Olomouc - Vědecký film nemusí nutně znamenat nudný film, tvrdí pořadatelé už 44. ročníku festivalu Academia film Olomouc a snaží se to dokázat také divákům.
Soutěžní přehlídka, připravená Palackého univerzitou, potrvá do neděle a představí celkem 120 filmů, které doprovodí přes tři desítky diskusí s jejich tvůrci a dalšími odborníky. Devatenáct zahraničních a šestnáct českých filmů se dostalo do soutěže. Ty nejzajímavější z nich budou vybírat odborné poroty, včetně poroty studentské, ale také diváci. Těch se na festival akreditovalo už přes tisíc.
"To je na festival vědeckých filmů přímo neuvěřitelné číslo," konstatoval ředitel přehlídky Petr Bilík.
Promítání filmů doprovázejí také diskuse s tvůrci a odborníky. Největší zájem zatím vzbudil programový blok o experimentech na lidech. Ukázalo se při něm, že není snadné jednoznačně říci, kam až smějí vědci jít, když si za "pokusné objekty" vyberou lidi.
Elektřinou do mozku
Mezi soutěžními snímky najdeme například film italského režiséra Giotta Barbieriho "0,9 ampéru". Název určuje velikost elektrického proudu, která se považuje za bezpečná k tomu, aby byla při elektrošoku vpuštěna do mozku pacienta. Film rekonstruuje historii léčby duševně nemocných pomocí elektrošoků a vnucuje otázku: Bylo humánní takto léčit?
V české soutěži je zařazen třeba dvouhodinový film Roberta Sedláčka a Michala Kubala "V hlavní roli Gustáv Husák", který mapuje život posledního komunistického československého prezidenta. Muže, který pro získání moci obětoval snad všechny životní hodnoty a který sám poznal komunistické žaláře jako politický vězeň, ale stejně tam, už zase na vrcholu moci, další lidi posílal.
Jak moc škodí moderní život?
Francouzský režisér Jean-Christophe Ribot ve filmu "Obklopeni vlnami" připomíná, že rozmach používání mobilních telefonů začal bez jakéhokoli výzkumu jejich možných zdravotních dopadů. Ale jasno není ani dnes: mikrovlnné vlnění mobilních telefonů zcela jistě má vliv na mozkové buňky. Jenže není stále jasné, jestli může způsobit zdravotní poškození. Jisté je zřejmě jen to, že některým citlivým jedincům vadí záření z mobilních telefonů i z jejich vysílacích stanic umístěných všude kolem nás. Tihle lidí tedy mají v dnešním světě docela smůlu.
"Muži v nebezpečí" - říkají ve svém filmu francouzští režiséři Sylvie Gilmanová a Thierry de Lestrade. Ukazuje se totiž, že ve vyspělých zemích pokleslo za posledních padesát let mužům vytváření spermií o polovinu. Vina, jak ukazují zobrazené laboratorní pokusy se zvířaty, zřejmě leží na průmyslově vyrobených chemických látkách, které jsou všude kolem nás a pronikají do našeho těla. Ovšem ani ženy nejsou mimo riziko, film připomíná, že výskyt rakoviny prsu se od šedesátých let zvýšil dvakrát až třikrát. I tady se zdá, že se vysvětlení dá najít v chemickém koktejlu, který nás obklopuje v předmětech denní spotřeby.
| Filmy o vědě pomáhaly zrodu amerického snu: Radar vaří zmrazené jídlo: vynálezy světa konzumu |
| Oblíbený televizní seriál a realita: V opravdovém světě by doktor House dávno seděl za mřížemi |
| Rozhovor s dramaturgem: Academia film představuje vědu s estetickým nábojem |
| Informace pořadatelů: Oficiální stránky festivalu |
