Sankce se přiblížily. Putina se obměkčit nepodařilo

Online k dění na Ukrajině a mezinárodní reakce.

Kyjev - Lídři evropské osmadvacítky na mimořádném summitu v Bruselu ostře odsoudili "nevyprovokované ruské narušení ukrajinské suverenity a teritoriální integrity".

Pokud ruská okupace Krymu neskončí, zavede EU "ekonomické sankce širokého rozsahu".

Hodinový telefonát kvůli Krymu vedl v noci s Vladimirem Putinem i americký prezident Barack Obama. Ruská hlava státu však trvá na tom, že postupuje legitimně.

Brusel po summitu přerušil jednání s Moskvou o zrušení vízové povinnosti a o obchodní dohodě.

O reakci na vojenskou intervenci na Krymu EU rozhodovala jen pár hodin poté, co krymský parlament odhlasoval připojení Krymu k Rusku.

Dění na Ukrajině v online přenosu

Ukrajina může požádat o členství v Evropské unii. Dnes to hodlá prohlásit Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější frakce v Evropském parlamentu.

Návrh prohlášení vznikl včera na sjezdu EPP v Dublinu, na kterém se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou či polským premiérem Donaldem Tuskem setkala ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková.

"Říci toto v tento okamžik, kdy zemi hrozí, že bude anektována, ukazuje, že místo Ukrajiny je na Západě, nikoli v Rusku. Přestože to nemá právní podstatu, je to silné symbolicky," cituje agentura Reuters osobu blízkou EPP, která si přála zůstat v anonymitě.

Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin se brání. V pátek - po telefonátu s Barackem Obamou - řekl, že mezi jeho zemí a Spojenými státy přetrvávají rozdíly v přístupu a hodnocení ukrajinské krize.

Trvá na tom, že postupuje legitimně. Nové vedení v Kyjevě se podle něj dostalo k moci protiústavním státním převratem a způsobilo zcela legitimní rozhodnutí ve východní, jihovýchodní a krymské oblasti Ukrajiny.

"Rusko nemůže ignorovat volání o pomoc v této záležitosti a podle toho jedná, zcela v souladu s mezinárodním právem," uvedl Putin v prohlášení.

Foto: Reuters

A ještě jeden telefonát Obamy, tentokrát s japonským premiérem Šinzó Abem. I s ním mluvil americký prezident o situaci na Ukrajině. Shodli se, že ruská intervence na Krymu ohrozila světový mír.

Barack Obama ve čtvrtek večer znovu telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Vyzval ho, aby přistoupil na diplomatické řešení krize. V hodinovém rozhovoru Obama podle Bílého domu zdůraznil, že ruský postup na Krymu je porušením svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Západ dnes hospodářsky potřebuje Rusko daleko více než Rusko Západ, napsal ruský internetový deník gazeta.ru o nemožnosti uvalit skutečné sankce na Moskvu kvůli okupaci Krymu. Komentátor polemizoval i se šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem, který pohrozil omezit přistěhovalectví z Ruska, které by se prý mohlo stát záminkou k ruské invazi. "Hned jsem si vzpomněl na poslední cestu do Česka. V nové pražské čtvrti Zličín mi realitní agentka vyprávěla o tom, že 80 procent obytné plochy v sympatických šestipodlažních domech zakoupili ruští investoři. Někteří si kupují hned deset či dvacet bytů a pak je pronajímají Čechům. V Karlových Varech zhruba polovičku nákupů nemovitostí připadá na Rusy. Kromě toho Česko loni navštívilo 750 tisíc turistů z Ruska. Podle nejskromnějších odhadů tu utratili 400 milionů dolarů. Proto mám dvě možnosti, jak si Zaorálkova slova vyložit. První zní, že se narodil v (západoukrajinském) Lvově či ve Vinnycji. Anebo, což je daleko pravděpodobnější, ministr prostě blufuje," usoudil autor.

Sněmovna reprezentantů schválila záruky na půjčku Ukrajině ve výši miliardy dolarů. Druhá kongresová komora, Senát, bude o pomoci hlasovat příští týden. Pro záruky pro novou ukrajinskou vládu hlasovalo 385 kongresmanů a proti bylo 23. Návrh zákona umožňuje americkému ministerstvu zahraničí zaručit se za miliardu dolarů (20 miliard korun) půjček pro Kyjev. Návrh neobsahuje další ekonomická opatření ani sankce, nezmiňuje se také o možnosti větší pomoci Ukrajině ze strany MMF.

Donedávna vězněná expremiérka Julija Tymošenková apeluje na větší evropskou integraci. "Budujeme evropský národ a nikdo nás nezastaví. Dlužíme to těm, kteří zemřeli, i těm, kteří žijí," prohlásila v irském Dublinu.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková v irském Dublinu. (6. března 2014) | Foto: Reuters

Spojené státy vyšlou své letouny nejen do Litvy, ale i do Polska. Dvanáct stíhaček F-16 se tam bude od pondělí účastnit společného cvičení.

Podle listu Rzeczpospolita má na letiště u Poznaně přiletět i jednotka 300 amerických vojáků. "Oficiálně jde o společné manévry, neoficiálně jde o symbolické posílení polských sil kvůli dění na Ukrajině," poznamenal list Gazeta Wyborcza na svém webu.

Foto: Reuters

"Referendum na Krymu by porušilo mezinárodní právo," pokračuje Obama. "Na jakémkoliv rozhodnutí o poloostrově se musí podílet ukrajinská vláda."

Prezident Barack Obama uspořádal mimořádný brífink k situaci na Ukrajině. Prohlásil, že doufá ve společný postup mezinárodního společenství při pomoci Kyjevu. Odsoudil akce Moskvy.

Americký prezident Barack Obama během prohlášení k situaci na Ukrajině. (6. března 2014) | Foto: Reuters

K ekonomickým sankcím přistoupila i Velká Británie. Na seznamu těch, jichž se dotknou, jsou mimo jiné sesazený prezident Viktor Janukovyč či expremiér Mykola Azarov.

Vyhlášení referenda o připojení Krymu k Rusku je "zcela nezákonné", zní z amerického ministerstva zahraničí. Podle něj porušuje ukrajinskou ústavu.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské čtyřky zaslali společný dopis šéfce unijní diplomacie Catherine Ashtonové a eurokomisaři pro rozšíření a sousedskou politiku Štefanu Fülemu. Přimlouvají se v něm za co nejrychlejší prohloubení spolupráce s Ukrajinou.

"My, visegrádské země, berouce na vědomí toto silné přání ukrajinského lidu a vlády, jsme pevně přesvědčeny, že je morální povinností Evropské unie bez zbytečného odkladu začít s přípravami podpisu Asociační dohody a Dohody o hluboké a komplexní zóně volného obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou," stojí ve společném prohlášení Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

"Nikdo nedonutí Rusko, aby nepoužívalo síly ve chvíli, kdy ji používá. Bohužel je to věc, která se již v tuto chvíli děje," řekl Lubomír Zaorálek. | Foto: Aktuálně.cz

Ještě ke společnému prohlášení EU - šéfové států a vlád Unie v něm konstatují, že vypsání referenda o připojení Krymu k Rusku je v rozporu s ukrajinskou ústavou, a proto ilegální.

Turčynov také v televizi uvedl, že ukrajinská vláda už zahájila řízení, které má vést k rozpuštění parlamentu na Krymu.

K situaci na Ukrajině se vyjádřil i kanadský premiér Stephen Harper. "Dokud bude na Krymu probíhat ilegální vojenská okupace, tamní referendum (o připojení k Rusku) neuznáme," řekl.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov označil v televizním projevu k národu krymské referendum o připojení k Rusku za frašku a zločin páchaný ruskými silami.

Van Rompuy označil současnou krizi na Ukrajině za "nejvážnější ohrožení bezpečnosti na kontinentu od války v Jugoslávii v devadesátých letech minulého století". "Rusko se musí stáhnout," varoval.

Společné prohlášení lídrů EU najdete ZDE.

Evropská unie - ilustrační foto | Foto: Reuters

Kancléřka Merkelová mluví o dnešním rozhodnutí na summitu jako o uvalení "lehkých sankcí". A dodává: pokud v příštích dnech Rusové nekývnou na vytvoření kontaktní skupiny, bude schválena druhá úroveň - tentokrát mnohem tvrdších - sankcí.

Komentář Angely Merkelové k sankcím: "Doufám, že k tomu nedojde, ale dali jsme dnes jasně najevo, že pokud to bude nezbytné, jsme připraveni takový krok učinit."

BBC cituje britského premiéra Davida Camerona. Podle něj obchodování s Ruskem v obvyklém měřítku v současné situaci nepřichází v úvahu. A zmrazení aktiv i zákazy cestování na území EU mohou v případě, že nedojde k posunu v jednání, přijít "relativně rychle".

Bristký premiér David Cameron | Foto: Reuters

Evropská unie kvůli Krymu pozastavuje rozhovory s Ruskem o obchodní dohodě.

Lídři Evropské unie se v Bruselu zavázali, že do konce srpna podepíší asociační dohodu s Ukrajinou, ale i s Gruzií a Moldavskem.

"V případě další eskalace napětí přikročíme k ekonomickým sankcím širokého rozsahu. Zároveň poskytneme Ukrajině finanční zázemí, včetně zvláštních obchodních opatření a zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny," dodává Van Rompuy.

A je tu první vyjádření šéfa Evropské rady, Hermana Van Rompuye. Na Twitteru píše: "Lídři Evropské unie ostře odsuzují nevyprovokované ruské narušení ukrajinské suverenity a teritoriální integrity. Současná eskalace napětí musí skončit, pokud se tak nestane, bude Rusko čelit vážným následkům. Rozhodli jsme se přerušit jednání o zrušení vízové povinnosti. Pokud se situace neuklidní, přikročíme k dalším opatřením, jako je zákaz vstupu ruských činitelů na území EU, zmražení ruských aktiv a zrušení summitu EU - Rusko."

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání evropských lídrů v Bruselu. | Foto: Reuters

Polsko patřilo k těm zemím, které už před summitem prosazovaly tvrdé sankce vůči Rusku. Tuskův tweet napovídá, že EU zvolila tvrdé potrestání...

"Velký krok na správnou stranu," tweetuje z Bruselu polský premiér Donald Tusk.

Mimořádný summit EU o Ukrajině skončil, čeká se na tiskové konference.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí nařklo ruský parlament, že koordinuje plánované referendum o připojení k Ruské federaci. "Vše, co se nyní děje - rozhodnutí krymského parlamentu a prohlášení Státní dumy - je důkazem, že jde o koordinovanou akci," řekl mluvčí resortu Jevhen Perebijnis.

"(Kremlem financovaná televize) Russia Today ukázala během zpravodajství o Krymu tuto mapu. Ukázala, jak by to mohlo vypadat po referendu (o připojení poloostrova k Rusku)," tweetnul obrázek novinář Dave Keating.

Polský premiér Donald Tusk chce Ukrajinu pevně navázat na EU. "Navrhuji rychlé podepsání asociační dohody. Šance tu je, ale protireakce může být silná," uvedl na Twitteru.

Polský premiér Donald Tusk však spokojen nebyl | Foto: Reuters

"Už dávno nejde jen o osud Ukrajiny, ale také samotného Ruska, Evropy i celého světa. Evropská unie s NATO k masakru na kyjevském Majdanu i okupaci Krymu až dosud jen přihlížely," říká v exkluzivním rozhovoru pro deník Insider přední ukrajinská spisovatelka Oksana Zabužko.

Oksana Zabužko | Foto: Aktuálně.cz

Americké sankce kvůli krizi na Ukrajině se nedotknou ruského prezidenta Putina. "Uvalit sankce na hlavu státu je neobvyklé a výjimečné. A neradi bychom tak učinili," řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z ministerstva zahraničí.

Reportér HN Marek Hudema ze summitu EU v Bruselu:

Ukrajinský předseda vlády označil obsazení Krymu nikoliv za intervenci, ale za ozbrojenou agresi, vyzval ruská vojska, aby se stáhla do kasáren, a prohlásil, že to není "jen krize ukrajinská, ale celé Evropy".

Spoléhá prý na mírové řešení sporu, ukrajinská vojska jsou zdrženlivá. Referendum o připojení k Rusku, které vyhlásil krymský parlament, je podle něj nelegitimní. "Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny," řekl.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Ačkoliv Kreml trvá na svém, že na Krymu neoperují žádní ruští vojáci, jeden ze sniperů se na internetu chlubí fotkami z Krymu.

Reportér HN Marek Hudema ze summitu EU v Bruselu:

Premiér Jaceňuk si také postěžoval, že v roce 1994 se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, které zdědila po bývalém SSSR, za což dostala záruky nezávislosti a územní integrity. Teď to bylo porušeno a podle něj to bude mít negativní vliv na šíření jaderných zbraní. Obzvláště v případě zemí, jako je Írán, které jsou přesvědčovány, aby se vzdaly svého jaderného programu.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Schůzka ministrů zahraničí USA a Ruska Johna Kerryho a Sergeje Lavrova skončila v Římě bez výsledku. "O konečné dohodě zatím nelze hovořit. Prezidentu Ruské federace podám zprávu a prezident pak rozhodne," řekl Lavrov.

Reportér HN Marek Hudema ze summitu EU v Bruselu:

"Jsme připraveni jednat, ale ne se vzdát Rusku," řekl Jaceňuk v Bruselu po jednání se šéfy států EU. Jinak se ale držel zpátky, vědom si jasné slabosti Ukrajiny v poměru k Rusku, které - jak přiznal - je výrazně silnější. Zdůraznil také ekonomické potíže země vyvolané ruskou intervencí na Krymu.

V podstatě se vyhnul odpovědi na otázku, co bude dělat, když krymský parlament fakticky vyhlásil připojení k Rusku a označil "vojáky třetích stran", tedy Ukrajiny, za okupanty. Neřekl, zda Kyjev své vojáky, které obklíčili na jejich základnách na Krymu ruští vojáci, stáhne, nebo zda se naopak pokusí poslat jim posily.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Ukrajinský premiér Jaceňuk vyzval Rusko ke stažení jednotek z Krymu a "zahájení skutečných rozhovorů a vyjednávání o mírovém řešení" situace.

Foto: Reuters

Medžlis krymských Tatarů, neoficiální sbor zástupců tatarské menšiny, vyzval k bojkotu chystaného referenda o odtržení poloostrova od Ukrajiny a připojení k Rusku. Zároveň žádají mezinárodní společenství, aby na Krym povolalo "bezpečnostní kontingent OSN".

Ruský parlament schválil vyslání svých pozorovatelů na referendum na Krymu, které se má konat 16. března. "Na referendum budou dohlížet pozorovatelé ze všech poslaneckých klubů," uvedl poslanec Leonid Sluckij.

Odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku má okamžitou platnost, prohlásil krymský vicepremiér Těmirgalijev. Ruské jednotky na Krymu jsou podle něj jedinou zákonnou silou na poloostrově. Naproti tomu ukrajinská armáda je jako "branná moc třetího státu" okupační. Musí se buď vzdát, nebo Krym opustit.

"Naše pozice je rozhodná, ale ne hysterická. Jsme připraveni podpořit nezávislost a integritu Ukrajiny," prohlásil před začátkem bruselského summitu český premiér Bohuslav Sobotka.

"Jsme velmi opatrní, pokud jde o otevírání diskuse o nějakých plošných sankcích. Vzhledem k tomu, jak je Evropa ekonomicky propojena s Ruskem, je to něco, co může poškodit obě strany. Preferujeme diplomatické a politické řešení," dodal.

Sobotka je - na rozdíl od jiných politiků - vůči Rusku docela tvrdý, tedy na bruselské poměry.

Foto: Vojtěch Marek

Detaily k zablokované misi OBSE: 35 pozorovatelů z 21 zemí včetně Česka zastavily dvě skupiny ozbrojenců. Vojáci, kteří jim brání ve vstupu na Krym, jsou podle nich "velmi profesionální, velmi dobře vycvičení". Mise se ale odmítá vrátit.

Reportér HN Marek Hudema ze summitu EU v Bruselu:

Pro cílené sankce jsou východní a severní země Unie, které jsou blízko Ruska či mají s Ruskem či Sovětským svazem negativní historické zkušenosti. Proti jsou západní členové, jako je třeba Německo. Cílené sankce by měly být zavedeny, jen pokud Rusko nepřistoupí na "deeskalaci". Co si pod tím představit, není jasné.

"Deeskalace" nemusí přijít ani příliš brzo. Jak řekl český premiér Bohuslav Sobotka, Evropa má prostor pro to, aby jednala v dalších dnech a týdnech, pokud Rusko postoj (EU a mezinárodního společenství) respektovat nebude.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Exprezident Viktor Janukovyč figuruje v čele seznamu 24 uprchlíků, které ukrajinská prokuratura hledá kvůli "masovým vraždám" na kyjevském Majdanu.

Kromě něj jsou na seznamu například někdejší ministr vnitra, šéf policejních oddílů Berkut či exministryně spravedlnosti, napsal server Kyiv Post.

Spojené státy přistoupily kvůli dění na Krymu k prvním sankcím. Zablokovaly majetek těm, kteří jsou "zodpovědní či zapojeni do ohrožování suverenity a teritoriální integrity Ukrajiny". Rovněž jim byl zapovězen vstup do USA, informoval Bílý dům.

Bílý dům označil v prohlášení pro tisk dohodu za svou výhru. Totéž ovšem říkají i republikáni. | Foto: Reuters

Reportér HN Marek Hudema ze summitu EU v Bruselu:

Jako nejtvrdší možné evropské opatření se zatím jeví cílené sankce, zákaz udělování víz některým ruským představitelům, kteří by chtěli jet do Evropy, a zmrazení jejich kont v evropských bankách.

Pro připomínku, od loňska mají ruští politici zakázáno zákonem mít peníze na kontech v zahraničí a prezident Vladimir Putin oficiálně bojuje proti zahraničním kontům svých politiků a úředníků.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Cesta pozorovatelů OBSE na Krym prozatím skončila u zátarasu na silnici. Střeží ho skupina neoznačených ozbrojenců. S ostrahou "pohraničního" postu představitelé mise zatím neúspěšně vyjednávají, uvedlo ukrajinské ministerstvo.

Reportér HN Marek Hudema ze summitu EU v Bruselu:

O summit Evropské unie je ze strany médií nebývalý zájem - fronty na registraci novinářů, které jsem tady zatím neviděl -, ale všeobecně se neočekává nějaký zásadní výsledek.

Návrh prohlášení lídrů EU je vůči Rusku ještě mírnější než prohlášení evropských ministrů zahraničí ze začátku týdne. S nějakými sankcemi se fakticky nepočítá, otázkou je, jak šéfové evropských zemí změní postoj poté, co bylo na Krymu vyhlášeno referendum o připojení k Rusku.

Marek Hudema, reportér Hospodářských novin | Foto: Jan Schejbal, HN

Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku:

Z ruského parlamentu již zaznělo, že o žádosti krymských politiků o připojení k Rusku bude rozhodnuto "hned po provedení referenda". Ruští zákonodárci ale zřejmě pozapomněli, jak funguje proces připojení území cizího státu k Ruské federaci: cizí stát musí iniciovat podepsání mezinárodní dohody s Ruskem o připojení celého území nebo jeho části k Rusku.

Členové ruského parlamentu poté musí hned dvakrát takové rozhodnutí potvrdit - nejdřív prostou většinou při schválení samotné dohody, poté kvalifikovanou většinou (3/4 senátorů a 2/3 poslanců) ústavní zákon o připojení nového území.

Proces by se měl teoreticky zadrhnout hned na začátku. Je málo pravděpodobné, že Kyjev iniciuje předání Krymu Rusku. S tím si ale Kreml zřejmě lámat hlavu nebude. Když může poloostrov okupovat, proč by ho nemohl anektovat.

"Neozbrojení vojenští pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které na Ukrajinu vyslalo 21 států, míří autobusem z Oděsy na Krym." OBSE o tom informovala na Twitteru.

Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku:

Ruská anexe Krymu se blíží do finále, které bude mít tragické následky pro Ukrajinu, ale se vší pravděpodobností i pro separatistický poloostrov. Krymský parlament se rozhodl vyhlásit na 16. března referendum o připojení Krymu k Rusku. Legalita i legitimita tohoto kroku je značně pochybná.

Regiony na Ukrajině nemohou vyhlašovat referenda, tudíž zákonnost plebiscitu je nulová. Podobně vysoká je i legitimita. K hlasování o připojení k Rusku dojde za přítomnosti cizí okupační armády a za dohledu ruských pozorovatelů.

"Apelujeme na ruského prezidenta a vládu, aby okamžitě stáhla své síly a držela se mezinárodní dohody uzavřené mezi Ruskem a Ukrajinou. Musíme tenhle problém okamžitě vyřešit," prohlásil po příjezdu do Bruselu prozatímní premiér Arsenij Jaceňuk.

"Jsme připraveni najít spolu se skupinou prostředníků řešení. Žádáme Rusko, aby odpovědělo, zda je připraveno zachovat mír a stabilitu v Evropě, nebo hodlá pokračovat v provokacích a dalším zvyšování napětí."

Situaci na Ukrajině komentoval i syrský prezident Bašár Asad. Putinovi vyjádřil "solidaritu" s jeho postupem v krymské krizi, napsala agentura AFP s odvoláním na syrská státní média.

Připomeňme, že Moskva patří k nejbližším spojencům vládnoucího režimu v občanskou válkou zmítané Sýrii. V Radě bezpečnosti OSN opakovaně blokuje rezoluce, jež mají za cíl odsoudit zvěrstva páchaná armádou.

Bašár Asad. | Foto: Reuters

"Zastavte Putinovu válku!" Před krymským parlamentem v Simferopolu protestovaly feministky z hnutí Femen.

"Zastavte Putinovu válku!" Aktivistky ukrajinského feministického hnutí Femen před budovou parlamentu v krymském Simferopolu. (6. března 2014) | Foto: Reuters

"Rusko usiluje o změnu poválečného uspořádání Evropy. Musíme rychle zareagovat, protože po Ukrajině to bude Moldávie a další země. Jde o akt brutální agrese. Zkoušky taktických zbraní z minulého týdne, namířené proti Polsku a Litvě, ukazují, že se Rusko snaží zastrašit celou Evropu a stává se nepředvídatelným," prohlásila po příjezdu na mimořádný summit v Bruselu litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová.

Americké letectvo posiluje svoji přítomnost v Pobaltí. Ze základny Lakenheath v britském Suffolku míří do Litvy šest stíhaček F-15. Mají dohlížet na bezpečnost, a to necelých 500 kilometrů od ukrajinských hranic, hlásí BBC.

Ruský prezident Putin svolal jednání bezpečnostní rady. Zabýval se na ní krizí na Ukrajině a žádostí krymského parlamentu o připojení k Ruské federaci, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího Kremlu.

Foto: Reuters

Podle Jamese Matese z ITV News je uspíšení referenda o připojení k Rusku "pokusem legitimizovat okupaci dříve, než svět začne jednat". Napsal to na Twitteru.

"Měli bychom udělat vše pro to, abychom pomohli uvolnit napětí. Pokud se ale nedohodneme během 24, 48 nebo 72 hodin, pak samozřejmě přicházejí na řadu sankce," prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte.

Zachmuřený premiér Mark Rutte při debatě v parlamentu. | Foto: Reuters

Bilance obětí nepokojů na Ukrajině se zvýšila na 100. "V kyjevské městské nemocnici zemřel muž, jenž byl do léčení přijat 28. února," informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Od 18. února, kdy eskalovalo napětí na Majdanu, skončilo v péči lékařů 1075 lidí, 216 jich stále zůstává v nemocnici, dodala agentura Interfax.

An anti-government protester cheers during a rally in Kiev February 21, 2014. | Foto: Reuters

Při pohledu na seznam prominentů, jimž EU zmrazila majetek, se nelze ubránit dojmu, že vedení Ukrajiny bylo takřka rodinným podnikem několika vyvolených. Jen příjmení Janukovyč na něm figuruje třikrát.

"Vyvineme nejsilnější možný tlak na Rusko tak, aby se snížilo napětí, samozřejmě je tu možnost využití sankcí. Nechceme ale dále zvyšovat napětí. Chceme naopak zahájit otevřený dialog. To už jsme ostatně včera udělali v Paříži. Byl to první krok, který byl podle mého názoru účinný," prohlásil francouzský prezident Francois Hollande.

François Hollande (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Evropští politici při příjezdu na mimořádný summit EU v Bruselu nešetří tvrdými slovy na adresu Moskvy.

"Budeme mluvit o tom, jak Ukrajině pomoci v současné situaci. Chceme, aby lidé, kteří bojovali za svobodu a demokracii, viděli pozitivní vývoj. Budeme se zabývat i sankcemi různého druhu. O tom, zda budou zavedeny, nebo ne, rozhodneme na základě toho, jak pokročí diplomatická vyjednávání," prohlásila po příjezdu do Bruselu německá kancléřka Angela Merkelová.

Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Ještě k referendu: Podle posledních informací se tedy má konat 16. března (ne 30. března, jak se dosud uvádělo). Lidé v něm mají odpovídat na přímou otázku, zda chtějí připojit k Rusku, nebo zůstat součástí Ukrajiny.

Ruská Státní duma může o připojení Krymu k Rusku hlasovat už příští týden. Píše to RIA Novosti s odvoláním na šéfa dumského klubu Spravedlivého Ruska Sergeje Mironova.

Ukrajinská prozatímní vláda odsoudila poslední vývoj v krymském parlamentu. Hlasování o formálním připojení k Rusku označuje Kyjev za protiústavní.

Podle agentury RIA Novosti bylo schváleno usnesení, jež doslova mluví o "vstoupení do Ruské federace s právy, která s tím souvisí".

Ruský Interfax píše: Krymský parlament schválil připojení Krymu k Rusku, referendum proběhne 16. března, krymský parlament požádal ruského prezidenta o zahájení procedury připojení ... k Rusku.

To by znamenalo, že referendum sice bude, krymští poslanci na něj ale nečekají, Moskvu už teď žádají o připojení.

Krymský parlament v Simfrepolu. | Foto: Reuters

Zprávu o rozhodnutí parlamentu na Krymu potvrzuje ruská agentura ITAR- TASS.

Místopředseda krymské vlády Rustam Těmirgalijev píše na svém Facebooku: "Právě teď Nejvyšší rada Krymu schválila historické rozhodnutí o připojení k Ruské federaci! Pro hlasovalo 78 z 81 poslanců!"

Jeho vyjádření najdete ZDE.

Zprávu zatím nikdo nepotvrdil. Doteď se ale mluvilo o tom, že obyvatelé Krymu rozhodnou v referendu...

Češi vybrali v Kyjevě dalších jedenáct vážně zraněných pacientů, kteří se v rámci programu MEDEVAC přijedou léčit do České republiky. Armádní letoun by měl na letišti Praha-Kbely přistát ve čtvrtek kolem 16. hodiny. Na jeho palubě budou především pacienti se střelnými poraněními rukou a nohou, složitými frakturami nebo poškozenými vnitřními orgány, kteří byli zraněni při střetech s pořádkovými silami při nedávných nepokojích v Kyjevě.

V Bruselu za hodinu začne mimořádný summit EU k dění na Ukrajině. Rozhodne o tom, jak Unie odpoví na obsazení Krymu ruskými vojáky. Zatím to vypadá, že proti sobě budou stát dva názorové bloky: první povede Brit David Cameron, podporovaný hlavně Švédskem, Polskem a dalšími východoevropskými zeměmi. Ten bude žádat co nejtvrdší odpověď Moskvě. Naopak pro dialog (a proti sankcím) se vyslovují ostatní země, vedené německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Foto: Reuters

Vláda v Moskvě údajně zvažuje, že by se mohli potkat ruští a ukrajinští diplomaté. Tvrdí to ruská agentura RIA Novosti. Diplomaté z Ukrajiny si přitom v minulých dnech opakovaně stěžovali, že jim Rusové neberou telefony.

Aksjonov láká ukrajinské vojáky mimo jiné penězi: Zůstanou jim zachovány všechny sociální výhody, v příštích měsících prý navíc začnou vydělávat tolik, kolik je běžné v armádách v Evropě.

Obvodní soud v Kyjevě nařídil zadržení Sergeje Aksjonova, proruského premiéra Krymu, a předsedy krymského parlamentu Vladimira Konstantinova. Kvůli podezření z účasti na protistátním převratu.

Aksjonov ráno vystoupil v televizi - s poselstvím určeným ukrajinským vojákům na Krymu. Vyzval je, aby se vzdali.

Pokud prý odpřisáhnou věrnost Krymu, budou začleněni do nové krymské armády.

"Nový průzkum ukazuje, že Putinova popularita je na dvouletém maximu: 67,8 procenta. Jeho krymská/ukrajinská politika doma prozatím funguje dobře," napsal na Twitteru moskevský korespondent BBC Steve Rosenberg.

Už druhá moderátorka Kremlem financované televizní stanice Russia Today vyjádřila v živém vysílání svůj osobní názor na ukrajinské události. Dva dny po Abby Martinové, která ve svém pořadu kritizovala ruský zásah na Krymu, se podobně vymezila i moderátorka zpravodajství Liz Wahlová. Ta oznámila svůj okamžitý odchod z vysílání.

Podle svých slov tím protestuje proti politice Kremlu na Ukrajině. Sdělila rovněž, že z "etických a morálních" důvodů nemůže dále pracovat pro stanici, jež brání akce ruského prezidenta Vladimira Putina. "Nemohu být součástí stanice financované ruskou vládou, která ospravedlňuje Putinovy akce. Jsem hrdá na to, že jsem Američanka, a věřím, že je třeba šířit pravdu. Proto odcházím," řekl Wahlová.

Stanice, která vysílá do stovky zemí, její krok komentovala takto: "Jestliže novinář nesouhlasí s pozicí organizace, pro niž pracuje, má se podle běžného postupu obrátit na redaktora, a pokud problémy nelze vyřešit, má odejít jako profesionál. Dělá-li někdo ze svého osobního rozhodnutí show, není to nic jiného než upozorňování na vlastní osobu."

YouTube: Moderátorka Russia Today rezignovala v přímém přenosu

Před ukrajinskou základnou Privolnoje na Krymu.

Nemohu pracovat v televizi financované Kremlem, nechala se slyšet.

Nejdramatičtější incidenty poslední noci se odehrály v Doněcku, kde proruští aktivisté ovládli sídlo místní správy, a to jen několik hodin poté, co je policie přiměla se stáhnout. Před budovou skandoval asi dvoutisícový dav "Rusko, Rusko" a mával ruskými vlajkami.

Asi 3000 lidí demonstrovalo ve středu večer v centru východoukrajinského Charkova, kde protestovali proti činnosti nové prozápadní vlády v Kyjevě a žádali mimo jiné uspořádání referenda o statusu Ukrajiny. Účastníci akce skandovali hesla jako "Rusko", "Charkov" a "Referendum". Průvod podle agentury Interfax následně zamířil k sídlu guvernéra, které chránilo asi 200 příslušníků pořádkových sil. K vážnějšímu incidentu ale nedošlo. Aktivisté hnutí "Neustoupíme" se podle serveru Charkovské zpravodajské agentury sešli s guvernérem Igorem Balutou, aby mu oznámili, že ho ve funkci neuznávají, a požadovali vyhlášení regionálního referenda o federálním statusu Ukrajiny.

Proruští demonstranti pronásledovali v ulicích krymského Simferopolu pozorovatele OSN, kteří nakonec v rychlosti opustili město. O incidentu píše německý server Spiegel.de.

Výpravu kolem nizozemského diplomata Roberta Serryho zastavily během oficiální cesty tři terénní vozy místní ozbrojené "domobrany" a odmítly ji pustit dál. Serry se pokusil pokračovat pěšky, ale daleko nedošel. Skupina demonstrantů ho pronásledovala městským centrem s tím, aby se "vrátil, odkud přišel".

Pozorovatelé našli azyl v místní kavárně, před níž se následně shlukl větší počet demonstrantů skandujících hesla jako: "Nepřítele dál nepustíme". Serryho a jeho doprovod nakonec propustili pod podmínkou, že nebude ve své misi pokračovat. Pozorovatelé podle Spiegelu následně zamířili rovnou na letiště.

Podle serveru Novinky.cz koncem února odjela bojovat do Kyjeva i dvojice českých fotbalových hooligans. Češi se na místě připojili k nacionalistickému hnutí Pravý sektor.

"V autobuse nám bylo vysvětleno, že se militantní demonstranti dělí do bojových jednotek a že každá má své území a úkoly. V Kyjevě prý nafasujeme nějaké zbraně a přidělí nás k nějaké té skupině," napsal jeden z rowdies na sociální síť.

Čeští extremisté navíc Pravý sektor podpořili i konkrétní finanční pomocí v řádu statisíců korun.

Evropská unie zmrazila majetek ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče a dalších 17 bývalých předních představitelů této země. Brusel toto nařízení publikoval v Úředním věstníku EU, kde zveřejnil jména všech osob, proti nimž uplatnil finanční sankce. Unie tím vyhověla žádosti nového vedení země. Sankce platí od čtvrtka.

Na seznamu lidí, jejichž majetek žádal Kyjev obstavit kvůli podezření ze zpronevěry miliardy dolarů ze státních peněz, je například bývalý premiér Mykola Azarov, exministr vnitra Vitalij Zacharčenko či někdejší generální prokurátor Viktor Pšonka. Mezi bývalé prominenty bez přístupu ke svému majetku v EU patří ode dneška také dva Janukovyčovi synové Oleksandr a Viktor.

Foto: Reuters

K hlavním událostem posledních hodin patří ostrá kritika Vladimira Putina ze strany americké diplomacie. "Dost bylo ruských výmyslů. Důležité je soustředit se na fakta," napsala na Twitter bezpečnostní poradkyně prezidenta Baracka Obamy Susan Riceová. Odkázala při tom na dokument ministerstva zahraničí obsahující desítku Putinových tvrzení a jejich americký výklad.

"Pan Putin říká: Ruské jednotky na Krymu jednají pouze ve snaze bránit majetek ruské armády. Jsou to ´skupiny občanské domobrany´, nikoli ruské jednotky, které se zmocnily infrastruktury a vojenských zařízení na Krymu," uvádí úřad první tvrzení ruského prezidenta.

"Fakta: Existují jasné důkazy, že v jádru vysoce organizovaných protiukrajinských sil na Krymu jsou příslušníci ruských tajných služeb," oponuje ministerstvo na dalším řádku Putinově verzi.

V dalších bodech se americká diplomacie vyjadřuje k tématům dohody o vojenských operacích mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou podle Putina Rusové dodržují, k údajným útokům na etnické Rusy či na kostely a synagogy na Ukrajině či o Putinově tvrzení, že zemi kvůli humanitární krizi opouštějí statisíce lidí. "V současnosti neexistují absolutně žádné důkazy o humanitární krizi ani o záplavě uprchlíků mířících za azylem z Ukrajiny do Ruska," uvádí ministerstvo.