Smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou nezačne být plně uplatňována před koncem roku 2015, unie ale plánuje ponechat Ukrajině do té doby své trhy jednostranně otevřené. Novinářům to řekl evropský komisař pro obchod Karel De Gucht po svém dnešním jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Pavlo Klimkinem a ruským ministrem hospodářského rozvoje Alexejem Uljukajevem

Ruští celníci v pátek v noci odbavili novou kolonu nákladních vozů s humanitární pomocí pro obyvatele bojové zóny na východě Ukrajiny, sdělil mluvčí ruské pohraniční služby Rajan Farukšin. Z ruského celního prostoru v obci Doněck odjelo podle něj k odbavení na ukrajinské straně hranice prvních 33 kamionů.

Jednání o míru na východě Ukrajiny zprostředkuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která je i účastníkem takzvaných minských dohod o příměří uzavřených minulý pátek. OBSE by podle těchto dohod měla být i garantem ochrany rusko-ukrajinských hranic, přes které podle Kyjeva stále proudí posily a bojová technika z Ruska.

Realizace plánu na mírové urovnání ukrajinské krize vyžaduje přímou účast Spojených států a Evropské unie. V kyjevské televizi to v pátek večer prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. "USA a EU musejí zasednout za jednací stůl," řekl v rozhovoru pro televizní stanici 5. kanal.

Podle ukrajinských médií bude problémem mimořádných voleb nejen průběh hlasování na východě. Volební komise se musí postarat o příslušníky armády, Národní gardy a domobrany, kteří se zapojili do bojových operací a nyní střeží linii obrany. Volební právo mají také desetitisíce ukrajinských uprchlíků, kteří odjeli z bojové zóny na západ země nebo na východ do Ruska. Otázkou je i uplatnění volebního práva pro Ukrajince žijící na okupovaném Krymu. Volební urny jim budou k dispozici v sousední Chersonské oblasti, ale v Kyjevě vládnou obavy, že ruské úřady Ukrajincům hlasování neumožní. Ukrajinští občané žijící na Krymu se kromě toho podle agentury Unian bojí, že i kdyby je ruští pohraničníci na Ukrajinu pustili, návrat zpět jim už neumožní.

Ukrajinská ústřední volební komise je schopna zajistit průběh mimořádných parlamentních voleb jen v menší části volebních okrsků Doněcké a Luhanské oblasti, kde od dubna probíhaly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a oddíly separatistů. Novinářům to v Kyjevě řekl šéf komise Mychajlo Ochendovskyj. K volebním urnám půjdou Ukrajinci 26. října. S ohledem na nynější linii fronty je volební komise schopna zajistit průběh voleb v devíti z 21 volebních okrsků v Doněcké a ve čtyřech z 11 v Luhanské oblasti, řekl Ochendovskyj. Povstalci, kteří zbytek obou oblastí ovládají, volby neuznávají a označují je za záležitost "cizího státu".

Spojené státy oznámily další zpřísnění sankcí vůči Rusku. Opatření jsou namířena na ruský rafinérský a zbrojní průmysl, jakož i na ruské finanční domy a soukromé osoby. Sankce zasáhnou mimo jiné největší banku Sberbank. Více k americkým sankcím naleznete ZDE.

Moskva podle Putina po zpřísnění sankcí zváží protiopatření, ale pouze takové, z něhož by Moskva něco vytěžila.

Ruské velení podle Kyjeva přerušilo stahování svých vojáků z východní Ukrajiny.

"Zaznamenali jsme přerušení odchodu ruských vojsk z ukrajinského území," řekl mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. V blízkosti hranic s Ukrajinou podle něj navíc zůstává na 20 000 ruských vojáků (bez těch na anektovaném Krymu).

I přes příměří byla v noci v některých čtvrtích Doněcku znovu slyšet palba z raketometů Grad. Část obyvatel se znovu ocitla bez vody a elektřiny, nejsou ale hlášeny žádné oběti. Ukrajinská armáda a separatisté se navzájem obviňují z porušování, podle svědků střílejí obě strany. Pokračují také přestřelky u doněckého letiště, které stále kontroluje armáda.