho, jak se v ní zelená a červená mixují.

Vítězné snímky z minulých měsíců můžete vidět zde.
Více se o soutěži Česká astronomická fotografie měsíce dozvíte zde.

autor: red | 8. 9. 2008 6:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama