Při protestech na Ukrajině zahynulo od loňského listopadu podle odhadu OSN na 250 lidí, z toho 127 od zahájení vojenské operace proti separatistům na východě země. V Kyjevě to dnes podle agentury DPA řekl zástupce OSN Ivan Simonović.

Zhruba 6000 vojáků z devíti členských států NATO zahájilo manévry v Estonsku.

Vojenské cvičení Steadfast Javelin (Pevný oštěp) je podle agentury DPA dalším z řady manévrů, které Aliance provádí od poloviny dubna v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu a na rozmístění ruských vojsk podél rusko-ukrajinské hranice.

Podle NATO cvičení simuluje "fiktivní scénář" útoku na Estonsko.

Vladimir Putin se snaží odvrátit hrozící konflikt na Krymu. V Kremlu proto přijal skupinu krymských Tatarů. "V žádném případě nedopustíme, aby se krymskotatarský národ stal rukojmím sporů včetně těch mezistátních, například sporů mezi Ruskem a Ukrajinou," konstatoval.

Zájmy krymských Tatarů jsou podle šéfa Kremlu nyní spojeny s Ruskem, zájmy "třetích zemí" by prý krymští Tataři hájit neměli.

Foto: Reuters

Na nedělní shromáždění v krymském Simferopolu se chystá až 40 000 krymských Tatarů, a to navzdory zákazu veřejných akcí. V ulicích města se už nyní údajně objevují zesílené hlídky policie, tanky a policejní autobusy.

Druhé zasedání u kulatého stolu věnované řešení vnitroukrajinského sporu se uskuteční v sobotu v Charkově.

Novinářům to oznámil místopředseda ukrajinského parlamentu Ruslan Košulynskyj. Původně se předpokládalo, že jednání bude svoláno do Doněcka, pokud se pro jeho účastníky podaří zajistit dostatečnou bezpečnost.

Rusko je ochotno vyjednávat s Ukrajinou o ceně plynu. Nejprve ale podle ministra energetiky Alexandra Novaka musí Kyjev uhradit dluh 2,237 miliardy dolarů.

Ruský Gazprom požaduje po ukrajinském Naftogazu 486 dolarů za 1000 metrů kubických, Ukrajina je ochotna akceptovat cenu kolem 285 dolarů. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že od června bude dodávat zemní plyn pouze v případě, že Ukrajina zaplatí s předstihem.

Foto: Reuters

Organizace spojených národů varovala před znepokojivým zhoršením stavu lidských práv na východě Ukrajiny a na okupovaném Krymu.

Zpráva kontrolorů úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva poukazuje na případy "vražd, mučení, bití, únosů, zastrašování a znásilňování", jichž se podle kontrolorů dopouštějí hlavně dobře vyzbrojené protivládní skupiny operující na východě Ukrajiny.

Nový prezident Ukrajiny, jenž má vzejít z voleb 25. května, bude mít pětiletý mandát, oznámil tamní ústavní soud.

Sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče chtějí nahradit dvě desítky kandidátů. Největší šance jsou přisuzovány miliardáři Petru Porošenkovi.

"Čokoládový král" Petro Porošenko, podle průzkumů příští prezident Ukrajiny. | Foto: Reuters

Ruské cenzurní úřady se chystají zablokovat sociální síť Twitter, oznámila agentura ITAR-TASS s odvoláním na mluvčího telekomunikační cenzurní správy Roskomnadzor.

Vedení sítě podle cenzorů zásadně nespolupracuje a odmítá vymazat "extremistický obsah".

Ilustrační snímek | Foto: ČTK

Šéf krymských okupačních úřadů Sergej Aksjonov zakázal až do 6. června pořádání veřejných shromáždění. Zdůvodňuje to neklidem na východě Ukrajiny, ale podle médií se obává masových projevů nespokojenosti krymských Tatarů.

Ti na neděli připravují velké shromáždění v Simferopolu při příležitosti 70. výročí zahájení stalinských deportací. Asi čtvrtmilionová tatarská menšina si chtěla připomenout výročí vyhnání tatarského etnika, které tehdejší diktátor Josif Stalin obviňoval z kolaborace s nacisty.

Foto: Reuters

Zástupci Achmetovova holdingu Metinvest podepsali v Mariupolu memorandum o zajištění pořádku a bezpečnosti, na němž se dohodli se zástupci separatistů z vedení "Doněcké lidové republiky".

Povstalci se v dokumentu zavázali k odzbrojení "domobrany" a slíbili, že se zdrží okupace správních budov.

Ukrajinský přístav Mariupol hlásí po týdnech nepokojů klid. Barikády mizí a zásobování se podle tiskových agentur vrací k normálu.

Postaraly se o to hlídky neozbrojených civilistů, jež financuje nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov.

Foto: Reuters

Ukrajinská centrální banka pozastavila svoji činnost v Doněcké oblasti, kde separatisté vyhlásili "lidovou republiku", píše Ukrajinska pravda.

Důvodem byly údajné výzvy povstalců, aby jim banka poskytla značnou sumu peněz.