Ruská diplomacie dnes varovala před vyzbrojováním Ukrajiny americkým zbraněmi, o němž ve středu jako o možné variantě hovořili činitelé Bílého domu. Podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí by podobný krok výrazně destabilizoval situaci na východě Ukrajiny a byl by v rozporu s mezinárodními dohodami. Americký viceprezident Joe Biden, který dnes večer přiletěl do Kyjeva, má podle agentury Reuters oznámit, že USA zvětší Ukrajině dodávky "nesmrtícího" vojenského vybavení, včetně terénních vozidel Humvee.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo českého velvyslance Ivana Počucha, aby upozornilo na údajně nepřijatelné výroky prezidenta Miloše Zemana ohledně situace na Ukrajině. Podle prohlášení ukrajinského ministerstva Zemanova vyjádření neodpovídají duchu tradičních přátelských vztahů.

Miloš Zeman během rozhovoru pro časopis Ekonom (6. 11. 2014) | Foto: Matej Slávik, Economia

Prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva musí udělat vše, co lze, aby předcházela extremismu a nedovolila "barevným revolucím" dostat se do Ruska.

"V moderním světě je extremismus používán jako geopolitický nástroj k přebudování sfér vlivu. Vidíme, k jakým tragickým následkům vedla vlna takzvaných barevných revolucí," řekl podle agentury Reuters Radě bezpečnosti s odkazem na lidová povstání v postsovětských republikách.

Premiér Arsenij Jaceňuk znovu apeloval na Rusko, aby neprodleně stáhlo své jednotky z Ukrajiny.

Zároveň obvinil prezidenta Vladimira Putina, že používá Donbas jako hřiště.

Ruská diplomacie rovněž varovala před vyzbrojováním Ukrajiny americkými zbraněmi, o němž ve středu jako o možné variantě hovořili činitelé Bílého domu i kongresmani.

"Pokud k tomu dojde, můžeme hovořit o vážné destabilizaci situace s těžkým dopadem na rovnováhu sil v regionu," řekl mluvčí Lukaševič.

Moskva vyzvala k "důslednému vyšetření" střelby na pozorovatele OBSE. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič prohlásil, že ukrajinská strana se stále častěji snaží zkomplikovat fungování mise, přestože je za její bezpečí odpovědná.

Samotná organizace nicméně středeční incident označila za "ojedinělý". Zástupce OBSE Michael Bociurkiw upozornil, že pozorovatelé z odpovědnosti za střelbu zatím nikoho neobviňují. Źádají ale ukrajinské vyšetřovatele, aby jim umožnili přístup ke zjištěným faktům.

"K evropské integraci neexistuje alternativa. S podporou Polska budou Moldavsko a Ukrajina pokračovat ve svém postupu do Evropské unie," prohlásil během návštěvy Kišiněvu ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko po příletu do běloruského Minsku. | Foto: Reuters

Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov varoval Evropskou unii před dalšími sankcemi. Pokud by na ně skutečně došlo, jak alespoň naznačují evropští politici, Moskva adekvátně odpoví.

"Rusko nikdy neříkalo, že pokud EU rozšíří své sankce, nemohou být přijata další protiopatření," citovala ho agentura TASS. "Momentálně nechci spekulovat o tom, jaká opatření by to mohla být."

Velení "protiteroristické operace" se distancovalo od útoku na pozorovatelskou misi OBSE. "Opakovaně jsme varovali, že teroristé označují techniku insigniemi ukrajinské armády," prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

Dodal, že podle informací OBSE byl vůz označen svislou bílou čárou, což je staré, nyní již nepoužívané označení. "Tento stroj v žádném případě nemůže patřit ukrajinským vojákům. Je to obyčejná provokace."

Podle jeho slov se navíc vozidla armády nemohou pohybovat osamoceně, ale musejí jezdit nejméně dvě.

Konflikt na východě Ukrajiny si od dubna vyžádal přes 4300 mrtvých a téměř 10 000 zraněných, oznámil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

V Donbasu oficiálně bezmála čtvrt roku panuje příměří, ovšem jen na papíře. Fakticky však od 5. září zemřely stovky lidí.

Pozorovatelé OBSE se ve středu dostali nedaleko Doněcku pod palbu "uniformovaných ozbrojenců", napsala agentura AFP.

K incidentu podle OBSE došlo na silnici spojující Doněck s obcí Kurachove, která leží asi 50 kilometrů západně od města. Oblast je pod kontrolou ukrajinské armády.

U obce Marjinka se k vozidlům OBSE přiblížil nákladní automobil se znakem ukrajinské armády a jeden z vojáků směrem ke koloně vystřelil.

Armáda incident prozatím nekomentovala. V minulosti několikrát uvedla, že část separatistů má kvůli provokacím uniformy prokyjevských sil.

Kyjev zpřísní bezpečnostní opatření. Důvodem je demonstrace při příležitosti prvního výročí začátku povstání na Majdanu.

Právě před rokem se na kyjevském náměstí Nezávislosti sešli lidé, aby dali najevo svůj nesouhlas s tím, že prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU a obrátil se k Rusku.

Země si shodou okolností připomíná i 10. výročí takzvané oranžové revoluce.

Prezident Petro Porošenko podepsal zákon, jenž zaručuje práva a svobody "vnitřně vysídleným" Ukrajincům, tedy uprchlíkům, kteří kvůli bojům v Donbasu utekli do jiných regionů.

Podle odhadů OSN musel z východu země odejít zhruba milion lidí, část prchla za hranice do Ruska.

Proruští povstalci ostřelovali během uplynulých 24 hodin pozice armády v nejméně 60 případech, oznámilo velení "protiteroristické operace". Zraněno podle něj bylo šest vojáků.

Poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro otázky národní bezpečnosti Tony Blinken je přesvědčen, že USA by měly uvažovat o vyzbrojení Ukrajiny.

Podle něj by si tak Rusko "dvakrát rozmyslelo", zda dál destabilizovat sousední zemi. Obdobný názor zastávají i dva senátoři, kteří apelovali na Obamu.

Rusko chce získat stoprocentní záruku toho, že nikdo neuvažuje o členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, prohlásil v rozhovoru pro BBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Chceme slyšet, že Aliance se přestane přibližovat k ruským hranicím, že skoncuje s pokusy porušit rovnováhu sil. Nic takového, bohužel, neslyšíme," poznamenal Peskov.

A Moskva to ani neuslyší, ujistila posléze v Bruselu mluvčí NATO. Aliance podle ní Rusku nezaručí, že nikdy Ukrajinu jako člena nepřijme.