reklama
 
 

Astronomickým snímkem měsíce je kosmický roh hojnosti

4. 8. 2008 5:00
Oceněná fotografie vesmíru zachycuje souhvězdí Labutě

Praha - Emotivní snímek velké části souhvězdí Labutě odměnila porota z České astronomické společnosti titulem Česká astronomická fotografie měsíce července.

Jeho autorem je Petr Brejtr ze Rtyně v Podkrkonoší (jeho webovou stránku najdete zde).

Pestrá nabídka kosmických objektů

Souhvězdí Labutě patří mezi ty nejvýraznější na letní obloze jednak dobře čitelným geometrickým uspořádáním jasných hvězd, ale hlavně plastickou strukturou těžce rozlišitelných hvězdných polí v pozadí.

"Pro astronoma je tento kousek oblohy doslova rohem hojnosti s pestrou nabídkou kosmických objektů, které lze pozorovat," konstatuje Pavel Ambrož z poroty soutěže fotografů vesmíru.

Vedle dvojhvězd a proměnných hvězd jsou zde galaxie, planetární mlhoviny i zbytky supernovy a otevřené hvězdokupy M 29 a M 39 z Messierova katalogu. Ty ale spíše potěší pozorovatele s dalekohledem.

Dalekohled? Nebo stačí oči?

Dlouho je předmětem diskusí, zda fotograficky dobře viditelná mlhovina NGC 7000 podle svého úžasného tvaru nesoucí název Severní Amerika je pozorovatelná pouhým okem, či zda je třeba použít kvalitní binokulár. Jejím blízkým sousedem je jiná výrazná mlhovina, která se nápadně podobá zobáku a tělu pelikána, a proto nese jeho jméno (a také označení IC 5070).

Obě emisní mlhoviny jsou tvořeny jediným mezihvězdným oblakem ionizovaného vodíku. Na cestě k Zemi ale jejich světlo zeslabuje pruh mezihvězdného prachu, který ze zářícího oblaku zdánlivě vytváří dva objekty a jenž formuje zajímavé tvary obou mlhovin. Rozměr celého vodíkového oblaku dosahuje 100 světelných roků a vzdálenost se odhaduje na 1500 až 1800 světelných let. V mlhovině nacházíme několik oblastí, které jsou "vesmírnou porodnicí" a v nichž se vytvářejí nové hvězdy.

Rozsáhlá dvojitá mlhovina a její menší kolegyně kolem jasné hvězdy Deneb jsou oblíbenými objekty astrofotografů již proto, že přímé pozorování těchto difusních objektů s jasem na hranici citlivosti oka je velmi nesnadné. Mlhovinu patrně první pozoroval již v roce 1786 anglický fenomenální astronom William Herschel.

Fotony ukládané dvě a půl hodiny

Dnešní světelně znečištěné noční nebe nás staví do mnohem obtížnější situace a i poučený pozorovatel takové objekty skoro nevidí, spíše je jen tuší.

Petr Brejtr, vítěz červencového kola soutěže fotografů vesmíru, využil příznivé situace a dohlédl na to, aby se fotony, které k nám letí o dost déle než tisíc let, pečlivě ukládaly celkem 2,5 hodiny na čip jeho kamery. Vytvořil přehledný obrázek, který nám pomohl rozšířit si představu o části vesmíru tam, kam již se svými smysly nemůžeme.

Vítězné snímky z minulých měsíců můžete vidět zde.
Více se o soutěži Česká astronomická fotografie měsíce dozvíte zde.

autor: red | 4. 8. 2008 5:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama