V reálném světě by doktor House dávno seděl za mřížemi

Josef Tuček
15. 4. 2009 14:00
Oblíbený seriál je detailně přesný, ale má křivý obraz
Andrew Holtz, autor knihy rozebírající realitu v televizních příbězích doktora House.
Andrew Holtz, autor knihy rozebírající realitu v televizních příbězích doktora House. | Foto: Josef Tuček

Olomouc - V jedné z epizod zmínil hlavní hrdina populárního amerického seriálu Doktor House jen jedinou větou, že vědci z Dukeovy univerzity zkoušejí nový postup léčení drogové závislosti.

"Na Dukeově univerzitě mi pak řekli, že po odvysílání u nich neustále zvonil telefon. Diváci chtěli vědět podrobnosti a poptat se, jestli by postup mohli využít i oni sami. Když o témžě výzkumu připravila velká televizní stanice několikaminutový zpravodajský pořad, byl prý ohlas mnohem menší," popisuje americký publicista Andrew Holtz, jaký je rozdíl v přijímání informací: Ta z vymyšleného seriálu oslovila víc lidí než stejný údaj v seriózním zpravodajství.

Andrew Holtz byl jedním z hostů právě probíhajícího festivalu populárně vědeckých a dokumentárních snímků Academia film, který pořádá Univerzita Palackého v Olomouci. Pořadatelé jej pozvali právě proto, že se zabýval "kontrolou" reality v uměleckém díle.

Porovnání u specialistů

Kniha Andrewa Holtze o pravdě a mýtech v populárním americkém seriálu z lékařského prostředí, kterou v češtině vydalo nakladatelství s tajemně znějícím názvem XYZ.
Kniha Andrewa Holtze o pravdě a mýtech v populárním americkém seriálu z lékařského prostředí, kterou v češtině vydalo nakladatelství s tajemně znějícím názvem XYZ. | Foto: Aktuálně.cz

Holtz býval mimo jiné medicínským reportérem CNN. Nyní je na volné noze a napsal knihu, která vyšla i v češtině pod názvem Dr. House - Pravda a mýty o netradičních lékařských metodách v populárním seriálu.

Pracoval na ní důkladně. Když posuzoval, jak televizní doktor House léčí nějakou nemoc, navštívil nejlepší specialisty v daném oboru, aby posoudili úroveň "televizní" terapie.

Výsledek?

"Detaily jsou naprosto přesné. Každé onemocnění, které se v seriálu vyskytlo, opravdu existuje a je zachyceno v odborné literatuře, i když je třeba nesmírně vzácné. Také všechny léky a léčebné postupy, které seriál zachytil, jsou reálné a opravdu se používají, i když třeba jen výjimečně," popisoval Andrew Holtz při besedě .

Chybějící sestřičky jsou tím nejmenším

A přesto podle něj seriál nabízí velmi pokřivený obraz skutečnosti. ako každé dramatické dílo, zjednodušuje a soustřeďuje se na hlavní příběh a hlavní postavy.

Proto v příbězích až na výjimky prakticky nefigurují zdravotní sestry. Ve skutečnosti jsou to právě ony, kdo o pacienta pečují ve dne i v noci a na jejichž péči jeho zdraví velmi závisí.

V seriálu se vždy celý tým lékařů věnuje jednomu pacientovi. Ve skutečnosti je to obráceně: jeden lékař se věnuje spoustě pacientů. „Obvykle říkají, že by chtěli mít na nemocného víc času, ani by to nemuselo být tolik, jako má House," poznamenává Holtz.

Foto: Academia film

Co je však podle něj složitější: Seriál podvědomě vysílá k nemocným několik poselství, která však vůbec nejsou pravdivá. Jednak diváky přesvědčuje, že větší péče znamená lepší péče. Tedy čím více testů a léčebných postupů pacient podstoupí, tím lépe.

Ve skutečnosti to tak být nemusí, organismus má určité limity. Dokonce existuje lékařský termín "overtreatment", tedy "nadměrné léčení", což je mimo jiné označení situace, kdy pacient dostane obrovskou péči, spoustu rozličných léků, podstoupí mnoho zákroků, až je mu nakonec hůře, než kdyby byl léčen standardně.

Ta nás všechny přežije

Dále seriál o doktoru Houseovi divákům také naznačuje, že agresivní terapie, při níž lékaři "násilím" pronikají do těla nemocného, je téměř vždy ta lepší. Ani to není pravda. Stejně jako přesvědčení, že co je novější, je účinnější. Ve skutečnosti u těch nejnovějších terapií trvá, než se je podaří přesně zaměřit na správné pacienty a odhalit nečekané vedlejší účinky.

Až fascinující je úplné vyléčení pacientů v seriálu. Třeba o pacientce po transplantaci srdce se v televizi řekne: "Ta nás všechny přežije."

Přitom navzdory všemu pokroku, kterého se podařilo při transplantacích dosáhnout, jsou osoby s cizím orgánem stále ohrožené. Musí například stále brát léky na potlačení imunity, a tím jsou vystaveni většímu riziku nových nákaz.

Etický i ekonomický problém

Velkým etickým i ekonomickým problémem zdravotnických systémů ve vyspělejším světě je používání nákladných léků a přístrojů, které dlouhodobě udržují pacienta při životě, aniž mu dávají jakoukoli naději, že se uzdraví. Je to velmi drahé, ubírá to prostředky na léčení jiných lidí. Na druhé straně je rozhodnutí o vypnutí přístrojů velmi eticky obtížné.

Seriál o doktoru Houseovi do této situace vstupuje s ideou, že i beznadějnému pacientovi se dá pomoci, protože je možné vždycky po mnoha drahých neúspěšných pokusech najít tu správnou terapii.

Nedodržování pravidel se líbí

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Andrew Holtz připustil, že kdyby nějaký lékař léčil podobně jako House, zruinoval by svoji nemocnici, protože by prohrála soudní spory, které by zcela určitě nastaly. A zřejmě by sám skončil za mřížemi, protože přestupoval trestní zákon.

Doktor House se nestará o přání pacienta, nedodržuje zákon, podle nějž musí mít k riskantním zákrokům jeho souhlas. Pacientům a jejich příbuzným vědomě neříká pravdu...

A přesto je mezi diváky oblíbený. Tvůrci totiž dokázali velmi šikovně vystihnout, co chce publikum vidět. "Po tom všem, co jsem o pravdě i mýtech v seriálu zjistil," připouští Andrew Holtz, "se mi stejně pořád líbí a rád se na něj dívám."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Dva lidé byli zraněni při střelbě v nákupním středisku ve švédském Malmö. Policie zadržela jednoho podezřelého, veřejnost už není ohrožena.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy