Vánoce jsou po celém světě obdobím tradic, svátků a jídla. V multikulturní společnosti, jako je Bosna, kde vedle sebe žijí muslimové, katolíci a pravoslavní křesťané, se však zvyky od těch českých v mnohém liší. Podle Heleny Truchlé, moderátorky a autorky podcastu Středoevropanka, je hlavním rozdílem oproti tuzemským zvyklostem fakt, že mnozí v Bosně slaví Vánoce až 25. prosince a část obyvatel má pravoslavné svátky až v lednu. "Někteří Bosňané jsou muslimové. I na sociálních sítích se tak obyčejné 'Veselé Vánoce' mění ve 'Veselé Vánoce všem, kteří je slaví'," vysvětluje Truchlá.
Redaktorka slaví Štědrý den 25. prosince s rodinou svého původem bosenského přítele v kruhu jeho širší rodiny. "Je ve zvyku hodně jíst. V minulosti jsem zažila slavnostní hostinu, která se skládala ze sarmy neboli kysaných zelných listů plněných směsí masa a rýže s kusem uzeného navrch. Pak keške, tedy kroupy s trhaným kuřecím, mlinci (těstovinové placky) s krůtím masem, španělská paella a rybí polévka. A navrch 'ruský' bramborový salát, což je prostě mnohem více majonézová verze toho českého," vzpomíná.
Cukroví podle Heleny Truchlé v zemi západního Balkánu velkou popularitu nesklízí. Sladkou tečkou je pro většinu bosenských rodin koláč boém se silnou vrstvou máslového krému a čokolády. "Jeden kousek mi vystačí na celé svátky," přiznává redaktorka.
V pozdním odpoledni, po jídle, přijde čas i na dárky, které v Bosně pod stromkem nechává děd Božićnjak, který je lokální verzí Santa Clause. "Mně osobně se na téhle verzi Vánoc líbí, že se potká celá početná rodina, od nejstaršího po nejmladšího člena, u jednoho stolu," říká Truchlá.
Místo Ježíška "kakající" polínko
Šéfeditorka Radka Zítková v minulosti trávila vánoční čas v Kanadě i Spojených státech. Letos však poprvé prožije s rodinou svátky ve Španělsku, kde se dárky rozdávají hned nadvakrát. Nejdříve na Štědrý večer v prosinci a podruhé, podle katolické tradice, na Tři krále. "Namísto Ježíška nás tedy letos obdaruje Papá Noel," říká o původně francouzské obdobě Ježíška.
Naopak dětem v Katalánsku na severovýchodě země nenosí na Štědrý den dárky Ježíšek, ale záhadná bytost Tío de Nadal. Postavička, často vyrobená z polena, připomíná prasátko s červenou čepicí. "Protože jsem sběratelkou vánočních ozdob, přítel mi před několika lety jedno takové polínko také pořídil. Tento kus dřeva se tradičně překryje látkou a následně se předstírá, že ono dřevěné prasátko dárky pro děti vykálelo," popisuje zvláštní tradici s tím, že postavičky Tío de Nadala mohou mít i několik metrů.
Teplé Vánoce u moře s sebou nesou odlišnosti. Není totiž výjimkou, že se v okolí pláží namísto typických vánočních smrků objevují ozdobené palmy. "Neuvidíte tu nafukovací postavičky Santy Clause, které jsou v Americe nebo Česku klasikou. Namísto toho lidé mají před svými domovy vystavené postavičky tří králů," doplňuje. Ať už Radka Zítková tráví svátky kdekoliv, nevynechá tradiční české cukroví. "Tradičně peču perníčky, na které každoročně napíšeme jména dětí z rodiny. Snažíme se také mít pokaždé k večeři rybu," dodává.
Komerčnost a boj proti Mariah Carey
Reportér Daniel Anýž zavzpomínal na americké Vánoce, které poprvé zažil na přelomu roku 2001 a 2002 během studijního novinářského pobytu. V USA oslavoval i v letech 2005 až 2010, kdy žil ve Washingtonu a pracoval jako zahraniční zpravodaj Hospodářských novin.
"Byl jsem zpočátku v šoku z komerčnosti, která byla už před 21 lety v USA se Štědrým dnem úzce spjata. Kam člověk vlezl, tam hrála skladba Jingle Bells, kterou od té doby nemohu vystát. Stejný vztah mají nyní Američané k písni zpěvačky Mariah Carey All I Want For Christmas Is You. Řada obchodů dokonce protestuje proti tomu, aby se v nákupních centrech pouštěla," vysvětluje.
I kvůli komerčnímu nádechu má Daniel Anýž mnohem bližší vztah k oslavám Dne díkůvzdání, který se slaví více v rodinném duchu. "Poprvé jsem ho zažil v roce 2001 v domácnosti profesora, který mě měl během studentské stáže na starost. Mnozí jeho příbuzní absolvovali několikahodinové cesty, jen aby se sešli v rodinném kruhu a společně slavili," vypráví.
Přestože rodina Daniela Anýže žila v Americe několik let, vždy dodržovala české vánoční tradice. "Kapr byl pro nás o Štědrém dni klasikou. V USA je však k nedostání. Nakonec jsme ho sehnali ve vietnamském obchodě. Byl ale nějaký zvláštní a manželce se na pánvi zkroutil. Nezkazilo nám to Vánoce, ale podivná věc na talíři nás přesvědčila k tomu, slavit příští Štědrý den v Praze," popisuje. Zážitky z Ameriky reportérovi o svátcích připomíná sběratelská ozdoba, kterou v roce 2008 vydala Historická asociace Bílého domu.
