Praha - Oblasti v souhvězdí Kefeus jsou bohaté na zajímavé objekty, od otevřených hvězdokup až po prachové či temné mlhoviny. Dlouhou dobu však byly záběry těchto podivuhodných objektů spíše záležitostí největších dalekohledů profesionálních astronomů.

Vítěz srpnového kola soutěže Česká astronomická fotografie měsíce, Lukáš Kolář, však dokázal nahlédnout i sem, díky několikanásobnému sekvenčnímu snímání během tří nocí. Výsledné expozice dosáhly patnácti hodin.

Jeho snímek nazvaný Mlhovina LBN 468 v souhvězdí Kefeus pak nejvíce zaujal porotu z České astronomické společnosti.

Aktivní oblast vesmíru

Na fotografii se můžeme kochat roztodivnými tvary temných mlhovin, hustých oblastí mezihvězdného prachu a plynu, které zakrývají části výrazné reflexní mlhoviny. Ta je tvořena oblakem mezihvězdného prachu, který účinně odráží světlo blízkých hvězd, čímž se mlhovina stává viditelnou. V katalogu má označení LBN 468.

"Na tomto nádherném záběru z hlubin vesmíru toho však můžeme nalézt mnohem více," uvádí člen poroty soutěže Viktor Votruba z Astronomického ústavu Akademie věd. "Nedíváme se totiž na mrtvou oblast, ale na aktivní oblast, kde vznikají nové hvězdy."

"Pokud se pozorně podíváme na horní část reflexní mlhoviny, nemůže naší pozornosti uniknout nápadná drobounká temná mlhovina, na jejímž konci se nachází slabá proměnná hvězda PV Cep. Proměnná hvězda je taková, která mění svou jasnost," vysvětluje astronom Votruba.

Hvězdné stvoření v přímém přenosu

U této hvězdy se nachází drobná mlhovina, která byla objevena teprve v roce 1977 a je známa také pod označením "Gyulbudaghianova" mlhovina.

Hnacím motorem této mlhoviny je rázová vlna z materiálu vyvrženého smršťující se protohvězdou PV Cep, z níž "opravdová" hvězda teprve vzniká. Díky této interakci mění mlhovina viditelně svůj tvar a je proto středem pozornosti astrofyziků.

Pohledem na tuto proměnnou hvězdu máme jedinečnou možnost sledovat proměnu mezihvězdné hmoty v hvězdu, okamžiky hvězdného stvoření, takříkajíc v přímém přenosu.