V reálném světě by doktor House dávno seděl za mřížemi

Josef Tuček
15. 4. 2009 14:00
Oblíbený seriál je detailně přesný, ale má křivý obraz
Andrew Holtz, autor knihy rozebírající realitu v televizních příbězích doktora House.
Andrew Holtz, autor knihy rozebírající realitu v televizních příbězích doktora House. | Foto: Josef Tuček

Olomouc - V jedné z epizod zmínil hlavní hrdina populárního amerického seriálu Doktor House jen jedinou větou, že vědci z Dukeovy univerzity zkoušejí nový postup léčení drogové závislosti.

"Na Dukeově univerzitě mi pak řekli, že po odvysílání u nich neustále zvonil telefon. Diváci chtěli vědět podrobnosti a poptat se, jestli by postup mohli využít i oni sami. Když o témžě výzkumu připravila velká televizní stanice několikaminutový zpravodajský pořad, byl prý ohlas mnohem menší," popisuje americký publicista Andrew Holtz, jaký je rozdíl v přijímání informací: Ta z vymyšleného seriálu oslovila víc lidí než stejný údaj v seriózním zpravodajství.

Andrew Holtz byl jedním z hostů právě probíhajícího festivalu populárně vědeckých a dokumentárních snímků Academia film, který pořádá Univerzita Palackého v Olomouci. Pořadatelé jej pozvali právě proto, že se zabýval "kontrolou" reality v uměleckém díle.

Porovnání u specialistů

Kniha Andrewa Holtze o pravdě a mýtech v populárním americkém seriálu z lékařského prostředí, kterou v češtině vydalo nakladatelství s tajemně znějícím názvem XYZ.
Kniha Andrewa Holtze o pravdě a mýtech v populárním americkém seriálu z lékařského prostředí, kterou v češtině vydalo nakladatelství s tajemně znějícím názvem XYZ. | Foto: Aktuálně.cz

Holtz býval mimo jiné medicínským reportérem CNN. Nyní je na volné noze a napsal knihu, která vyšla i v češtině pod názvem Dr. House - Pravda a mýty o netradičních lékařských metodách v populárním seriálu.

Pracoval na ní důkladně. Když posuzoval, jak televizní doktor House léčí nějakou nemoc, navštívil nejlepší specialisty v daném oboru, aby posoudili úroveň "televizní" terapie.

Výsledek?

"Detaily jsou naprosto přesné. Každé onemocnění, které se v seriálu vyskytlo, opravdu existuje a je zachyceno v odborné literatuře, i když je třeba nesmírně vzácné. Také všechny léky a léčebné postupy, které seriál zachytil, jsou reálné a opravdu se používají, i když třeba jen výjimečně," popisoval Andrew Holtz při besedě .

Chybějící sestřičky jsou tím nejmenším

A přesto podle něj seriál nabízí velmi pokřivený obraz skutečnosti. ako každé dramatické dílo, zjednodušuje a soustřeďuje se na hlavní příběh a hlavní postavy.

Proto v příbězích až na výjimky prakticky nefigurují zdravotní sestry. Ve skutečnosti jsou to právě ony, kdo o pacienta pečují ve dne i v noci a na jejichž péči jeho zdraví velmi závisí.

V seriálu se vždy celý tým lékařů věnuje jednomu pacientovi. Ve skutečnosti je to obráceně: jeden lékař se věnuje spoustě pacientů. „Obvykle říkají, že by chtěli mít na nemocného víc času, ani by to nemuselo být tolik, jako má House," poznamenává Holtz.

Foto: Academia film

Co je však podle něj složitější: Seriál podvědomě vysílá k nemocným několik poselství, která však vůbec nejsou pravdivá. Jednak diváky přesvědčuje, že větší péče znamená lepší péče. Tedy čím více testů a léčebných postupů pacient podstoupí, tím lépe.

Ve skutečnosti to tak být nemusí, organismus má určité limity. Dokonce existuje lékařský termín "overtreatment", tedy "nadměrné léčení", což je mimo jiné označení situace, kdy pacient dostane obrovskou péči, spoustu rozličných léků, podstoupí mnoho zákroků, až je mu nakonec hůře, než kdyby byl léčen standardně.

Ta nás všechny přežije

Dále seriál o doktoru Houseovi divákům také naznačuje, že agresivní terapie, při níž lékaři "násilím" pronikají do těla nemocného, je téměř vždy ta lepší. Ani to není pravda. Stejně jako přesvědčení, že co je novější, je účinnější. Ve skutečnosti u těch nejnovějších terapií trvá, než se je podaří přesně zaměřit na správné pacienty a odhalit nečekané vedlejší účinky.

Až fascinující je úplné vyléčení pacientů v seriálu. Třeba o pacientce po transplantaci srdce se v televizi řekne: "Ta nás všechny přežije."

Přitom navzdory všemu pokroku, kterého se podařilo při transplantacích dosáhnout, jsou osoby s cizím orgánem stále ohrožené. Musí například stále brát léky na potlačení imunity, a tím jsou vystaveni většímu riziku nových nákaz.

Etický i ekonomický problém

Velkým etickým i ekonomickým problémem zdravotnických systémů ve vyspělejším světě je používání nákladných léků a přístrojů, které dlouhodobě udržují pacienta při životě, aniž mu dávají jakoukoli naději, že se uzdraví. Je to velmi drahé, ubírá to prostředky na léčení jiných lidí. Na druhé straně je rozhodnutí o vypnutí přístrojů velmi eticky obtížné.

Seriál o doktoru Houseovi do této situace vstupuje s ideou, že i beznadějnému pacientovi se dá pomoci, protože je možné vždycky po mnoha drahých neúspěšných pokusech najít tu správnou terapii.

Nedodržování pravidel se líbí

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Andrew Holtz připustil, že kdyby nějaký lékař léčil podobně jako House, zruinoval by svoji nemocnici, protože by prohrála soudní spory, které by zcela určitě nastaly. A zřejmě by sám skončil za mřížemi, protože přestupoval trestní zákon.

Doktor House se nestará o přání pacienta, nedodržuje zákon, podle nějž musí mít k riskantním zákrokům jeho souhlas. Pacientům a jejich příbuzným vědomě neříká pravdu...

A přesto je mezi diváky oblíbený. Tvůrci totiž dokázali velmi šikovně vystihnout, co chce publikum vidět. "Po tom všem, co jsem o pravdě i mýtech v seriálu zjistil," připouští Andrew Holtz, "se mi stejně pořád líbí a rád se na něj dívám."

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy