Rusové ukázali zvací dopis: O zásah požádal Janukovyč

Dění na poloostrově i reakce ve světě jsme sledovali online.

Lidé sledují ruskou námořní loď vplouvající do přístavu ve městě Sevastopol, 2. března 2014. | Foto: Reuters

Ukrajinské jednotky podle agentury Interfax dostaly od velitele ruské černomořské flotily ultimátum: Pokud do úterních 4:00 SEČ nekapitulují, vojáci na ně zaútočí. Moskva ale zvěsti prozatím nijak nekomentovala.

Ruští vojáci už mají pod kontrolou většinu poloostrova, ale na některých místech stále čelí odporu.

Z Moskvy mezitím zaznívají prohlášení o "ochraně lidských práv". Souběžně s operací na Krymu spustila armáda rozsáhlé manévry v Baltském moři.

Proruští aktivisté vzali útokem i vládní budovy v Doněcku na východě Ukrajiny a Oděse na jihu.

Západ Kreml nabádá k zahájení okamžitého dialogu s Ukrajinou. Zaznívají dokonce slova o nejhlubší krizi 21. století, ovšem vojenskou akci politici vylučují.

Americký prezident Barack Obama vyjádřil podporu Kyjevu, podobně jako britský ministerský předseda David Cameron či německá kancléřka Angela Merkelová.

Dramatické dění na Ukrajině sledujeme online:

Zobrazit jen důležité zprávy

Ukrajinský zástupce při OSN Sergejev na dnešním zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku prohlásil, že Rusko od 24. února pomocí lodí i letecky přesunulo na Krym nových 16 000 vojáků.

Proruští úředníci se údajně chystají odstřihnout ukrajinské vojáky na krymských základnách obklíčených ruskými silami od vody a elektřiny. "Jestliže tu zůstanou a budou dále loajální ke Kyjevu a ukrajinské vládě, stane se to pro ně nepohodlnější," uvedl Sergej Markov, někdejší ruský zákonodárce loajální Putinovi. "Tlak se dnes v noci zesílí," dodal.

O zásah ruských vojáků na Ukrajině dopisem požádal ruskou hlavu státu Vladimira Putina svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Dnes to podle agentury Reuters na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl ruský zástupce při světové organizaci Vitalij Čurkin. Janukovyč přitom v pátek na tiskové konferenci v jihoruském Rostově na Donu prohlásil, že ruská vojenská intervence státní krizi na Ukrajině nevyřeší.

"Pod vlivem západních zemí dochází k otevřeným aktům teroru a násilí," citoval Čurkin z dopisu, který prý Janukovyč zaslal Putinovi. V údajném listu, jehož kopii Čurkin členům Rady bezpečnosti OSN předložil k nahlédnutí, se také uvádí, že lidé na Ukrajině jsou pronásledováni kvůli jazyku a politickému přesvědčení.

"Obracím se proto na prezidenta Ruska, pana Putina, s žádostí o nasazení vojenských sil Ruské federace k zajištění legitimity, míru, zákona a pořádku, stability a ochrany ukrajinského lidu," citoval z dopisu Čurkin. Ruský velvyslanec při OSN dále podle agentury DPA řekl, že vše, co se na Krymu nyní děje, je "v plné shodě s ruským právem".

Ruští vojáci zcela obsadili trajektový terminál na ukrajinské straně Kerčského průlivu, který Krym dělí od Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Na poloostrov obsazený ruskými silami tak proudí další vojenské posily.

Trajektový terminál v Kerči, který slouží jako hraniční přechod mezi Ukrajinou a Ruskem, obléhali ruští vojáci několik dní. Teprve nyní však ovládli i stanici pohraniční stráže. Ta dnes oznámila, že na ukrajinský Krym se po obsazení stanice trajektem přeplavily z Ruska tři nákladní vozy s vojáky.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov slíbil zachovat jazykový zákon, proti jehož odstranění protestují převážně ruskojazyčné regiony na východě země. Moskva nedávné zrušení zákona interpretovala jako zákaz používání ruštiny.

"Nehledě na to, že zákon o jazycích byl nevyvážený a neodborně připravený, nepodepíši rozhodnutí parlamentu o zrušení tohoto zákona," řekl Turčynov dnes večer. Vysvětlil, že stávající jazykový zákon bude zachován tak dlouho, dokud nebude připraven nový zákon, umožňující rozvoj všech jazyků v zemi.

"Ukrajinština je celostátní řeč, ale na Ukrajině nebudou platit žádná jazyková či národnostní omezení anebo omezení kvůli přináležitosti k církvím a vyznáním. Demokratická vláda to jasně zaručuje všem občanům," řekl.

V úterý se v Bruselu kvůli situaci na Ukrajině opět sejdou zástupci zemí NATO; o schůzku požádalo Polsko. Severoatlantická aliance to oznámila v tiskovém prohlášení. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na Twitteru uvedl, že jednání se uskuteční na základě článku čtyři Severoatlantické smlouvy, který umožňuje svolat konzultace v případě ohrožení územní celistvosti členské země paktu.

"Vývoj na Ukrajině je vnímán jako hrozba pro sousední země NATO a má přímý a vážný dopad na bezpečnost a stabilitu v euroatlantické oblasti," uvedlo NATO v komuniké. Aliance doplnila, že o schůzku požádala Varšava na základě článku čtyři, který zavazuje členy aliance ke konzultacím vždy, když je podle názoru kteréhokoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost členské země.

Válku mezi Ruskem a Ukrajinou lze ještě odvrátit, napsal dnes ruský on-line deník gazeta.ru, podle kterého poslední kroky Moskvy nemají rozpoutat konflikt, ale vyvinout tlak na Západ, aby byl přístupnější k jednáním o ruských požadavcích. Třeba o výměně Krymu za uznání nové vlády v Kyjevu a pád syrského režimu.

"Rozhodnutí o vstupu ruských vojsk na Krym, schválené Radou federace (horní komorou ruského parlamentu), se může ukázat nikoli začátkem války, ale způsobem, jakým Rusko vyvíjí tlak na Západ a usiluje o globální politický kšeft," usoudil komentátor internetového deníku.

Připomněl, že za války s Gruzií v srpnu 2008 Rada federace posvětila vojenský zásah v době, kdy se už válčilo. Nyní si ale Kreml "dal pauzu". Uvědomuje si totiž, že skutečné bojové akce Rusů na ukrajinském území by vedly jen ke stmelení všech Ukrajinců, včetně ruskojazyčných, proti Rusku a k jednoznačnému příklonu Ukrajiny k Západu.

"Zdá se, že Putin přece jen chápe více, než říká. Válka zatím nevypukla, ale - soudě podle prudké změny tónu západních politiků v noci z 2. na 3. března - se v zákulisí odehrává smlouvání se Západem; začaly intenzivní zákulisní rozhovory," odhadl deník.

Ceny pohonných hmot v Česku kvůli konfliktu na Krymu stoupnou zhruba v polovině března. Důvodem ale budou především vyšší ceny ropy na světových trzích, shodli se analytici.

Více čtěte zde

Česká republika navzdory dění na Ukrajině nemůže podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zastavit své obchodní vztahy s Ruskem.

Více čtěte zde

Podle senátora Chrise Murphyho uvažuje horní komora amerického Kongresu o sankcích vůči ruským bankám, které by omezily přístup k finančním zdrojům veřejných institucí i soukromých investorů. Ve hře je také omezení vstupu na území Spojených států pro přední ruské činitele. K případným sankcím by se musela připojit EU, aby je Moskva významněji pocítila, řekl agentuře Reuters Murphy, který vede v americkém Senátu evropský podvýbor.

Rusko bude čelit rostoucí politické a ekonomické izolaci, pokud nestáhne své vojenské síly z ukrajinského území. Těmito slovy podle agentury Reuters v pondělním telefonickém rozhovoru pohrozil americký viceprezident Joe Biden ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi.

Bílý dům dnes také oznámil, že na protest proti ruské intervenci na Ukrajině nevyšle prezidentskou delegaci na začínající paralympiádu v ruském Soči.

Šéfové států či vlád Evropské unie se ve čtvrtek 6. března sejdou na mimořádném summitu v Bruselu, aby jednali o posledním vývoji na Ukrajině a o možnostech, jak snížit napětí. Oznámil to unijní prezident Herman Van Rompuy.

Podle ruského listu Vedomosti štáb ukrajinského vojenské námořnictva v Sevastopolu je zhruba z poloviny obsazen vojáky, kteří přešli na stranu (proruských) krymských úřadů, zatímco polovina štábu je pod kontrolou vojáků loajálních Kyjevu. Jeden z ukrajinských důstojníků listu řekl, že k žádným potyčkám mezi ozbrojenci nyní nedochází a o žádném ultimátu nic neslyšel.

O situaci na Ukrajině bude v nejbližších hodinách mimořádně jednat Rada bezpečnosti OSN. Požádalo o to Rusko.

Pokud chce svět porozumět ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, měl by zapomenout na politologické příručky. "Jdetě do sekce beletrie a přečtěte si Maria Puza a jeho knihy Kmotr," napsal na Twitteru ruský opozičník Garri Kasparov.

Ruské ministerstvo obrany odmítá, že by dalo Ukrajincům na Krymu ultimátum. Zprávu agentury Interfax, která se odvolávala na zdroje z ukrajinského ministestva obrany, označila za "naprostý nesmysl", napsal server Vedomosti.ru.

Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Maxim Prauta agentuře AP řekl, že Rusové dali uktimátum posádkám dvou ukrajinských válečných lodí, které blokují v přístavu Sevastopol.

Námořníci z protiponorkového plavidla Ternopil a velitelské lodě Slavutyč mají čtyři hodiny na to, aby se vzdaly. V jiném případě budou plavidla obsazena a posádka zajata.

Ukrajinský velvyslanec při NATO Ihor Dolhov přirovnal dění na Ukrajině k situaci, kterou v roce 1968 zažilo Československo. "Ve vašem případě to trvalo dvacet let. Moje země, můj lid na toto nejsou připraveni," řekl v rozhovoru pro ČTK.

"Dál věříme, že převáží zdravý rozum a moudrost nejen ruského lidu, ale celého mezinárodního společenství," dodal.

Někdejší ropný magnát a kritik ruského prezidenta Michail Chodorkovskij vydal prohlášení, v němž nabízí pomoc Ukrajině. Je prý připraven přicestovat "kamkoliv na Ukrajinu... aby pomohl zabránit krveprolití". Podle něj může "přítomnost nezávislých a mezinárodně známých jedinců zmírnit eskalaci konfliktu".