Ukrajinská vláda skončila, zemřel první policista

Dění v Kyjevě a dalších městech sledujeme v online reportáži.

Život na kyjevských barikádách. | Foto: Reuters

Kyjev - Poslanci ukrajinského parlamentu v úterý na mimořádné schůzi odvolali zákony, které omezovaly svobodu slova a shromažďování. Premiér Mykola Azarov zároveň nabídl demisi a prezident Viktor Janukovyč ji přijal.

Opoziční vůdce Vitalij Kličko nicméně prohlásil, že demise vlády nestačí a že odstoupit by měl i prezident.

Ukrajinský parlament odložil na středu hlasování o amnestii pro zadržené demonstranty. Podle předsedy parlamentu Volodymyra Rabaka byla úterní jednání mezi politickými tábory v Nejvyšší radě "velmi komplikovaná".

Amnestii nabídlo po násilných protivládních protestech opozici proruské vedení země kolem prezidenta Viktora Janukovyče. Vláda ale za to po demonstrantech požaduje vyklizení obsazených náměstí a ulic ukrajinských měst.

Úterní demise premiéra Mykoly Azarova politickou krizi na Ukrajině neřeší. Prohlásil to podle agentury DPA opoziční předák a boxerský šampion Vitalij Kličko. Podle něj musí odejít také prezident Viktor Janukovyč.

Kličko řekl, že odstoupení prezidenta by bylo "logickým krokem". Demonstranti podle něj z náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva neodejdou, dokud se neobmění celé vedení země. "Azarovova vláda měla odstoupit už před více než dvěma měsíci," dodal představitel opozice.

Ruský prezident Vladimir Putin po jednání se špičkami Evropské unie v Bruselu prohlásil, že Rusko dodrží dohodu o půjčce Ukrajině a zlevnění dodávek plynu bez ohledu na složení vlády v Kyjevě. Moskva se s představiteli unie dohodla také na expertních diskusích o ekonomických dopadech asociačních dohod, které EU domlouvá se svými partnery.

Putin se v prosinci dohodl s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem na půjčce 15 miliard dolarů (asi 300 miliard Kč) a snížení ceny svého zemního plynu pro Ukrajinu o třetinu.

Dění na Ukrajině se dostalo na přetřes během summitu EU-Rusko. Reportér Hospodářských novin Marek Hudema z Bruselu hlásí, že jednání bylo "nezvykle ostré". Svědčí o tom mimo jiné to, že tisková konference začala neočekávaně o půl hodiny později, byť rozhovory samotné skončily včas.

"Schůzka byla vedena v ovzduší přímočarosti a otevřenosti," prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. "Je i v zájmu Ruska přispět ke stabilizaci situace," dodal s tím, že partnerství s Kyjevem nemá rozhodně poškodit Rusko.

Rovněž Vladimir Putin označil rozhovory za "otevřené". Mimo jiné prohlásil, že půjčka, kterou přislíbil Janukovyčovi, není svázána s vládou, ale s ekonomickými zájmy Ruska.

"Je nám jedno, jaká bude vláda na Ukrajině, ale musíme zajistit, že peníze, které tam půjčíme, dostaneme zpět," řekl bez okolků. "Jak by se naši partneři tvářili, kdyby se například na Kypru v době krize objevil náš ministr zahraničí a uděloval tam někomu rady?" tázal se.

Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček se ve středu sejde s ukrajinským velvyslancem Borysem Zajčukem. Hovořit s ním chce o situaci na Ukrajině a o tom, zda je tam zajištěna bezpečnost českých občanů a diplomatů. Probírat budou i česko-ukrajinské vztahy. Kmoníček to dnes řekl na dotaz ČTK.

Ve středu se v Budapešti sejdou na mimořádném zasedání ministři zahraničních věcí Visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Zabývat se budou situací na Ukrajině.

Prezident Janukovyč přijal demisi vlády Mykoly Azarova. Po dvou měsících protestů tak opoziční hnutí dosáhlo jednoho ze svých cílů. Do doby, než vznikne nová vláda, zůstávají ministři ve svých funkcích.

"Odstoupení ministerského předsedy (Mykoly Azarova) může otevřít cestu k hledání politických kompromisů," zhodnotil nejnovější vývoj na Ukrajině německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Po čtyřech mrtvých z řad demonstrantů hlásí Ukrajina také první oběť mezi policisty. Muž zemřel na následky zranění při střetech ve městě Cherson na jihovýchodě Ukrajiny.

Podle předáka opoziční strany Svoboda Oleha Ťahnyboka prezident Janukovyč přijme demisi premiéra Mykoly Azarova a sestaví novou vládu do jednoho týdne. Ťahnybok to řekl po jednání s prezidentem.

V ulicích Kyjeva je po delší době klid. Radikální demonstranti i policejní těžkooděnci se drží zpátky.

Poslanci zrušili represivní zákony schválené narychlo vládní většinou 16. ledna. Je tak splněn jeden z požadavků opozice. Pro zrušení zákonů hlasovalo 361 ze 412 přítomných zákonodárců.

Zákony ze 16. ledna měly napomoci k ukončení demonstrací. Posilovaly tresty přesně za ty formy protestů, kterých demonstrující v posledních týdnech nejčastěji využívali, například blokování veřejných budov, nošení masek na demonstracích či nepovolené stavění stanů na veřejných místech a podobně.

Pár slov k premiérovi Mykolu Azarovovi. Narodil se v Rusku ruské matce a estonskému otci. Opozice mu kromě jiného vyčítá, že ač žije roky na Ukrajině, nenaučil se ukrajinsky. Je tak prý jedním z mála premiérů, ne-li jediným, který neovládá jazyk země, které vládne. Azarov vystudoval geologii a mineralogii, premiérem byl od roku 2010, kdy Janukovyč vyhrál prezidentské volby. Je mu šestašedesát let, ačkoliv na to nevypadá.

Poté, co začaly protesty, hovořil ostřeji a nesmiřitelněji než Janukovyč. Ještě minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu pohrozil demonstrantům v Kyjevě použitím síly.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (vlevo) rozmlouvá s premiérem Mykolou Azarovem. | Foto: Reuters

Poslankyně Strany regionů Katja Gorčinská zveřejnila na sociální síti Twitter výhrůžku, kterou dostala esemeskou.

Regions MPs gets threats by SMS and don't want to cancel law to sell SIM cards by passport #ukraine #euromaidan pic.twitter.com/ipdjwHdOkD
— Katya Gorchinskaya (@kgorchinskaya) January 28, 2014

"Budeš hořet v pekle a ve snu tě budou navštěvovat ti, kteří hrdinsky zemřeli kvůli zločinnému rozkazu tvého kmotra. Tvůj osud je v tvých rukou. Buď budoucnost, nebo dlouhé roky vězení."

Ukrajinská vláda sice balancuje nad propastí a možná padne, podle listu Kommersant - Ukrajina ale ještě projednává zpoplatnění vstupu cizinců do země. Týkalo by se to lidí, kteří nyní pro cestu na Ukrajinu nepotřebují vízum. Tedy občanů členských zemí Evropské unie, Spojených států a Kanady. Podle některých zdrojů jde o reakci na to, že do země během nepokojů přijelo mnoho lidí ze Západu, kteří se podle ministerstva vnitra vměšovali do vnitřních věcí země.

Z České republiky přijeli zpívat a hrát na náměstí Nezávislosti někteří hudebníci, například Michael Kocáb nebo skupina MiG-21. Z politiků přijel demonstranty podpořit například Karel Schwarzenberg.

Poslanec za Stranu regionů Jurij Šapovalov inicioval hlasování o zavedení výjimečného stavu. Strana v tom však není jednotná, pro jeho návrh se sotva najde většinová podpora.

Strana regionů Viktora Janukovyče má po posledních volbách ve 450členném parlamentu 187 křesel. Spolu s 27 poslanci Komunistické strany Ukrajiny a několika nezařazenými zákonodárci má většinu. Proto se opozici nepodařilo vládu sesadit při hlasování o nedůvěře.

U opozičních formací má nejvíce mandátů (102) Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové. UDAR Vitalije Klička má 40 křesel a radikální protiruská strana Svoboda 38 poslanců.

Strana regionů má silnou podporu hlavně na východě a jihovýchodě země, opozice v Kyjevě a na západě.

Výzvu k neústupnosti dnes demonstrantům a jejich politickým vůdcům adresovala ze své charkovské internace vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Podle předsedkyně strany Vlast nesmí opozice přistoupit na žádný z Janukovyčových návrhů.

"Vyzývám lídry opozice, aby kategoricky odmítli ponižující podmínky navrhované státní mocí," uvedla Tymošenková v prohlášení. Východiskem z nynější krize je podle expremiérky jedině uspokojení "všech požadavků lidu".

Po delší době se koná v centru Kyjeva nedaleko parlamentu i demonstrace stoupenců prezidenta Janukovyče. Velkou část lidí přivezly autobusy z východu Ukrajiny. Lidé na shromáždění vyzývají Azarova, aby neodcházel a nevyklízel pole opozici. Příznivci a členové Strany regionů rádi používají termín "takzvaná opozice."

Jeden z lídrů ukrajinské opozice Vitalij Kličko prohlásil, že jeho případná účast ve vládě jmenované prezidentem Viktorem Janukovyčem nepřipadá v úvahu. V rozhovoru pro agenturu Unian řekl, že o něčem podobném "neuvažuje a nikdy uvažovat nebude". S vládou a hlavou státu je prý ale připraven i nadále vyjednávat o kompromisu.

Prezident Viktor Janukovyč si dnes večer pozval k dalším rozhovorům lídry opozice. Oznámila to prezidentská kancelář. Jednání se koná v předvečer klíčové schůze ukrajinského parlamentu, která má po měsících nepokojů najít pro hluboce rozdělenou zemi politické východisko.

"Jednání v rezidenci prezidenta se účastní Vitalij Kličko, Arsenij Jaceňuk a Oleh Ťahnybok," uvedla prezidentská kancelář bez dalších podrobností.

Premiér Mykola Azarov nabídl svůj odchod z čela kabinetu. "Učinil jsem osobní rozhodnutí a požádal prezidenta Ukrajiny, aby přijal mou rezignaci na post ukrajinského premiéra," citovala z jeho prohlášení agentura Interfax.

Svým odchodem z čela kabinetu prý chce otevřít další možnosti pro hledání kompromisu.

Schůze parlamentu přichází pár hodin poté, co americký viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru ukrajinského prezidenta varoval před vyhlášením výjimečného stavu či přijetím jiných tvrdých bezpečnostních opatření.

Jen by podle něj zhoršila situaci a "zavřela prostor pro pokojné řešení politické krize". Biden zdůraznil, že nelze déle ztrácet čas, a vybídl Janukovyče, aby stáhl pořádkové policejní jednotky a spolupracoval s opozicí na přijetí okamžitých opatření, která by snížila napětí mezi demonstranty a vládou.

Vězněná expremiérka a předsedkyně strany Vlast Julija Tymošenková adresovala demonstrantům i opozičním lídrům výzvu k neústupnosti. "Vyzývám lídry opozice, aby kategoricky odmítli ponižující podmínky navrhované státní mocí," uvedla v prohlášení. Východiskem z nynější krize je podle expremiérky jedině uspokojení "všech požadavků lidu".

Vláda pošle do ulic Kyjeva a dalších měst šestinásobně víc příslušníků obávaných pořádkových jednotek Berkut a ostatních bezpečnostních složek. Nově by mělo být proti demonstrantům nasazeno na 30 000 mužů.

S odvoláním na nejmenovaný, ale dobře informovaný zdroj o tom v pondělí informoval server zn.ua, který spekuluje, zda nejde o přípravný krok před vyhlášením výjimečného stavu.