Severoatlantická aliance na praktické úrovni přeruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Pokračovat bude jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší.

Shodli se na tom v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO. Vojenští plánovači mají také v příštích několika týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh možných opatření, kterými bude možné posílit ochranu aliančních zemí.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Vůdkyně ukrajinské strany Vlast Julija Tymošenková se nevzdá kandidatury na post hlavy státu, jak ji k tomu v minulých dnech vyzval šéf hnutí UDAR Vitalij Kličko. Podle jeho názoru by proevropské strany měly postavit společného kandidáta Petra Porošenka, který je v čele volebních preferencí.

Tymošenková ale soudí, že o vítězi by měli rozhodnout voliči, "nikoli zákulisní dohody politiků". K volebním urnám půjdou Ukrajinci 25. května.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková v irském Dublinu. (6. března 2014) | Foto: Reuters

NATO stahování ruských vojáků nepozoruje

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen odmítl potvrdit, že by se ruské armádní jednotky z blízkosti hranice s Ukrajinou stahovaly.

"Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko stahuje své vojáky. To jsme nezaznamenali," prohlásil během jednání s ministry zahraničí členských zemí.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Zatímco v Bruselu jednají o situaci na Ukrajině ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance, Moskva varuje Kyjev, aby na vstup do NATO nepomýšlel.   

V Pobaltí začalo dvoudenní vojenské cvičení Litvy, Švédska, Německa a Spojených států. Manévry jsou podle litevských médií reakcí na zostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a na ruskou anexi Krymu.

S bojovými letouny Jas-39 Gripen se cvičení účastní i Švédsko, které členem Aliance není. Krom toho se do manévrů zapojí i americké letouny vybavené radarovým systémem AWACS, litevské dopravní letouny C-27J a bojové vrtulníky Mi-8.

JAS-39 Gripen – ukázka minimální rychlosti | Foto: Martin Holcman

Ukrajinský parlament schválil dekret o okamžitém odzbrojení ilegálních skupin, které operují na ukrajinském území. Odpovědnost za odebrání zbraní ponese policie a tajná služba SBU, oznámila agentura Unian.

Důvodem je podle poslanců mimořádná politická situace v zemi a "systémové provokace", které vyvolávají v Kyjevě a na jihovýchodě země osoby cizí státní příslušnosti.

Rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě.

Ruští vojáci okupují velitelství ukrajinského námořnictva v Sevastopolu, | Foto: Reuters

Rusko splnilo, čím hrozilo. Ukrajina bude v letošním druhém čtvrtletí platit 385,50 dolaru (zhruba 7680 Kč) za tisíc kubíků ruského plynu. Oznámil to ruský monopolní vývozce plynu Gazprom.

Cena je o 30 procent vyšší, než kolik Ukrajina platila dosud. Gazprom si dosud účtoval 268,50 dolaru.

Šéf Gazpromu Alexej Miller také uvedl, že Kyjev za odběr plynu ruskému podniku celkem dluží 1,71 miliardy dolarů (34 miliard Kč).

Tři lidé utrpěli v pondělí večer v centru Kyjeva zranění při střelbě, kterou vyprovokoval jeden z členů radikálního nacionalistického hnutí Pravý sektor.

Členové Pravého sektoru se i se střelcem následně stáhli do hotelu, v němž má hnutí nyní svůj štáb. Nachází se nedaleko náměstí Nezávislosti (Majdanu). Policie budovu obklíčila a stále ji střeží, i když se pachatel asi po hodině vzdal.

Členové ultrapravicového Pravého sektoru před ukrajinským parlamentem. (28. března 2014) | Foto: Reuters

Rusko se rozhodlo bojkotovat neformální schůzku Rady bezpečnosti OSN se zástupci krymských Tatarů. Moskva setkání na téma lidská práva a svoboda tisku na Krymu označila za "předpojatou propagandistickou přehlídku".

Krymští Tataři jsou muslimskou čtvrtmilionovou menšinou na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel. V reakci na březnovou anexi poloostrova Ruskem se neformální tatarské shromáždění medžlis rozhodlo usilovat o vytvoření "etnické a územní autonomie".

Moskva po záboru ukrajinského autonomního poloostrova opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.

Foto: Reuters