Živě: Krymští Tataři žádají autonomii

Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu sledujeme v online reportáži.

Krymští Tataři při modlitbě. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - O situaci kolem Krymu v sobotu jednali i krymští Tataři. Rozhodují se o formě soužití s ostatními obyvateli Krymu v podmínkách Ruské okupace.

Jedním z úkolů shromáždění je určit, zda uspořádat referendum o sebeurčení krymských Tatarů. Ti se totiž březnového referenda o budoucnosti Krymu většinou nezúčastnili, neboť neuznali jeho legálnost.

"Žádám vás o schválení zahájit politické a právní kroky s cílem vytvořit etnickou a teritoriální autonomii krymských Tatarů na jejich historickém území na Krymu," řekl vůdce krymských Tatarů Refat Čubarov. Krymští Tataři jeho návrh následně na shromáždění schválili.

Podle Reuters ale nezmínil, zda chce, aby region po získání autonomie byl součástí Ruska, nebo naopak Ukrajiny. Na shromáždění dorazili rovněž dva vysocí ruští muslimští představitelé, kteří se snažili přesvědčit krymské Tatary, aby se přiklonili k Moskvě

Ruský prezident Vladimir Putin ujistil generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, že nemá v úmyslu vést jakoukoli vojenskou operaci na jihu nebo východě Ukrajiny. Sám šéf OSN to oznámil poté, co se s Putinem sešel v Moskvě.

Americké tajné služby ovšem tvrdí, že vpád Ruska na východ Ukrajiny není vyloučen, mobilizace Rusů se podle nich nápadně podobá situaci před intervencemi v Čečensku a Moskvě.

Pan Ki-mun ale tvrdí, že podle Putina nic takového nehrozí. "Prezident Putin řekl, že nemá v úmyslu provádět jakoukoliv vojenskou operaci," reagoval Pan Ki-mun na novinářský dotaz ohledně možného vpádu ruských vojsk do jižních a východních oblastí země, kde žije ruskojazyčná většina. Jeho slova potvrdil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a dodal, že Krym je pro Rusko "uzavřená věc".

Dění kolem Ukrajiny sledujeme v online reportáži.

Sledujeme online

Aktualizovat reportáž

18:50

Neformální shromáždění krymských Tatarů medžlis v sobotu schválilo návrh vytvořit na Krymu "etnickou a územní autonomii" pro tuto muslimskou menšinu. Na shromáždění dorazili rovněž dva vysocí ruští muslimští představitelé, kteří se snažili přesvědčit krymské Tatary, aby se přiklonili k Moskvě.

Pro Krymské Tatary začíná období strachu a nejistoty. | Foto: Reuters

16:35

Česká diplomacie odpověděla na novou žádost volyňských Čechů o pomoc, že věří ve schopnost Ukrajiny zajistit jejich práva a bezpečnost. "V případě bezprostředního ohrožení jsou české úřady připraveny okamžitě vyřídit všechny náležitosti pro udělení víz a usnadnit jim přesun do bezpečí," sdělila dále mluvčí ministerstva Johana Grohová. Podle ní krajany na Ukrajině v nejbližší době navštíví ministerský zmocněnec pro krajanské záležitosti.

15:35

Ruský ministr zahraničí Lavrov v sobotu také telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Šéf americké diplomacie pozměnil své plány a místo návratu do USA ze Saúdské Arábie, kam doprovázel Obamu, chce zamířit do Paříže. Zde by se zřejmě v pondělí mohl s Lavrovem osobně sejít.

15:30

Opoziční strana Vlast oficiálně jmenovala jako prezidentskou kandidátku svou šéfku Juliji Tymošenkovou. Novou hlavu státu mají Ukrajinci volit 25. května. Prezidentská kampaň tak podle všeho bude ve znamení souboje Porošenka a Tymošenkové.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková v irském Dublinu. (6. března 2014) | Foto: Reuters

14:30

Několik šéfů velkých německých firem kritizuje postup Spojených států a Evropské unie proti Rusku za jeho anexi Krymu. Napsal to německý list Die Welt. Vlivní podnikatelé tvrdí, že Washington s Bruselem příliš dlouho nebraly Moskvu v úvahu a že nynější sankce poškodí i Západ. Jedním z kritiků je Herbert Hainer, který stojí v čele společnosti Adidas. Podle Hainera Západ příliš dlouho vyčkával, než aby zahájil rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

13:35

Vůdce krymských Tatarů Refat Čubarov navrhuje vytvořit na Krymu "etnickou a územní autonomii". Čubarov to v sobotu prohlásil na sjezdu medžlisu, neformálního tatarského shromáždění. Medžlis jedná o budoucnosti Tatarů v Ruské federaci.

12:14

Jeden z hlavních vůdců opozice proti svrženému režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Vitalij Kličko se v květnu nebude ucházet o křeslo hlavy státu. Boxerský šampion chce v nadcházejících volbách podpořit vlivného podnikatele Petra Porošenka.

Foto: Reuters

12:09

Volyňští Češi na Ukrajině znovu žádají Česko o pomoc. Zaslali prezidentu Miloši Zemanovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) i dalším politikům dopis, v němž tvrdí, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) nepochopil úplně jejich současnou situaci. Nebojí se prý útoků místních obyvatel, ale možného válečného konfliktu.

11:56

Slib prezidenta Putina potvrzuje i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Nemáme vůbec žádný úmysl či zájem překročit ukrajinské hranice," řekl v rozhovoru pro pro ruskou televizi Rossija. Dodal také, že Krym je pro Moskvu uzavřená věc, takže výzvy k odevzdání poloostrova jsou "absolutně bez vyhlídek".

Foto: Reuters

Ve strachu na Ukrajině nežijí jen etničtí Rusové, ale také menšiny Čechů, Němců či Maďarů. Tvrdí to ruské ministerstvo zahraničí s tím, že situace se vyhrotila po únorovém pádu prezidenta Viktora Janukovyče, kdy se k moci dostali krajně pravicoví radikálové. Nová přechodná ukrajinská vláda, kterou Moskva označuje za nelegitimní, se nyní snaží zakročit proti růstu vlivu nacionalistů. Obavy z radikálů má i Evropská unie. Rozpaky z budoucího vývoje na Ukrajině vyjadřovali v uplynulých týdnech také volyňští Češi, část z nich by se proto ráda vrátila do původní vlasti předků.

Ukrajina se mezitím připravuje na budoucí prezidentské volby. Sjezd ukrajinské strany Vlasty by měl nominovat bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou jako kandidátku do květnových prezidentských voleb.

Poloostrov Krym se v sobotu probouzí do ruského rána. Měly by začít fungovat ruské úřady - mimo jiné policie, civilní ochrana nebo tajná služba FSB.

Pan Ki-mun po své schůzce s Putinem projevil rozladění nad tím, že se krize na Ukrajině přetavila do krize mezi Ruskem a Západem. Toto napětí si podle šéfa OSN přisvojuje veškerou pozornost mezinárodního společenství a brání tomu, aby se svět zaměřoval na otázky udržitelného rozvoje a změn klimatu.