Milí čtenáři,
po čtyřiačtyřicet dní jsme spolu s vámi v tomto komentovaném online přenosu sledovali a glosovali průběh předvolební kampaně ve Spojených státech. Jelikož stránka už začíná být nepřiměřeně dlouhá a mohla by se vám pomalu načítat, zakládáme druhý díl našeho onlinu na tomto linku, resp. poutáku níže.
Na našem příslibu, že pro vás budeme americké volby sledovat den po dni, po celých příštích 249 dní, se nic nemění.
Zachovejte nám prosím čtenářskou přízeň.
Velkou nepříjemností pro republikány je, že ve všech třech variantách hrozí straně chaos, případně rozpad. V alternativě jedna je to úprk lidí, kteří ze zásady nesnesou Trumpa. V alternativě dva a tři úprk zhrzených příznivců Trumpa, kteří se budou cítit podvedeni.
Jsou v životě chvíle, kdy by člověk nejradši utekl. Republikáni teď bohužel nemají kam.
Třetí varianta je matematicky i politicky dále možná, není však příliš pravděpodobná. Trump během superúterý prokázal, že dokáže vítězit ve všech regionech USA, v konzervativních i liberálních státech, na jihu i na severovýchodě země. Co bylo navíc znovu potvrzeno: může říct úplně cokoli, a přesto mu to v očích "jeho" voličů neublíží. Dva dny před superúterým se Trump například "zapomněl" distancovat od šéfa Ku-Klux-Klanu, přesto dál vítězí.
Druhá varianta, tedy že žádný z kandidátů nebude mít po skončení všech primárek na začátku června většinu, slibuje chaos rovnou.
V tomto scénáři bude o vítězi rozhodovat živelné hlasování na stranickém kongresu v létě. Delegáti přitom budou moci vybírat buď z těch kandidátů, kteří prošli primárkami, nebo z těch, kteří se jako kandidáti objeví až přímo na sjezdu.
Rozběhne se divoké vyjednávání v zákulisí, bude se hledat konsensuální "sjednotitel". Ten, který si ponese z primárek největší počet hlasů, bude hlasitě volat po uposlechnutí "vůle lidu".
Tato varianta sice je nejpravděpodobnější a nejjasnější, i tak však skrývá pro Republikánskou stranu riziko chaosu. Řada vlivných republikánů dala v poslední době najevo, že Trump je pro ně jako prezidentský kandidát nepřijatelný, a začali volat po postavení nezávislého konzervativního kandidáta do voleb.
Pojďme si podrobněji rozebrat jednotlivé varianty.
Ta první je nyní nejpravděpodobnější. Trump sice utržil při volebním superúterý čtyři porážky (tři od Cruze, jednu od Rubia), sesbíral však takový počet delegátů, že ho to matematicky udržuje na cestě k většině. Jinými slovy: pokud se souboj bude dál odehrávat podle dosavadního vývoje, Trump většinu získá.
U republikánů je situace složitější, možné jsou tři scénáře, v tomto pořadí pravděpodobnosti:
1. Donald Trump postupně sesbírá dostatečný počet delegátů a dostane se nad požadovanou většinu 1237 hlasů na nominačním sjezdu.
2. Zbylí kandidáti, tedy především Ted Cruz a Marco Rubio, posbírají dostatečný počet delegátů na to, aby Trump na většinu nedosáhl (ačkoli bude mít hlasů nejvíc).
3. Vývoj se v příštích dvou týdnech natolik otočí, že až od 15. března dál začnou republikáni rozdělovat delegáty podle pravidla "vítěz bere vše", buď Cruz, nebo Rubio se před Trumpa dostanou.
Pro ilustraci: Clintonovou volilo 93 procent Afroameričanů v Alabamě, kde přitom v demokratických primárkách tvořili 59 procent všech voličů. V Arkansasu získala 90 procent afroamerických hlasů, v Tennessee 89 procent. Sanders jí není na jihu země schopen konkurovat ani mezi Hispánci: v Texasu Clintonová získala 70 procent jejich hlasů.
Začněme u demokratů, kde je situace daleko jasnější. Hillary Clintonová bude prezidentskou kandidátkou Demokratické strany. V dosud proběhlých primárkách a stranických shromážděních si dokázala před Bernie Sandersem vytvořit náskok dvou set delegátů na nominační sjezd. To je s ohledem na dvě okolnosti nepřekonatelná propast:
1. Demokraté rozdělují až do konce delegáty poměrným systémem.
2. Clintonová suverénně dominuje u Afroameričanů, kteří tvoří většinu demokratického voličstva v primárkách v jižanských státech.
Do voleb zbývá přesně 250 dní, do hlasování v dalších pěti státech (Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Nebraska) už jen tři dny
Ačkoli volební superúterý přineslo hned pět různých vítězů - triumf v některém ze států si připsali Clintonová, Trump, Sanders, Cruz a Rubio - pokusme se situaci zpřehlednit a zúžit následující vývoj jen do několika nejpravděpodobnějších scénářů.
Přestaňte počítat státy, které kdo vyhrál, nadchází ta část amerického volebního boje, kdy je třeba počítat delegáty pro nominační sjezdy. Právě ti totiž během nich rozhodnou o tom, kdo bude kandidátem Republikánské a Demokratické strany na prezidenta.
Grafika Aktuálně.cz ukazuje současný stav přehledně.
Výsledky volebního superúterý, nahlíženy přes zatím předpokládané zisky delegátů, mají daleko k Trumpovu triumfu. Za jeho hranici se považoval Trumpův náskok zhruba ve výši 200 delegátů. Teď to vypadá, že nad Cruzem povede maximálně o pět desítek a nad Rubiem zhruba o 170 delegátů. To znamená jediné: republikánským kandidátem na prezidenta mohou být stále ještě tři muži. A to není dobrá zpráva pro triumfálně znějícího Trumpa. Při superúterý zkrátka netriumfoval tak, jak se čekalo, ani tak, jak si přál.
Největším poraženým superúterý je Bernie Sanders. Potřeboval vyhrát v pěti státech, získal jen čtyři. Hillary Clintonová ho dokázala porazit i v liberálním Massachusetts. Dokázala tak, že nad ním může vítězit ve všech regionech Ameriky. Co je ale nejdůležitější: volebním superúterkem si vytváří takový náskok v počtu delegátů na nominační sjezd, že ji už Sanders nebude schopný ani dohnat, ani předehnat.
Zajímá vás průběh volebního superúterý? Nechcete přijít o žádný výsledek? Sledujte online přenos, který pro vás budeme aktualizovat celý večer a celou noc až do rána, resp. sečtení všech hlasů.
Na každý pád, doporučujeme sledovat grafiku Aktuálně.cz, která průběžné zisky delegátů na nominační sjezd sleduje. Už teď si v ní můžete zjistit aktuální rozložení sil. Zítra ráno vám v ní zobrazíme stav, jak se změní po pětadvaceti soubojích na republikánské i demokratické straně.
Kolik států Donald Trump vyhraje, je jedna, ta méně důležitá metrika, podle níž posuzovat jeho úspěch během supervolební noci. Jiná, ta rozhodující, je sledovat, jaký náskok v počtu získaných delegátů, které o stranické nominaci rozhodnou, si vytvoří.
Má-li mít jiný kandidát než Trump ještě jakousi šanci, je potřeba, aby jeho náskok po úterku nepřekročil 200, maximálně 250 delegátů. V deníku New York Times odhadl tuto hranici politolog Joshua Putnam.
Vychází z toho, že kdyby se v dalších hlasováních během března podařilo například Marcovi Rubiovi vyhrát na domovské Floridě a v Ohiu, dokázal by díky systému, který v těchto státech přiřkne všechny delegáty vítězi, stáhnout Trumpův náskok ze tří čtvrtin.
Jsou to těšínská jablíčka, ale pro Rubia je to jediná cesta, jak může superúterní noc vydávat za ne úplný propadák, i když si třeba opět nepřipíše ani první vítězství.
Rubio, z něhož se klube jediný teoreticky možný Trumpův soupeř, má pro superúterý skromný cíl. Posbírat dostatečné množství delegátů, aby mu Trump zcela neutekl. Má na to poměrně sofistikovanou strategii, která cílí na jednotlivé obvody pro volby kongresmanů. Řada států rozděluje delegáty na jejich úrovni a Rubiovi stačí vítězit právě na území těchto relativně malých obvodů, aby delegáty získal (nepotřebuje nutně triumf na území celého státu). Rubio se soustřeďuje především na středostavovská předměstí velkých aglomerací, kde sídlí jemu nakloněné, ekonomicky lépe situované voličstvo.
O dominantním postavení Trumpa svědčí to, že se očekává jeho vítězství ve všech dvanácti státech, kde republikáni hlasují (s možnou výjimkou Texasu).
Texas je zároveň jediným státem, kde si Marco Rubio přeje vítězství Donalda Trumpa. Vystrnadění Cruze ze souboje je totiž přesně to, co Rubio potřebuje. Má-li mít vůbec nějakou šanci proti realitnímu magnátovi, pak pouze jako jeho solitérní konkurent.
Stát, který u republikánů zaslouží speciální pozornost, je Texas, takto domov senátora Teda Cruze. Pokud Cruz nemá už po superúterý odpadnout, musí ve svém státě vyhrát.
U republikánů se v noci rozhoduje o hlasech 595 delegátů, což je přibližně polovina počtu potřebného k získání většiny na nominačním sjezdu. Stejně jako demokraté, i oni rozdělují počty delegátů poměrným způsobem (byť s určitými „přizpůsobeními“: abyste se dostal ke svému poměrnému podílu, musíte v některých státech získat například až 20 procent hlasů).
Jelikož demokraté dělí soustavně delegáty dle proporčního principu, Clintonová nezíská při volebním superúterý technicky nepřekonatelný náskok a ani zdaleka se nepřiblíží potřebné většině. Upevní však průběžné vedení, které se bude Sandersovi s ohledem na pokračující proporčnost voleb velmi těžko stahovat.
Hillary Clintonová je favoritkou v šesti státech, těch, které se nacházejí na jihu země a jsou obývány silně zastoupenými etnickými menšinami: domovském Arkansasu, Texasu, Tennessee, Alabamě, Georgii a Virginii.
Pokud má mít jeho kandidatura vůbec nějakou šanci na úspěch, potřebuje Bernie Sanders nutně zvítězit v pěti státech: domovském Vermontu, Minnesotě, Massachusetts, Coloradu a Oklahomě. Jestli v některém z těchto států s Hillary Clintonovou prohraje, může se rozloučit s nadějí na celkový úspěch.
Vyhraje-li ve všech těchto státech, negarantuje mu to vůbec nic, kromě otevřené cesty k pokračování. Pro číselné vyjádření: v těchto státech se rozděluje méně než 300 z 878 delegátů.
Demokraté si při takzvaném superúterý rozdělí 878 delegátů, což je zhruba pětina celkového počtu.
Do voleb zbývá 251 dní, dnes je volební superúterý, kdy hlasuje najednou tucet států
Než se na nás v noci začnou valit výsledky z tuctu států napříč USA, které budou hlasovat v republikánských i demokratických primárkách, pojďme si zkusit zformulovat pár bodů, které by nám měly pomoct v orientaci.
O novém americkém prezidentovi se rozhodne mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Hillary Clintonovou. Vyplývá to z aktuálního celoamerického průzkumu veřejného mínění, který provedla televize CNN a organizace ORC. Zveřejněn byl v předvečer takzvaného superúterý, kdy se bude klání o stranické nominace demokratů a republikánů konat ve 13 státech USA. Realitní magnát Trump a někdejší první dáma a bývalá americká ministryně zahraničí Clintonová nemají podle sondáže konkurenci, která by jejich prezidentské tažení výrazně ohrožovala.
Co neudělali republikáni, do toho se pustili demokraté, kteří tak pochopitelně činí s výhledem na podzimní finále boje o Bílý dům. Jak napsal Huffington Post, lidé napojení na Hillary Clintonovou se sbírání materiálu na Trumpa věnují osm měsíců. Probírali se soudními záznamy, výpisy z rejstříků, katastrálních úřadů, archivy médií.
Jak jeden z demokratů pro Huffington Post uvedl, objevili z osmdesáti procent věci, které se dosud proti Trumpovi vůbec nepoužily. Pokud je to pravda, pak republikáni nemají koho jiného vinit než sami sebe.
Donald Trump a jeho kandidatura se vyznačují tím, že porušují zažitá pravidla předvolebního soutěžení ve Spojených státech.
Co už je méně patrné, nicméně stejně důležité pro nynější stav na republikánské straně: z dobrých důvodů tradovaná pravidla porušují i všichni Trumpovi konkurenti.
Jedno ze základních pravidel říká: Máte-li proti sobě zřejmého a silného soupeře, zaplatíte si jako tu první a nejlepší investici tým rešeršistů, kteří se ponoří do jeho dávné i nedávné minulosti a najdou v ní veškeré možné body, které by vám mohly posloužit jako argument v boji s ním.
Dělalo se to tak vždy, a jakkoli se dost často prala špína, přínos v podobě toho, že voliči měli k dispozici maximum informací o tom, komu zvažovali dát hlas, jednoznačně převažoval.
Žádný z republikánských kandidátů toto pravidlo v případě Trumpa nedodržel. K vlastní škodě.
I Hayden ve svém vystoupení nepřímo mezi řádky vyjádřil pochybnost, že Trump by si v úřadě prezidenta počínal tak, jak slibuje nyní v předvolební kampani. "Byl bych mimořádně znepokojen, kdyby Trump vládl konzistentně s tím, jak se vyjadřuje v kampani," řekl bývalý šéf CIA.
Do voleb zbývá 252 dní, už zítra je takzvané superúterý, kdy se najednou hlasuje hned v tuctu států
Jsou sliby, které vám získají aplaus na předvolebních setkáních s voliči. A jsou sliby, které se ukážou jako nesplnitelné. U Donalda Trumpa se obojí sešlo v případě jeho slibu, že jako prezident by nařídil zabíjení rodinných příslušníků teroristů Islámského státu.
Bývalý šéf CIA Michael Hayden v televizním rozhovoru s Billem Maherem prohlásil, že příslušníci amerických ozbrojených sil by odmítli takový rozkaz - byť by přišel od prezidenta země - uposlechnout.
"Pokud by takový rozkaz vydal už jako hlava státu, americké ozbrojené síly by odmítly konat," uvedl Hayden. "Co je od vás vyžadováno, to je neuposlechnout rozkaz, který je nezákonný. Šlo by o porušení všech mezinárodních norem, které platí pro vedení války," vysvětlil Hayden.
Co bylo pozoruhodné, to byl i tón, který Hillary Clintonová zvolila pro své povolební vystoupení. Nesoustředila se na Bernieho Sanderse, ale na Donalda Trumpa. Zvolila velmi optimistický tón, tolik kontrastní k tomu Trumpovu. Uvedla, že Spojené státy není třeba znovu činit skvělými, protože skvělými nikdy nepřestaly být. Co je třeba podle ní učinit, je Spojené státy sjednotit. Místo stavění zdí je podle Clintonové třeba dělicí stěny strhávat. Každým z těchto výroků dávala najevo, že je připravena vést boj s Donaldem Trumpem.
Výsledky z Jižní Karolíny ukazují, že afroamerické hlasy skutečně tvoří důležitý obranný val Clintonové, který se bude Berniemu Sandersovi jen těžko překonávat. O volebním superúterý, za dva dny, hlasuje 11 států. Šest z nich je na jihu Spojených států a má početně zastoupené etnické menšiny. Pokud se ve volebním souboji dá vůbec na něco spoléhat, pak Hillary Clintonová se po sobotní noci může na triumf v těchto šesti státech spolehnout.
Do voleb zbývá 253 dní, do takzvaného superúterý, kdy hlasuje najednou tucet států, už jen dva dny
Drtivé vítězství Hillary Clintonové v primárkách v Jižní Karolíně má jeden hlavní důvod: hlasovat přišel rekordní počet Afroameričanů. Ti letos tvořili 60 procent celkové volební účasti, což je dokonce o pět procent víc než před osmi lety, kdy byl na kandidátce Afroameričan Barack Obama.
Budoucí prezident právě v Jižní Karolíně uštědřil v roce 2008 Hillary Clintonové těžkou porážku. Tamní Afroameričané přišli svůj tehdejší verdikt vůči bývalé první dámě odčinit: letos jí odevzdali 87 procent hlasů. Bernie Sanders dostal zbylých třináct procent.
"Rubio a ostatní nemají mnoho času na to, aby Trumpa zastavili. Ačkoli až doteď bylo rozděleno jen pět procent delegátů, do konce března bude jasno o 65 procentech z nich," píší ve své zprávě analytici Cook Political Report.
Zřejmé je z toho všeho jedno: Trumpova cesta do finále boje o Bílý dům není chiméra, je to realita, která se vytváří před očima. Zastavit ji může jen zásadní zvrat.
Ještě daleko hůř než Marco Rubio je na tom texaský senátor Ted Cruz. V dosavadních hlasováních získal jen 23 procent potřebné porce delegátů.
Druhým dosud nejúspěšnějším republikánem je podle Cookova propočtu Marco Rubio. Jeho odstup za Trumpem je ale propastný: v dosavadních primárkách si dokázal připsat 49 procent z počtu delegátů, které potřebuje k vítězství.
Do voleb zbývá 254 dní, do takzvaného superúterý, kdy hlasuje najednou tucet států, už jen tři dny
Taky jste neměli rádi ve škole matematiku? Je to mrzuté, ale v situaci, kdy mají v USA v pětiměsíční sérii primárek odvoleno pouze čtyři státy a chcete vědět, jak na tom tedy jednotliví kandidáti jsou, matematika přijde ku pomoci.
Analytici z respektované politologické instituce Cook Political Report spočítali, kolik který kandidát potřebuje získat v každém státu delegátů, aby se dokázal dobrat většiny na stranickém sjezdu potřebné k získání prezidentské nominace.
Jejich aktuální propočet po posledním hlasování republikánů v Nevadě ukazuje, na jak dobré cestě za republikánskou nominací je Donald Trump. Jeho dosavadní zisk delegátů odpovídá 114 procentům toho, co potřebuje, aby se nakonec smál on. Jinými slovy: I kdyby se mu v příštích soubojích začalo dařit méně než dosud, stále bude zůstávat favoritem.
Hodina pravdy přijde pro Rubiův souboj s Trumpem nejpozději 15. března, kdy se hlasuje v jeho domovské Floridě. Průzkumy veřejného mínění tam nyní předvídají Trumpovo vítězství. Pokud by k němu skutečně došlo, nebude to ani Rubio a ani nikdo jiný, kdo Trumpa v cestě za republikánskou nominací zastaví.
Noční debata každopádně potvrdila, co už bylo zřejmé po posledním republikánském hlasování v Nevadě: pokud existuje kandidát s aspoň nějakou šancí Trumpa zastavit, je to Marco Rubio.
Texaský senátor Ted Cruz, který na tuto pozici taktéž aspiroval, měl bodovat především u konzervativní křesťanské pravice a díky tomu na jihu Spojených států. Jak v Jižní Karolíně, tak Nevadě u křesťanských konzervativců prohrál s Donaldem Trumpem, a skončil dokonce za Marcem Rubiem.
This is another disaster for Cruz. Nevada and South Carolina are as good as it gets for him and he could be third again.
— Nate Cohn (@Nate_Cohn) February 24, 2016
Rubio až dosud volil naprosto záhadnou a kontraproduktivní taktiku: Trumpa zcela ignoroval a do jeho kritiky se ze zásady nepouštěl. Výsledkem je, že Trump konkurentům utíká ve sbírání delegátů na nominační sjezd, který o republikánském kandidátovi do podzimních voleb rozhodne.
Zkontrolujte si v naší přehledné grafice, jak poměr sil v tomto klíčovém parametru nyní vypadá.
Rubio se do Trumpa pustil na všech frontách, kde mediální magnát u voličů boduje.
Obvinil ho, že na stavbách svých mrakodrapů využíval nelegálních přistěhovalců, tedy přesně těch lidí, které hodlá z USA deportovat. Nařkl ho, že v minulosti o najímání nelegálních imigrantů lhal, což Trump nepřímo přiznal, když jakoby omluvně konstatoval, že to už bylo přece před 38 lety.
A napadl i jeho pověst podnikatele, který se zasloužil o svůj úspěch. "Tady stojí člověk, který zdědil 200 milionů dolarů. Nebýt toho, víte, kde by teď Donald Trump byl? Prodával by hodinky na Manhattanu," řekl doslova Rubio.
Do voleb zbývá 255 dnů, do takzvaného superúterý, kdy hlasuje najednou tucet států, už jen čtyři dny
Je možné, že už je s ohledem na Trumpův trhák v podobě tří vítězství v řadě pro Marca Rubia pozdě, přesto je pro něj lepší, když odejde poražen po boji. Floridský senátor se v noční debatě odhodlal k tomu, k čemu měl zřejmé sáhnout už dávno: frontálnímu útoku na premianta boje o republikánskou prezidentskou nominaci.
Jak si toto může dovolit? Brilantní odpověď dal v televizi Fox News bývalý předseda Sněmovny reprezentantů a taktéž někdejší prezidentský kandidát Newt Gingrich. Zkoprnělým moderátorům řekl zpříma, že Trumpa stvořili oni ve vysílání Fox News.
"Donald Trump se ráno probudí, tweetne zcela zadarmo celé planetě, zvedne telefon, zavolá vám do vysílání, dostane úžasný osmiminutový prostor pro prezentaci svých názorů, který by ho normálně stál balík peněz. A v tom samém čase se všichni jeho konkurenti mohou přetrhnout, aby vybrali peníze a mohli si dovolit nakoupit aspoň nějakou reklamu."
Pozornost republikánů se po Nevadě upírá na hned dvanáct států, které budou hlasovat příští úterý. Trump jde do většiny hlasování tohoto tzv. superúterka jako favorit. A to přesto, že do své propagace v tuctu států neinvestoval ani dolar.
Abychom ještě lépe pochopili, jak dobře na tom momentálně Trump je a jak špatně jsou na tom jeho dva nejbližší konkurenti Marco Rubio a Ted Cruz, vězte: Trump vyhrál v Nevadě i mezi Hispánci. Marco Rubio a Ted Cruz jsou oba hispánského původu, takto potomci kubánských přistěhovalců...
Podíváte-li se na základní socio-demografické kategorie, Trump vyhrál naprosto u všech skupin obyvatelstva, jedno, zda ho budete členit podle věku, majetku, ... anebo vzdělání. Mezi lidmi, kteří mají vysokoškolský diplom, porazil Marca Rubia poměrem 41 ku 30 procentům. U lidí bez vysokoškolského vzdělání dostal Trump 51 procent, druhý Ted Cruz 22.
Nebyl by to Trump, aby toho po svém nevyužil v projevu po oznámení jeho vítězství: "Vyhráli jsme mezi těmi vzdělanými. Vyhráli jsme mezi těmi nevzdělanými. Já miluji nevzdělané! Jsme totiž ti nejchytřejší," řekl v Nevadě Trump.
Chcete pochopit, proč Trumpův výsledek vyskočil tak vysoko? Je jediná přiměřeně spolehlivá cesta: podívat se na to, co říkali lidé, kteří přišli v Nevadě hlasovat.
Sedmapadesát procent z nich popsalo svůj vztah k vládě ve Washingtonu jako naštvání. Přes 60 procent republikánských voličů řeklo, že by chtělo svěřit vládu do rukou někoho, kdo až doteď neměl s politikou nic společného.
Není výmluvnějšího kandidáta, pokud jde o opravdové vyjádření naštvání, než je Donald Trump. A není kandidáta, který by vystupoval apolitičtěji (cokoli si do tohoto termínu promítnete), než je Trump.
Nahlíženo touto logikou a přes výše zmíněná čísla: Trump značně svým výsledkem v Nevadě podstřelil. Jeho potenciál leží někde kolem šedesáti procent.
Do voleb zbývá 257 dnů, do tzv. superúterý, kdy hlasuje najednou tucet států, už jen šest dní
Žili jsme až dosud v mylném domnění, že Trumpova volební podpora je "zastropována" kdesi kolem třetiny odevzdaných hlasů. Noční hlasování na stranických shromážděních republikánů v Nevadě ukázalo, že Trumpův limit povyrostl na téměř většinových 46 procent.
Poslední návrat k tomu, co o Trumpovi řekl bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, takto jeho neoficiální poradce. "Myslím, že v podzimních volbách může překvapit, podobně jako v roce 1980 překvapil Ronald Reagan. K volbám díky němu přijdou lidé, kteří normálně hlasovat nechodí," zavěštil si Giuliani.
Kdo ví... U Trumpa je možné opravdu všechno.
Součástí tohoto přístupu může být i to, že Trumpa přijmete a pokusíte se ho maximálně možným způsobem ovlivnit, "zcivilnit", dostat aspoň trochu do standardního rámce reprezentanta republikánů.
Tento přístup evidentně volí bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani. Jak prozradil v deníku Washington Post, minimálně třikrát v průběhu posledního měsíce absolvoval s Trumpem dlouhé konzultace, které se týkaly jeho kampaně. "Zavolá a ptá se na věci. A já mu třeba řeknu: Tady jsi zašel příliš daleko. Cos řekl tady, to bylo skvělé. V téhle věci udělej změnu. Panuje mezi námi otevřenost a důvěra," popsal hovory s Trumpem Giuliani.
Podle deníku Washington Post si Trump v souvislosti s rostoucí odpovědností favorita primárek vytváří neformální tým poradců, s nimiž konzultuje svůj postup.
Vykládat se to dá různě, dvě věci jsou však zřejmé: Trump bere svůj úkol vážně. A řada seniorních republikánů - Rudy Giuliani je bývalý prezidentský kandidát - bere Trumpovo vítězství jako fakt.
Druhou, a fakticky jedinou další možností pro ně je, že se sžijí se skutečností, že to bude právě Trump, kdo bude Republikánskou stranu v podzimních volbách zastupovat. Po dvou přesvědčivých vítězstvích v New Hampshire a Jižní Karolíně je Trump jednoznačným favoritem na stranickou nominaci. Tím spíš, že s velkou pravděpodobností ovládne i úterní stranická shromáždění v Nevadě a řadu států z porce více než deseti, v nichž se bude hlasovat při takzvaném superúterý 1. března.
K bodu dvě: těžko se tomu věří, ale z více než 200 milionů, které byly dosud utraceny za reklamu a vůbec kampaň na republikánské straně, pouhá ČTYŘI procenta (!) mířila jakýmkoli kritickým způsobem na Donalda Trumpa.
Republikáni buď konečně vezmou Trumpa vážně a pokusí se ho v příštích dvou až třech týdnech zastavit, nebo z něj svou nečinností udělají finalistu boje o Bílý dům.
K bodu jedna: Poté, co odstoupil z voleb Jeb Bush, fungují po Jižní Karolíně jako "Trumpovy spojky" v republikánské soupisce John Kasich a Ben Carson. Zatímco první odebírá hlasy Marcu Rubiovi, druhý brání v navýšení podpory Tedu Cruzovi. Dokud oni budou v kampani pokračovat a sbírat každý kolem deseti procent hlasů, Donald Trump bude se zhruba třetinovou podporou vítězit a vítězit a vítězit..., až se nakonec (možná) stane republikánským kandidátem na prezidenta.
Republikáni, kteří nevěří, že Trump je pro ně požehnáním, vědí, že čas na jeho zastavení se začíná krátit. Zastavit ho lze pouze za splnění dvou podmínek:
1. Všichni kandidáti, kteří tříští hlasy potenciální anti-trumpovské koalice, rychle vyklidí pole.
2. Zbylí kandidáti povedou skutečnou kampaň zaměřenou na Trumpa a osvětlující všechna rizika spojená s jeho kandidaturou.
Trump said in his victory speech that he wants to wrap this up soon. Has two early chances: beat Cruz in Tx on 3/1, beat Rubio in FL on 3/15
— Chuck Todd (@chucktodd) February 21, 2016
Do voleb zbývá 259 dnů, do dalšího hlasování v Nevadě a Jižní Karolíně pouze den
Na primárky a stranická shromáždění letošní volební sezony v USA je spolehnutí v jednom ohledu: každé další pokračování přinese trochu více jasu do souboje o nominace v obou hlavních stranách.
Platí to i o víkendových primárkách v Jižní Karolíně (republikáni) a stranických shromážděních v Nevadě (demokraté).
O tom, že je situace skutečně vyrovnaná, svědčí fakt, že o možné porážce se začali veřejně šířit lidé držící Clintonové palce.
David Plouffe, blízký spolupracovník Baracka Obamy, například uvedl: "Nemyslím, že pokud prohraje o jedno či dvě procenta, tak to její kampaň nějak kriticky zasáhne. V určitý okamžik ale potřebujete, aby se vám vrátil vítr do plachet. Bernie Sanders se chová v kampani jako Santa Claus a lidé nemají rádi, když jim říkáte, co nemohou mít. V primárkách rozhoduje to, zda dokážete v lidech vzbudit nadšení. A Bernie Sanders takovým kandidátem je," řekl doslova Plouffe.
Pro dosavadní průběh demokratického výběru prezidentského kandidáta zlatá slova.
Včera i dnes jsme se níže bohatě věnovali republikánským primárkám, které se v sobotu konají v Jižní Karolíně. V sobotu ale hlasují i demokraté, a to ve stranických shromážděních v Nevadě. Duel Hillary Clintonové a Bernieho Sanderse by tam měl být těsný.
Jeden z nemnoha průzkumů v tomto státě ukázal tento týden jednoprocentní náskok bývalé ministryně zahraničí.
Do voleb zbývá 262 dnů, do dalšího hlasování v Jižní Karolíně a Nevadě zbývá už pouze jeden den
Pojďme si nahlas položit otázku, která se nad naším psaním o prezidentských volbách v USA vznáší čím dál evidentněji: Jakým prezidentem by byl Donald Trump? Co bychom od něj mohli čekat? Upravil by své chování tak, aby odpovídalo prezidentské funkci?
Odpovědi jsou značně neurčité, ale jasnější, než byste si mysleli.
Trump absolvoval v noci živý rozhovor na CNN ve formátu shromáždění s voliči. Mediální magnát, který osm měsíců vede kampaň plnou útoků na tzv. politickou korektnost, dostal od moderátora Andersona Coopera dotaz, zda by jako prezident volil jiný tón.
"Mohu být politicky korektnější než kdokoli, s kým jste kdy vedl rozhovor," odvětil mu Trump.
Kdo ho důvěrně zná, toho tato odpověď mohla stěží překvapit. Trump je pragmatik, jakého jen tak nepotkáte. Chcete-li ještě brutálněji: chameleon, který svou barvu přizpůsobí vždy dokonale prostředí a podmínkám, v nichž právě potřebuje uspět.
Jeho prezidentství může být jakékoli. Úplně jiné než jeho kampaň. Může být popřením jeho kampaně. Na jedno je spolehnutí: bude bezzásadové, bez zásad, které by mohly jemu osobně uškodit. Prospět sám sobě, to je jediná zásada, na niž je možné se u něj spolehnout.
Pokud by tato čísla z průzkumů potvrdil výsledek sobotních primárek v Jižní Karolíně, znamenalo by to, že republikánský nominační proces krystalizuje do trojboje mezi Trumpem, Cruzem a Rubiem, což je situace, která by měla nahrávat anti-trumpovskému táboru ve straně. Nejnovější průzkum televize NBC a deníku Wall Street Journal ukázal, že pokud by už zůstali jen dva duelanti, pak Trump v hypotetickém souboji jeden na jednoho prohrává jak s Cruzem (56 ku 40 procentům), tak s Rubiem (57 ku 41 procentům).
Otázkou je, jak dlouho budou ještě republikáni čekat na situaci, kdy budou vybírat už jen ze dvou jmen. Jižní Karolína může v sobotu hodně napovědět.
Situace se ale vyjasňuje i za ním. O druhé místo se přetahují texaský senátor Ted Cruz a jeho floridský kolega Marco Rubio, oba se zhruba sedmnáctiprocentní podporou. Zbylí republikáni, včetně Jeba Bushe, který nutně potřebuje v Jižní Karolíně prorazit, mají velký odstup.
Mluvíme-li o Trumpově postavení v čele, dva dny před důležitými primárkami v Jižní Karolíně to vypadá tak, že pokud se průzkumy děsivě nemýlí, Trump si po New Hampshire připíše druhé vítězství. Sondáže mu přisuzují minimálně patnáctiprocentní náskok před všemi ostatními.
Do voleb zbývá 263 dní, do dalšího hlasování v Jižní Karolíně a Nevadě už jen dva dny
Také jste žili v domnění, že Donald Trump je favoritem nazlobené, spíše extrémně laděné části republikánského voličstva v USA? Pak respektovaný průzkum Quinnipiac University vás může snadno vyvést z omylu. Mezi voliči, kteří sami sebe označují za umírněné, má Trump podporu 43 procent. Na druhém místě je Marco Rubio s podporou necelých dvaceti procent.
Obdobná čísla nabízí i průzkum CNN mezi voliči v Nevadě. Z tamních umírněných republikánů je Trump sympatický 58 procentům dotázaných, zatímco Bush jen dvaapadesáti.
Jinými slovy: voliči, kteří měli vytvořit hráz Donaldu Trumpovi, se stávají osou jeho stoupenců a důvodem, proč dál bezpečně vévodí průzkumům veřejného mínění.
Je klíčové, kdo bude od příštího roku sedět v Bílém domě. Od víkendu je to ovšem klíčové také - možná hlavně - s ohledem na to, že rozhodne, který právní názor, který filozofický směr, a řekněme to úplně na rovinu, také která politická strana bude mít většinu u Nejvyššího soudu USA.
Nejvyšší soud Spojených států patří v ústavně-právní komparatistice k nejmocnějším soudním institucím na celém světě. Nejenže jako ostatní ústavní soudy může rušit zákony, které shledá v rozporu s ústavním pořádkem, má také pravomoc sjednocovat judikaturu soudů napříč celými USA. Především pak: v řadě případů v historii země "suploval" politický proces, když posouval hranice toho, na čem se politici sami nedokázali dohodnout.
Tak například v 70. letech ustanovil legálnost interrupcí nebo loni přijatelnost svazků osob stejného pohlaví.
Proč je právě náhrada za Scaliu tak klíčová?
Jde o první změnu po několika desetiletích, která může zvrátit poměr sil na Nejvyšším soudu. Velká část klíčových rozhodnutí Nejvyššího soudu je rozhodována poměrem hlasů 5:4.
Poslední tři prezidenti vždy měnili soudce stejného "politického zabarvení". Barack Obama až doteď nahrazoval liberální soudce liberálními. Před ním George W. Bush měnil konzervativní soudce za konzervativní. A ještě dříve Bill Clinton taktéž obměňoval liberálně smýšlející křídlo soudu.
Scaliova smrt vytváří v tomto smyslu unikátní situaci. Uvolňuje se křeslo v pětičlenné konzervativní většině na soudu, a to v čase, kdy v Bílém domě sedí demokratický, v americké politické logice tedy levicový prezident.
Pokud by Obama před volbami svého kandidáta prosadil, resp. pokud na podzim v prezidentských volbách uspěje demokrat, poměr sil na Nejvyšším soudu se změní. Z převážně konzervativního soudu se stane převážně liberální soud.
Pro vývoj ve Spojených státech důležitá změna.
Do voleb zbývá 266 dní, do dalšího hlasování v Jižní Karolíně a Nevadě už jen pět dní
Přišlo vám, že nejistot a otázek spojených s letošními prezidentskými volbami je málo? Tak je tu o víkendu jedna nová: kdo, kým, kdy a jak obsadí uvolněné křeslo na Nejvyšším soudu.
Smrt nejkonzervativnějšího z devíti mocných soudců Antonina Scalii už teď míchá kartami v předvolebním boji.
Republikáni se ve víkendové televizní debatě nedokázali shodnout na ničem. S jedinou výjimkou: tou byl názor, že se prezident Obama nemá před volbami do doplnění Nejvyššího soudu pouštět, a pokud ano, má jmenovat soudce či soudkyni, kteří by byli konsensuálním kandidátem, na němž budou mít shodu republikáni i demokraté.
Potíž je, že takový kandidát do Nejvyššího soudu se v čase polarizovaného boje mezi oběma hlavními stranami prakticky nemůže objevit.
Luntz zašel ještě dál, když označil za jediného vítěze noční republikánské debaty Hillary Clintonovou. "Nezávislí voliči se podívají na zlobu a chaos dnešní diskuse a řeknou si, že toto opravdu nechtějí," napsal Luntz na twitter.
Independent voters will look at the viciousness and chaos of tonight’s #GOPDebate and say "I don't want that."
— Frank Luntz (@FrankLuntz) February 14, 2016
To, jak nevybíravě napadali republikáni jeden druhého, dává smysl z pohledu jejich současného soupeření o stranickou nominaci. Z pohledu podzimního hlasování, kdy proti jednomu z nich bude stát demokrat nebo demokratka, to však může být značně kontraproduktivní. Vše, co dnes o sobě řekli, je munice, která proti jednomu z nich může být použita.
Frank Luntz, který v republikánských kruzích platí za největšího experta na průzkumy veřejného mínění činěné na menších skupinách tazatelů, to na twitteru komentoval velmi ostře: Je to šílenství. Republikáni ničí sami sebe a vinit z toho mohou jen sebe samotné.
Seriously, this is insane.
— Frank Luntz (@FrankLuntz) February 14, 2016
The GOP is destroying itself tonight, and they have no one to blame but themselves. #GOPDebate
Podívejte se na záznam celé noční debaty republikánů, odhaluje mnohé o stavu souboje o Bílý dům v únoru 2016...
Tím, kdo po Trumpovi šel úplně nejtvrději, byl právě Jeb Bush. Muž, kterého Trump loni zkraje podzimu kvůli chladným výkonům v debatách a kampani obecně označil za kandidáta s vybitou baterkou, předvedl vůbec nejenergičtější vystoupení dosavadních televizních duelů.
V jedné z ostrých výměn s realitním magnátem mu odvětil: "Je znakem vaší slabosti, když napadáte Hispánce, je znakem vaší slabosti, když se posmíváte handicapovaným, je znakem slabosti a je to pobuřující, když označíte Johna McCaina za poraženého, když on je americký hrdina."
Odkaz na válečné hrdinství senátora McCaina má před hlasováním v Jižní Karolíně, k němuž dojde příští sobotu, svůj význam. Právě v tomto státě žije velké množství současných i bývalých příslušníků amerických ozbrojených sil a Jeb Bush potřebuje jejich hlasy, má-li v druhých primárkách zabodovat.
Trump byl ten kandidát, který byl v noci pod permanentním útokem spoludiskutujících. Jako obvykle, ani on si nebral servítky. V jedné z nejostřejších výměn s texaským senátorem Tedem Cruzem doslova řekl: "Vy jste horší než Jeb Bush, vy jste ten vůbec největší lhář."
Trump v průběhu debaty rudnul silně v obličeji a ztrácel nad sebou kontrolu, což odhalovaly detailní záběry kamer. Publikum ho mnohokrát hlasitě vybučelo.
Spekulovat, zda mu to může uškodit u jeho voličů, je však dle dosavadní zkušenosti zřejmě zbytečné. Jeho voliče nemůže odradit vůbec nic, a ze všeho nejméně jeho hrubiánství. Co se přesto po noční debatě říct dá: Trump v ní udělal málo pro to, aby k sobě přilákal nové voliče a sympatizanty.
Do voleb zbývá 267 dní, do dalšího hlasování v Jižní Karolíně a Nevadě šest dní
Napsali jsme tu včera večer, že do kampaně se v pondělí vloží bývalý prezident George W. Bush, aby osobně podpořil svého bratra Jeba. Donald Trump se rozhodl z republikánského exprezidenta učinit hlavní postavu boje o Bílý dům už o dva dny dříve, v noční debatě zbývajících šesti republikánských uchazečů o prezidentskou nominaci.
Trump doslova prohlásil: Světové obchodní centrum spadlo za vlády George Bushe. Vyvolal tím ostrou reakci Jeba Bushe, který Trumpovi odvětil, že zatímco on budoval svoji televizní reality show, jeho bratr vybudoval bezpečnostní aparát, který až dosud udržel Američany v bezpečí.
Podle informací, které vynesli nejbližší spolupracovníci bývalého prezidenta, George W. Bush skutečně věří tomu, že jeho bratr má reálnou šanci republikánskou nominaci letos získat. Pokud se to má podařit, musí nutně prorazit právě příští sobotu v Jižní Karolíně. Znamená to skončit nejhůře na třetím místě, nejvýše ze všech kandidátů, kteří se nejmenují Trump a Cruz. V ideálním případě obsadit druhé místo za Donaldem Trumpem, který vévodí veškerým průzkumům veřejného mínění učiněným v Jižní Karolíně za posledních sedm měsíců.
Do voleb zbývá 268 dní, do dalšího hlasování v Jižní Karolíně a Nevadě sedm dní
Prezidentská kampaň 2016 zažije v pondělí jednu premiéru. Na veřejném předvolebním shromáždění se objeví George W. Bush, bývalý prezident a starší bratr Jeba Bushe usilujícího o republikánskou nominaci.
Exprezident Bush si v sedmi letech, které uplynuly od jeho odchodu z Bílého domu, dal důsledný půst: zásadně nekomentoval politiku svého nástupce Baracka Obamy, zdržoval se jakýchkoli vyhraněných politických komentářů. Těžkosti, do nichž se dostala kampaň jeho bratra, však pro něj dostatečně změnily situaci.
Proč se George W. Bush objevuje na scéně právě teď? V Jižní Karolíně se těší vysoké popularitě. Podle soukromého průzkumu učiněného před pár měsíci ho má v úctě a oblibě 84 procent tamních republikánů. Když Bush před šestnácti lety kandidoval poprvé na prezidenta, prohrál překvapivě primárky v New Hampshire s Johnem McCainem, aby ho triumf právě v Jižní Karolíně vrátil na vítěznou dráhu, která pro něj skončila až zvolením prezidentem.
Zda jeho vystoupení po boku bratra a přímé vložení se do kampaně může Jebu Bushovi pomoct, jasné není. Pro Donalda Trumpa to dozajista bude opět potrava pro výsměšné komentáře, situace bývalého floridského guvernéra je však tak vážná, že rozhodl-li se hrát svou předvolební hru nyní podle pravidla, že není co ztratit, je to správný krok opřený o realistické zhodnocení situace.
Někdy musíte zkontrolovat kalendář, abyste se ujistili, jaký rok se píše. Je to i případ statistiky, co lidé nejvíc zadávali do vyhledávače Google v průběhu debaty mezi Hillary Clintonovou a Bernie Sandersem. V jeden okamžik jména obou duelantů zcela převálcovalo jméno Henryho Kissingera, ministra zahraničí z doby před více než čtyřiceti lety.
Bernie Sanders si ho v jeden okamžik "vzal do úst", což vyprovokovalo Hillary Clintonovou k obraně svého zřejmě nejslavnějšího předchůdce ve vedení americké diplomacie. A lidé googlili a googlili a googlili....
Kissinger! https://t.co/yQlUbrNVgu pic.twitter.com/Jcb9C6u75f
— Chris Cillizza (@TheFix) February 12, 2016
Hillary Clintonová v duelu prokázala, že nejlepší výkon podává v kampani ve chvíli, kdy je na tom zle. Těžko byste z jejího suverénního vystoupení jakkoli vysledovali, že jen před dvěma dny utrpěla v prvních primárkách v New Hampshire velmi těžkou porážku.
Na rozdíl od Sanderse se dokázala celý večer držet toho, že mezi ní a Obamou by nenašel rozdíl ani Bystrozraký. Je to takticky prozíravé, bez ohledu na to, zda je to pravda.
Do voleb zbývá 269 dní, do dalšího hlasování v Jižní Karolíně a Nevadě osm dní
Jak moc vás může mrzet zakopnutí v televizní debatě? Zeptejte se floridského senátora Marca Rubia (o jeho řečnickém průšvihu před primárkami v New Hampshire jsme psali níže). Zeptat by se teď mohl zejména Bernie Sanders.
Ne že by se mu v nočním duelu s Hillary Clintonovou podařil takový lapsus jako Rubiovi, ale mrzet ho to, co řekl, může hodně a dlouho.
Sanders sice nepřímo, ale velmi jasně zaútočil na prezidenta Baracka Obamu. Na otázku, zda by se za jeho prezidentování zlepšily mezirasové vztahy v USA, odpověděl, že určitě. "Protože namísto abychom dali daňové úlevy miliardářům, vytvoříme miliony pracovních míst pro děti z nízkopříjmových rodin, které se teď poflakují po ulicích. Zajistíme, že tyto děti zůstanou ve škole a budou se moct dostat na vysokou," uvedl Sanders.
Co v předchozích větách říká nepřímo o Obamovi, je hrozivé, především pak pro něj a jeho šance například právě v Jižní Karolíně. Afroameričané budou zřejmě tvořit přes polovinu lidí, kteří přijdou v demokratických primárkách v Jižní Karolíně hlasovat. Tito lidé mají dál v mimořádné vážnosti Baracka Obamu. Tito lidé jsou daleko víc než Sandersovi nakloněni Hillary Clintonové. Tyto lidi potřebuje Sanders dostat na svou stranu. V noční debatě se mu to opravdu nepodařilo.
Pojďme na chvíli zpomalit zběsilé tempo rychlokomentářů a rychloglos pro účely tohoto onlinu. Níže pokus o lehké poodstoupení a zamyšlení v delším textu. Hledal jsem dobré zprávy ze současné volební Ameriky...
Guvernér státu New Jersey Chris Christie nebude pokračovat v prezidentské kandidatuře. Oznámila to televize Fox News. Republikán skončil v Iowě i New Hamsphire daleko vzadu a měl jen minimální šance změnit to v dalších státech.
K této grafice, kterou připravili kolegové Michal Žák a Jiří Kropáček, doporučuji se vracet. Budeme v ní průběžně ukazovat, jak probíhá v primárkách sbírání delegátů na nominační sjezdy, které rozhodnou o finalistech boje o Bílý dům.
Komentovat se to dá jediným způsobem: útoky Bernieho Sanderse na propojení Clintonové a finančníků z Wall Streetu a její neschopnost na tyto ataky efektivně reagovat (o obojím jsme psali minulý týden níže) u voličů evidentně zabírají.
Ještě jeden pohled na sociodemografická data z takzvaných exit polls v New Hampshire. Hillary Clintonovou opustily všechny příjmové kategorie s výjimkou té nejvyšší, tedy nejbohatších Američanů vydělávajících nad 200 tisíc dolarů.
The only income level Clinton won? Dems who make $200k or more. Sanders won all over income levels below that.
— Chuck Todd (@chucktodd) February 10, 2016
Věnujeme se tu (přiměřeně a občas) předvolebním průzkumům, stojí tedy rozhodně za to nahlédnout i do výsledků těch povolebních. A pokusit se vyčíst třeba příčiny těžké porážky Hillary Clintonové.
Odpovědi lidí, kteří v New Hampshire odvolili, se nebudou bývalé první dámě, bývalé ministryni zahraničí a bývalé favoritce demokratického souboje o prezidentskou nominaci, číst dobře.
Méně než polovina demokratických voličů zastává názor, že Clintonová je někdo, komu mohou věřit. Většina žen volila v New Hampshire Sanderse. Sedm z deseti žen mladších pětačtyřiceti let hlasovalo též pro vermontského senátora.
Buď Hillary Clintonová s těmito postoji něco udělá, nebo se nejspíš ani na druhý pokus nestane americkou prezidentkou.
Byli jen dva republikánští kandidáti, kteří vsadili opravdu úplně vše na výsledek v New Hampshire: John Kasich a Chris Christie. V posledních třech měsících stát prakticky neopustili, veškeré jejich investice do reklamy šly právě na newhampshireský trh.
Zatímco Kasichovi sázka vyšla, dosáhl na přesvědčivé druhé místo za Trumpem, Christie dopadl velmi špatně. Sedmiprocentní zisk a poslední místo mezi umírněnými kandidáty i těmi s exekutivní vládní zkušeností je poukázka na cestu z volebního výletu domů (Christie to po oznámení výsledků také doslovně udělal, když místo na předvolební akce v Jižní Karolíně zamířil na schůzku se svými poradci v domovském New Jersey).
Pro Christieho po New Hampshire neexistuje cesta k nominaci, logiku dává jeho odstoupení z volebního souboje a vyřčení toho, kterého kandidáta on považuje za hodného podpory.
Jeb Bush dosáhl v New Hampshire výsledku, který je někde na půli cesty mezi katastrofou a vyhnutí se jí. Zhruba jedenáct procent, čtvrté místo, přibližně půl procenta za Tedem Cruzem a půl procenta před Marcem Rubiem.
To, že prohrál v liberálním New Hampshire i s velmi konzervativním Cruzem, je kalamita. To, že dokázal nechat za sebou Rubia, je však zřejmě hozené záchranné lano, které mu umožní pro tuto chvíli v souboji o republikánskou prezidentskou nominaci setrvat.
Ani Rubio, ani Kasich nemají po New Hampshire dostatečně nabito, aby mohli Bushe odstřelit a zvlášť důrazně trvat na jeho odstoupení z boje.
Rubio je hlavním poraženým republikánských primárek v New Hampshire, bude mít co dělat sám se sebou, aby se dostal před dalším hlasováním do formy.
Kasich má navzdory druhému místu těžší pozici s výhledem na další volby v Jižní Karolíně a Nevadě. Disponuje daleko méně penězi a nemá v těchto státech žádnou organizovanou podporu. Bush má obojí.
A jen těžko očekávat, že Kasich díky 16 procentům hlasů v New Hampshire okamžitě přetáhne na svou stranu bohaté sponzory. Aby se to stalo, bude muset zopakovat takový výsledek i jinde než v New Hampshire.
Jasným poraženým mezi republikány je v New Hampshire Marco Rubio. Ten - kdyby po skvělém třetím místě v Iowě - zabodoval i v New Hampshire, mohl uzavřít hádanku, kdo bude konsensuálním kandidátem těch, kteří nemohou vystát Trumpa ani konzervativního texaského senátora Teda Cruze. Rubio však propadl a jeho šance na nominaci už nevyhlíží tak optimisticky jako před týdnem.
Primárky v New Hampshire nepomohly k vyjasnění situace na republikánské straně. Donald Trump se vrátil mezi favority na stranickou nominaci. Kdo bude jeho hlavním oponentem, se ale neví. Druhý z New Hampshire John Kasich je tím z umírněných kandidátů, který má v dalších hlasováních na jihu USA nejhorší vyhlídky na úspěch. Není ani vůbec jisté, že se teď bohatí sponzoři a vedení Republikánské strany sešikují za ním
Clintonová se může utěšovat, že výsledky v New Hampshire jsou prakticky přesně podle předvolebních průzkumů. Může hledat naději v tom, že už v příštích dvou hlasováních v Jižní Karolíně a Nevadě budou daleko početněji zastoupeni Afroameričané a Hispánci, jí daleko nakloněnější skupiny obyvatel než bílí liberálové z New Hampshire. Alarmy v jejím táboře by to ale umlčet nemělo.
Nejlepším důkazem je ten, že do bubnů začal v posledních dnech nejvíc mlátit její muž, bývalý prezident Bill Clinton. Exministryně zahraničí nemá ve svém okolí chytřejší politický mozek, měla by na něj vsadit.
Je den po primárkách v New Hampshire, do voleb zbývá 271 dní
Jak velký výprask dostala letos v New Hampshire Hillary Clintonová? Stačí se vrátit o osm let zpět, do doby její první kandidatury na prezidentku. Tehdy v New Hampshire zvítězila, a dokázala dokonce o tři procenta porazit svého konečného přemožitele a současného prezidenta Baracka Obamu. Letos zaostala za vermontským senátorem Bernie Sandersem o dvacet procent hlasů! U demokratů je to teď regulérní souboj dvou soupeřů, a to na jedné straně stojí muž označující se za demokratického socialistu, což je pojem, který je USA historicky zcela cizí.
Sledujte online přenos s výsledky z New Hampshire a prvními ohlasy na ně.
Kdy očekávat výsledky z New Hampshire? Na základě zkušeností z posledních hlasování a na základě očekávaných letošních dramat je možné s jistou mírou určitosti předvídat, že po třetí hodině ranní středoevropského času by mělo být nad vítězi a poraženými prvních primárek jasněji.
Sledujte Aktuálně.cz, výsledky pro vás budeme sledovat ve speciální online reportáži.
Připomeňte si v krátkých v profilech v naší grafice, kdo jsou demokratičtí a republikánští kandidáti na prezidenta, kteří se v New Hampshire snaží získat hlasy voličů.
O víkendu server Politico napsal, že Bushův výbor odložil start reklamní kampaně ve státech, které hlasují 1. března. Místo původně plánovaného pondělka mají spoty začít běžet ve čtvrtek. Je zřejmé, že Bushovi stratégové počítají s tím, že ještě během středy může dojít k rozhodnutí, které se bude rovnat faktickému zastavení Bushova úsilí o Bílý dům...
Speciální poznámku zaslouží situace Jeba Bushe. Na rozdíl od Christieho a Kasicha bude mít i po New Hampshire prostředky na to, aby pokračoval. Politický akční výbor (v USA známo pod zkratkou PAC), který podporuje jeho kampaň, má k dispozici přes 50 milionů dolarů. Ty je možné obratem investovat do přesvědčování voličů v dalších státech.
Potíž pro Bushe je, že pokud se nedostane v New Hampshire mezi tři nejlepší a pokud se nedokáže volebním ziskem vyrovnat Marcu Rubiovi, bude už zítra ráno na něj vyvíjen obrovský tlak, aby z boje odstoupil a umožnil tak umírněným republikánům sjednotit se na jednom kandidátovi, takto Marcu Rubiovi, který by se stal hlavním konkurentem Donaldu Trumpovi a Tedu Cruzovi.
Jak vyplývá z níže uvedeného, o nejvíc v New Hampshire jde Chrisi Christiemu, Johnu Kasichovi a Jebu Bushovi.
První dva jmenovaní vsadili celou svou kampaň na úspěch v New Hampshire. Nejsou zorganizováni v žádném z dalších států, nevedli v žádném jiném kampaň a nemají na účtech peníze, aby ji mohli po New Hampshire rozjet.
Pokud v New Hampshire neuspějí, což znamená dvouciferný zisk a umístění v první trojici, maximálně čtveřici, jejich naděje končí.
Hodně ve hře je pro floridského senátora Marca Rubia, muže, který v Iowě málem předstihl Donalda Trumpa. Rubio má šanci odříznout a zaříznout konkurenci na poli lovu umírněných republikánských voličů. Pokud Rubio výrazně předskočí trojici Jeb Bush, John Kasich a Chris Christie, prakticky tak zatarasí jejich cestu dál volebním bojem. Nebudou-li schopni zabrat v jim nakloněném New Hampshire, těžko budou argumentovat, že zaberou jinde.
Rubiovi hrozí i opačný efekt: pokud za jedním či vícero muži z této trojice zaostane, Iowa a jeho překvapivý zisk tam budou zapomenuty. A boj o srdce umírněných republikánů bude pokračovat v širší sestavě.
O relativně nejméně hraje v New Hampshire Ted Cruz, vítěz z Iowy. Texaský senátor může v New Hampshire hodně získat - to když překoná očekávání a skončí druhý se ziskem hlasů, který se bude blížit dvaceti procentům. Takový výsledek ho katapultuje do pozice (spolu)favorita na republikánskou nominaci.
Na rozdíl od ostatních Cruz nemůže v New Hampshire mnoho ztratit. Převážně liberálně-smýšlející voličstvo mu není nakloněno a dobrý výsledek se tam od něj nečeká. Ani nižší zisk někde na úrovni deseti procent neohrožuje jeho další postup: na jihu bude texaský senátor daleko silnější.
Jak to vypadá na straně republikánů?
Hlavní otázka pro noc zní: zvítězí Donald Trump, jak předvídají všechny průzkumy veřejného mínění, a zvítězí dvouciferným, výrazným rozdílem?
Pokud ano, zaváhání z Iowy bude zapomenuto a Trump nakráčí do následujících soubojů v Nevadě a Jižní Karolíně jako favorit. Ostatně, i tam mu průzkumy předvídají úspěch.
Pokud napodruhé zaváhá a zvítězí buď minimálním rozdílem, nebo se dokonce propadne za první příčku, pak je to zřejmě začátek konce Trumpových šancí na prezidentskou nominaci. Bude napodruhé potvrzena teorie, že příznivci Trumpa nejsou ochotni pro něj chodit hlasovat. Že naprostá většina z těch, kteří si na rozhodnutí berou čas, Trumpa odmítají. Bude napodruhé, a tudíž zřejmě nevratně poškozena jeho pověst nevyhnutelného vítěze letošního roku.
Nebude to zřejmě úplný konec jeho volební pouti, bude to ale vykročení směrem k němu.
Výsledky z New Hampshire mohou být nepříjemností i pro Bernieho Sanderse. Očekávání jsou tak velká, že kdyby byl jeho konečný náskok nad Clintonovou jednociferný, nebo kdyby dokonce dosáhla na faktickou plichtu jako on v Iowě (o triumfu exministryně zahraničí nemluvě), bude to pro další postup Sanderse vážný problém. V takovém případě by Clintonová kráčela směrem k primárkám jako jasná favoritka.
Server Politico včera přišel s informací, že manželé Clintonovi (hle, exprezident Bill už začíná vystupovat jako stínová šedá eminence kampaně) plánují rázné personální a organizační změny ve štábu, který kampaň bývalé první dámy řídí. Je to potvrzení toho, že v New Hampshire nečekají velký úspěch a s výhledem na další hlasování potřebují změnit dosavadní přístup a postup.
Pojďme si shrnout, o co se hraje dnes v noci v primárkách. Nejprve na demokratické straně.
Výrazné vítězství Bernieho Sanderse, řekněme o 15 a více procent, znamená, že demokraty čeká velmi pravděpodobně regulérní, řadu týdnů, ale spíš i pár měsíců táhnoucí se souboj dvou soupeřů o prezidentskou nominaci.
Po New Hampshire hlasují Nevada a Jižní Karolína, což jsou státy, kde přijde k volbám daleko vyšší podíl zástupců menšin, ať už Afroameričanů nebo Hispánců. Mezi nimi má Hillary Clintonová daleko větší podporu než Bernie Sanders.
Není možné však podcenit ani "efekt sněhové koule", tedy že výrazný Sandersův triumf v New Hampshire zvedne rychle a podstatně jeho podporu i v těchto státech.
Co je jisté: Sanders má a bude mít dost finančních prostředků, aby v boji pokračoval a vedl kampaň i ve všech deseti státech, které hlasují najednou o takzvaném superúterý na začátku března.
Naopak: Šéfstratég Hillary Clintonové Robby Mook postavil její kampaň na vržení všech sil do úvodních čtyř států. Není to tedy tak, že by bývalá ministryně zahraničí byla lépe zorganizovaná v dalších velkých státech, které budou hlasovat v březnu a dál. Naopak, její organizace je tam ve stádiu "pulec". Jinými slovy: na "efekt sněhové koule" nevěří jen Bernie Sanders, ale ještě před měsícem na něj věřili i lidé z nejbližšího okruhu Hillary Clintonové, kteří - dost možná - budou po New Hampshire rádi, když k němu nedojde.
Tématu Bloombergovy kandidatury jsme se v našem komentovaném online přenosu věnovali níže 24. ledna, kdy napsaly New York Times spekulativní zprávu, že bývalý newyorský starosta vstup do souboje o Bílý dům zvažuje. Poznamenali jsme tehdy ve čtyřech bodech, co lze od nezávislé kandidatury financované miliardou dolarů očekávat. Shrnout se dají do jedné široce rozvité věty: V roce, kdy neplatí mnoho z dosavadních pravidel odsledovaných z historie amerických voleb, není možné Bloombergův pokus zcela odepsat, šance na úspěch však nemá větší než třetinové, jisté je, že hlasy odebere demokratům i republikánům.
Bývalý starosta New Yorku a miliardář Michael Bloomberg poprvé na svá vlastní ústa řekl, že zvažuje kandidaturu v letošních prezidentských volbách. V rozhovoru pro Financial Times si nebral servítky, když úroveň dosavadní předvolební debaty označil za banální a pro voliče urážlivou.
Abychom byli pěkně stranicky vyvážení, pojďme se podívat i na republikánské výsledky: v Millsfieldu vyhrál Ted Cruz s devíti hlasy a na druhém místě byl Donald Trump se třemi.
Zatímco na demokratické straně půlnoční hlasování odpovídá průzkumům veřejného mínění napříč celým New Hampshire, u republikánů by byl takovýto celkový výsledek velkým šokem.
BREAKING: The results from Millsfield pic.twitter.com/9HazumOpsO
— Reid J. Epstein (@reidepstein) February 9, 2016
Dnes se konají první primárky v New Hampshire, do voleb zbývá 272 dní
V Americe je sice ještě hluboká noc, v New Hampshire už se ale dle tradice volí. Konkrétně ve třech pidi-vískách, které si užívají půlnočního hlasování. A pak také pár hodin slávy, kdy "svět" reportuje výsledky od nich.
Pojďme tedy rovněž na tuto hru přistoupit, je nevinná. Řekněme si, jak hlasování v Dixville Notch, Hart´s Location a Millsfieldu dopadlo.
Mezi demokraty už toto první hlasování potvrzuje jasnou převahu Bernieho Sanderse nad Hillary Clintonovou. Vermontský senátor získal 61 procent hlasů (je poctivé říct i absolutní počet pro něj odevzdaných hlasů: bylo jich 17) a bývalá ministryně zahraničí 32 procent (absolutně 9 hlasů).
With three tiny towns in NH done voting (Dixville Notch, Hart's Location, Millsfield) @BernieSanders has 17-9 lead. pic.twitter.com/6L8KykZcOU
— John Nichols (@NicholsUprising) February 9, 2016
Není příliš pravděpodobné, že by se velká část voličů v New Hampshire rozhodovala podle víkendové televizní debaty. Marcovi Rubiovi, nečekaně úspěšnému v Iowě, se přesto "povedl" kousek, který se v dlouhé historii předvolebních diskusí v USA děje jen občas.
Rubio se - jako ten, jehož podpora stoupá a koho je třeba z pohledu konkurentů zastavit - ocitl pod očekávanou palbou tří současných či bývalých guvernérů, kteří usilují o podobné voliče jako on: Jeba Bushe, Johna Kasicha a Chrise Christieho. Čelil přirovnáním, že svou nezkušeností připomíná Baracka Obamu z doby před osmi lety. Na všechny útoky tohoto typu měl připravenu jednu odpověď. Ke svému vlastnímu neštěstí se ji rozhodl - prakticky doslovně - zopakovat během dvouhodinové debaty čtyřikrát.
Chris Christie, guvernér New Jersey, si ho vychutnal, když mu při poslední repríze repliky vstoupil do hovoru a řekl: "A už je to tu zas! Nabiflovaná pětadvacetisekundová řeč."
Rubio je dlouhodobě svými konkurenty označován za neautentického kandidáta, jenž má dopředu připravené odpovědi, které do omrzení opakuje, za někoho, kdo se vyhýbá přímým setkáním s voliči a jejich dotazům.
Být takto přistižen "při činu", jako se to o víkendu stalo Rubiovi, to je velká nepříjemnost, která může floridského senátora provázet nepříjemně dlouho a komplikovat mu život hluboko do dalšího souboje v primárkách napříč Spojenými státy.
Televizní debaty nemění radikálně dojem, který si lidé o kandidátech utvoří. Mohou ho však nebezpečně upevnit, pokud politik svým vystoupením stvrdí negativní domněnky o něm šířené. Právě to se stalo Rubiovi, poslední týden největší naději Republikánské strany, že se letos ještě může vyhnout prezidentské nominaci Donalda Trumpa.
V té souvislosti ještě jedna důležitá poznámka: voliči, kteří se minulý týden v Iowě rozhodovali na poslední chvíli, byli těmi, kteří se odklonili od Donalda Trumpa a podpořili jeho konkurenty. Trumpův náskok zůstává podle průzkumů v New Hampshire veliký, pokud se však i tady většina těch, kdo se rozhodují cestou do volební místnosti, rozhodne hlasovat proti Trumpovi, je možné při sčítání hlasů v prvních primárkách čekat drama.
Jak se dá letos toto pravidlo vyjádřit v číslech? Podle průzkumu z minulého týdne se 59 procent lidí, kteří se hodlají účastnit republikánských primárek, stále ještě rozhoduje, komu dá svůj hlas. Jen 41 procent si je svou volbou jisto.
Jakou cenu mají průzkumy odhadující podporu jednotlivým kandidátům, když téměř dvě třetiny lidí ještě zvažují svou preferenci?
Do voleb zbývá 273 dní, do prvních primárek v New Hampshire už jen jeden den
Pokud patříte mezi pravidelné čtenáře našeho komentovaného onlinu, pak jste zřejmě zaregistrovali, že jsme od okamžiku, kdy byly známy výsledky v Iowě, nezmínili ani jednou výsledky průzkumů veřejného mínění. Je možné to vydávat za poučení z krizového vývoje v Iowě, ale je to z naší strany taky uznání faktu, že předvídat výsledek primárek v New Hampshire je kromobyčejně obtížné, neboť tamní voliči se rádi tradičně rozhodují na poslední chvíli.
Zděšení v řadách vedení Demokratické strany dané nynějším vývojem v souboji mezi Hillary Clintonovou a Berniem Sandersem nabylo na takové intenzitě, že se začaly objevovat hlasy volající po pozdní kandidatuře viceprezidenta Joe Bidena. Ten během podzimu odmítl do souboje o demokratickou nominaci na prezidenta vstoupit.
Agentura Reuters informovala o tom, že jeden z významných sponzorů Demokratické strany se ozval mailem skupině příznivců Bidena a vyzval je, aby byli připraveni přispět na jeho možnou kandidaturu. Bill Bartmann bez kudrlinek uvedl, že se obává, že demokraté přijdou o Bílý dům, pokud bude jejich kandidátem Bernie Sanders.
Bidenova kandidatura, která by přišla v okamžiku už běžícího hlasování v primárkách, by byla hodně divokou kartou. Už jen to, že se o ní spekuluje, však ukazuje, že současná úroveň znepokojení u demokratů je možná ještě intenzivnější než ta, kterou zažívají republikáni s ohledem na voličskou přitažlivost Donalda Trumpa.
Toho, jak důležité hlasy žen pro úspěch mohou být, si je vědom i bývalý guvernér Floridy Jeb Bush, který nutně potřebuje v New Hampshire zabodovat, což znamená nejhůře druhé místo. Intenzívně se do jeho kampaně zapojila jeho maminka, bývalá první dáma Barbara Bushová. V devadesáti letech ji neodradilo ani husté sněžení.
"Mami, na mé mítinky normálně tolik lidí nechodí. Dívím se, proč je to tentokrát jiné," zažertoval na jednom ze setkání s voliči Bush.
Na jeho twitterovém účtu se zatím taková zmínka neobjevila, spekuluje se však, že těsně před hlasováním se po jeho boku v kampani objeví i jeho manželka Columba, dáma, která se veřejnosti straní a patřila v rámci rodiny k největším skeptikům, pokud jde o Bushovu prezidentskou kandidaturu.
A mother's love: 90 year old Barbara Bush forging ahead through #FITN snow for @JebBush #WMUR pic.twitter.com/e6znu6c25t
— Adam Sexton (@AdamSextonWMUR) February 5, 2016
Do voleb zbývá 275 dní, do prvních primárek v New Hampshire tři dny
Kdo rozhodne úterní republikánské primárky v New Hampshire? Chcete-li lapidární a přitom zajímavou odpověď, může znít takto: ženy.
Průzkumy ukazují, že právě ženy jsou nadprůměrně zastoupeny mezi těmi voliči, kteří se ještě nerozhodli, pro koho budou hlasovat. Co víc: víc než mužům se jim příčí osobnost Donalda Trumpa. Ženy patří k umírněnějším voličům blízko politického středu.
Ze všech těchto důvodů jsou středem pozornosti kandidátů, kteří nutně potřebují v New Hampshire prorazit: Jeba Bushe, Johna Kasicha či Chrise Christieho.
Velmi ilustrativní obrázek o stavu demokratického souboje dává statistika, co lidé v souvislosti s oběma kandidáty hledali na Googlu po skončení televizní debaty.
Mezi pěti nejhledanějšími frázemi u Bernieho Sanderse: Jak poslat peníze Sandersovi? Kde bude Sanders mluvit? Kde mohu Sanderse vidět v New Hampshire?
Mezi pěti nejhledanějšími frázemi u Hillary Clintonové: Jak je Hillary Clintonová stará? Kdo může porazit Hillary? Zvítězí Hillary?
Komentář netřeba.
One of the top-trending Google searches tonight:
— Aaron Blake (@AaronBlake) February 5, 2016
How do I give Bernie Sanders money? https://t.co/oWvdJ0by60 pic.twitter.com/A8UUX4Eei6
Za část útoků si může Clintonová sama, v debatě byla například vyzvána, zda zveřejní přepisy svých vystoupení na akcích, za které od finančních institucí brala desítky tisíc dolarů. Odmítla to.
Do voleb zbývá 276 dní, do prvních primárek v New Hampshire čtyři dny
Předvolební kampaň v USA zažila vůbec první televizní debatu dvou duelantů, což umožnil fakt, že na demokratické straně už se svádí boj pouze mezi Hillary Clintonovou a Berniem Sandersem. Formát, který svádí k ostrým výměnám názorů, oba kandidáti využili naplno a obrazně řečeno vytáhli nože.
Clintonová v asi nejostřejší výměně večera zaútočila na Sanderse, že se uchyluje k očerňování jejího jména. "Je na čase, abyste skončil s velmi umně šířenou špínou, kterou na mě poslední týdny házíte," řekla rozrušeným hlasem bývalá ministryně zahraničí. Rozpálil jí pokračující hovor o tom, že je závislá na penězích z Wall Streetu.
Hillary Clintonová má v souboji o demokratickou nominaci na prezidenta jeden vážný problém. Bernie Sanders neopomine jedinou příležitost, aby voličům nepřipomněl, že jeho konkurentka má velmi silné vazby na Wall Street, což je - shodou okolností - hlavní cíl jeho rétorických výpadů.
Clintonová čelila dotazům na podporu finančních korporací i během setkání s voliči organizovaného v New Hampshire televizí CNN. Na jednu z dotíravých otázek moderátora Andersona Coopera odpověděla, že v současnosti už ji finanční sektor až tolik nepodporuje: "Nedávají mi teď tak mnoho peněz. Jsem s tím v pohodě," řekla doslova bývalá první dáma.
Hloupé je, že toto není pravda. Jak napsal deník Washington Post, do konce prosince darovaly finanční a investiční korporace na podporu kandidatury Clintonové přes 21 milionů dolarů. Většina z těchto darů přišla Clintonové, resp. organizacím, které jí dělají kampaň, v průběhu prosince. Tedy v době, kdy se exministryně zahraničí snažila už silně od svých vazeb na Wall Street distancovat.
Není to zdaleka jediný problém, který Clintonová ve svém druhém pokusu o Bílý dům má. S ohledem na to, jak výmluvného oponenta "vrahů z Wall Streetu" v Bernie Sandersovi má, je to však nyní asi její nejtěžší závaží, které nese. Na pohodu to pro Hillary Clintonovou určitě nevypadá.
Do voleb zbývá 277 dní, do prvních primárek v New Hampshire pět dní
Rick Santorum, který se včera stal hned druhým republikánem odstupujícím z voleb, podpořil veřejně kandidaturu Marca Rubia, floridského senátora, jemuž se málem podařilo předstihnout Donalda Trumpa při prvním hlasování v Iowě. Santorum byl vedle Teda Cruze zřejmě vůbec nejkonzervativnějším politikem usilujícím o republikánskou nominaci. Jeho podpora je pro Rubia potenciálně zisk.
Může mu přihrát hlasy konzervativně smýšlejících republikánů, resp. dává mu pečeť stvrzující, že hlas odevzdaný jemu je pro pravicovou část republikánského voličstva bezpečnou volbou. Rubiovi zároveň umožňuje dál zvýraznit v kampani a přesvědčování voličů téma, že je to právě on, kdo je schopen sjednotit různé proudy ve straně.
Nejblíže pravdě je pochopitelně tvrzení, že Santorumova podpora je v současnosti mezi voliči tak nízká, že jeho ukázání prstem na Rubia rozložením sil podstatně nezamíchá.
Podle informací televize CNN se chystá kampaň ukončit i republikán Rick Santorum. Ten se v dosavadním volebním klání nepřiblížil k výsledkům z roku 2012, kdy byl v prezidentských primárkách druhým nejsilnějším kandidátem strany po Mittu Romneym. Jeho názory, především v oblasti potratů či homosexuality, jsou považovány za velmi konzervativní.
Trump nařkl senátora Teda Cruze z podvodů ve volební kampani a vyzval k opakování republikánského nominačního souboje v Iowě. Miliardář v úterý svému soupeři pogratuloval, o den později ale na svůj twitterový účet napsal řadu obvinění. Některá z nich později smazal, například to, že Cruz vyhrál "nelegálně".
Ted Cruz didn't win Iowa, he stole it. That is why all of the polls were so wrong and why he got far more votes than anticipated. Bad!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) February 3, 2016
Rozhodnutí Randa Paula přichází tak rychle i z jednoho velmi prostého důvodu: v Kentucky ho na podzim čeká náročná obhajoba senátorského křesla. Demokratům se podařilo získat nadějného protikandidáta, starostu města Lexington Jima Graye, a tak je další šestileté funkční období regulérně ve hře. Lepší vrabec v hrsti...., říká se u nás. A řekl si to i Rand Paul.
Ledva stihl Chris Christie svou předpověď vyslovit, dostal za pravdu.
Ještě před primárkami v New Hampshire ukončil svou cestu za Bílým domem senátor z Kentucky Rand Paul. Stačil k tomu jeho mizerný výsledek z Iowy. Kdysi dávno v první půlce loňského roku byl Paul považován za jednoho z černých koňů republikánského boje. A právě Iowa se svým zahuštěním konzervativními voliči měla být pro tohoto libertariánského politika úrodnou půdou.
Leč nestalo se, Paul získal 4,5 procenta hlasů a dopadl hůře než jeho otec Ron v předchozích dvou volbách. Konec kandidatury je to logický a současná podpora pro Paula tak mizivá, že se jen těžko odpovídá na spekulativní otázku, komu jeho odstoupení z voleb může pomoct...
Do voleb zbývá 278 dní, do prvních primárek v New Hampshire šest dní
Chris Christie s velkou pravděpodobností nebude republikánským kandidátem na prezidenta. Nelze mu však upřít, že z nich všech má největší talent k pojmenovávání věcí pravými jmény. Ve finiši před primárkami v New Hampshire si na jednom ze setkání s voliči zahrál na prognostika a zároveň byl pevně usazen v roli burcovače voličů:
"Republikáni v New Hampshire jsou v tuto chvíli nejmocnějšími lidmi na světě. Vy zúžíte tento souboj jedenácti lidí na boj mezi čtyřmi či pěti. Počínejte si u voleb s velkou opatrností," dodal otcovsky Christie.
Guvernér New Jersey naráží na to, že pro velkou skupinu republikánských kandidátů, kteří v New Hampshire neskončí na některém z prvních třech míst, bude velmi těžké v boji pokračovat. Nebudou na to mít peníze, budou ale také pod velkým vnitrostranickým tlakem, aby uvolnili pole a umožnili tak efektivní oponenturu dvěma dosavadním lídrům: Tedu Cruzovi a Donaldu Trumpovi.
Týká se to zejména této trojice: John Kasich, Jeb Bush a .... nemýlíte se: Chris Christie.
Kdybych měl říct jednu nejkonkrétnější a nejurgentnější věc po Iowě, pak bych řekl:
"Proměnit cvrkot, bzukot a ohlas na sociálních sítích v hlasy odevzdané u voleb je nesamozřejmá, pracná a dlouhodobá věc. Ani zkušenost a triky jednoho z nejschopnějších obchodníků a marketérů současné Ameriky na to nestačí."
Donald Trump vystoupil po seznámení se s výsledky voličského verdiktu pokorně, zdá se, že vzkaz přijal.
Kdybych měl říct jednu nejvznešenější a obecně nejplatnější poznámku k noční bitvě v Iowě, pak bych řekl:
"Výsledek z Iowy je výzva k opatrnosti při interpretaci cvrkotu vytvořeného kolem Trumpa. Volby jsou naštěstí dál zcela unikátní způsob, jak změřit náladu veřejnosti. Iowě za to patří díky."
V povolební analýze pro vás shrnujeme deset věcí, které odkrylo první hlasování v americkém volebním maratonu:
1. Republikánský souboj nebude Trumpova one-man show
2. Ted Cruz je vážný uchazeč o republikánskou nominaci
3. Hlavním vítězem z Iowy je Marco Rubio
4. Trump je oslaben a jeho další osud relativně nejistý
5. Trump umí přijmout porážku
6. Konečná pro Bushe se přiblížila
7. Hillary Clintonová je slabší, než se zdálo
8. Bernie Sanders je vážná hrozba pro Clintonovou
9. Iowa prokázala, jak užitečná pro volební maraton a proces v USA je
10. Nevěřte moc průzkumům. A nevěřte na moc médií, ani těch sociálních
Do voleb zbývá 279 dní, do prvních primárek ve státě New Hampshire 7 dní
Milí čtenáři, složili jsme zbraně v nočně-ranním online přenosu, který jsme pro vás aktualizovali průběžně od čtyř hodin ráno do poledne, a vracíme se k našemu komentovanému "zápisníku", kde s vámi hodláme vytrvat celých příštích 279 dní až do finálního hlasování na začátku listopadu.
Komentovaný online přenos ze sčítání výsledků v Iowě sledujte prosím zde: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/online-usa-primarky-americke-volby/r~5dbd45c4c4d911e584160025900fea04/
Jaká je hlavní otázka pro první volební noc v Americe roku 2016? Vyrazí Trumpovi příznivci vyjadřující mu podporu v průzkumech veřejného mínění skutečně na stranická shromáždění, aby mu odevzdali hlasy? Anebo se ukáže, že se všechny veřejné sondáže zoufale mýlily a podporu pro Trumpa nadsadily?
Existují dvě teorie odhadující odpověď.
Jak ukázal i poslední předvolební průzkum v Iowě od deníku Des Moines Register, Trumpovi se nejvíce daří u lidí, kteří o sobě tvrdí, že se stranických shromáždění ještě nikdy nezúčastnili. Očekávat, že právě letos k hlasování dorazí, je výraz optimismu, zvlášť pokud ten samý průzkum neavizuje letos davy nových voličů. Ukázat se pochopitelně může i to, že Trump má skutečně moc přivést k hlasování lidi, kteří dosud svou nevůli vůči politickým dějům demonstrovali volební neúčastí.
Pak je tu i teorie pro Trumpa příznivá: mnozí lidé považují hlas pro Trumpa za něco, k čemu se nesluší se hlásit, a tudíž tazatelům v průzkumech svou trumpovskou preferenci zatajovali. V této variantě průzkumy dokonce volební výsledek Trumpa podhodnotily a jeho zisk bude nakonec větší.
Naše štěstí, že čekání na rozluštění této hádanky už nebude trvat dlouho: Výsledky z Iowy lze čekat někdy mezi čtvrtou a sedmou hodinou ranní našeho času. Od čtyř ráno můžete na Aktuálně.cz sledovat speciální online přenos k výsledkům stranických shromáždění.
Iowa sice není Florida, svoji zkušenost s vyhlášením nesprávného vítěze tam ale mají taky. Při posledních volbách v roce 2012 tam vyhlásili jako vítěze stranických shromáždění na republikánské straně nejprve Mitta Romneyho, a to rozdílem osmi hlasů. Musel následovat oficiální přepočet, na jehož základě byl rozdílem 34 hlasů vyhlášen vítězem Rick Santorum (mimochodem, letos též kandiduje, jen to na vítězství nevypadá).
V Iowě udělali letos vše, aby se blamáž neopakovala. "Kapitáni" jednotlivých volebních obvodů jsou vybaveni chytrými mobily a tablety, do nichž jim byla nainstalována speciální aplikace vyvinutá pro tuto příležitost Microsoftem. S jejich pomocí budou o výsledcích informovat na centrální, tedy celoiowské úrovni.
Že stále existuje značný prostor pro nějakou chybu, to lze ilustrovat počtem volebních obvodů, v nichž se bude sčítat: je jich přesně 1681.
Zajímá vás, kdo všechno se o hlasy voličů v Iowě uchází? Je jedno, zda za republikány, či demokraty? Nabízíme vám jejich krátké profily v přehledné grafice.
Do voleb zbývá 280 dní, už dnes se ale hlasuje v Iowě, kde stranická shromáždění startují dlouhý volební rok
Máte Spojené státy spojené s většinovým volebním systémem? Tak na něj prosím na chvíli zapomeňte.
Výsledky takřka všech republikánských primárek a stranických shromáždění až do poloviny března se přepočítávají podle poměrného systému. Tedy: kolik odpovídá procentu hlasů odevzdaných pro vás, tolik hlasů delegátů pro letní stranický konvent získáte. A právě o většinu na tomto konventu, který oficiálně nominuje republikánského (a demokratického) kandidáta na prezidenta, se v primárkách a na stranických shromážděních hraje.
Pojďme si situaci ilustrovat na příkladu Iowy: pokud by noční stranická shromáždění dopadla přesně podle víkendového průzkumu deníku Des Moines Register, pak by Donald Trump za 28 procent hlasů bral osm delegátů, Ted Cruz za 23 procent hlasů sedm delegátů a Marco Rubio za 15 procent hlasů pět delegátů. Ještě i Jeb Bush, Carly Fiorina či John Kasich, kteří by měli získat dvě a méně procent hlasů, si připíšou každý po jednom delegátovi.
V praxi to tedy znamená, že i když třeba Donald Trump bude vyhrávat první stranická shromáždění a primárky jako na běžícím pásu, tak v klíčovém součtu, tedy počtu delegátů na nominační sjezd, nemá šanci získat nedostižný náskok.
IA delegate allocation based on the Selzer poll: Trump 8, Cruz 7, Rubio 5, Carson 3, Paul 2 https://t.co/kdySCCykW4 1/2
— Josh Putnam (@FHQ) January 30, 2016
Hillary Clintonová má kromě výsledku stranických shromáždění v Iowě momentálně ještě jednu velkou starost, o poznání dlouhodobější. A tou je její aféra s používáním soukromého mailového serveru a účtu v čase jejího působení ve funkci šéfky americké diplomacie. Ministerstvo zahraničí v pátek oficiálně oznámilo, že mezi maily, které Clintonová úřadu ze soukromého serveru odevzdala, byly i takové obsahující informace spadající do přísně utajovaného režimu.
"Problémem Clintonové v tuto chvíli nejsou republikáni, její problém je FBI a ministerstvo spravedlnosti," řekl v CNN politický reportér New York Times Peter Baker. "Demokraté jsou naprosto zděšeni tím, co by se mohlo stát v průběhu léta, tedy že dojde k obvinění lidí z jejího okolí, že se objeví volání po zřízení zvláštního prokurátora. Něco, co se pro demokraty promění v naprostou katastrofu a oni už nebudou mít čas vyměnit svého kandidáta do podzimních voleb," vysvětlil Baker.
Kteří voliči nakonec skutečně přijdou, je naprosto klíčové například pro výsledek demokratického kandidáta Bernieho Sanderse. Jeho podpora je výrazně vyšší u lidí, kteří avizují záměr jít na stranická shromáždění poprvé, a u mladých, na jejichž voličskou účast je nejtěžší spoléhat. Méně prášků na spaní před poslední předvolební nocí bude potřebovat Hillary Clintonová: hlasovat pro ni chtějí hlavně dřívější účastníci stranických shromáždění a starší voliči - na účast obou skupin je daleko lepší spolehnutí. S dovolením ještě jeden citát Davida Axelroda (ostatně koho citovat jiného, než toho, kdo prokázal, že to v Iowě - a nejen tam - umí).
If I were @HillaryClinton, I would be happy with @DMRegister #s. Earlier @SenSanders mo stopped. Enthusiasm equal. Her vote more certain.
— David Axelrod (@davidaxelrod) January 31, 2016
Platí to u všech voleb v USA, ale u stranických shromáždění v Iowě snad ze všech nejvíc: klíčové pro výsledek je, kolik voličů a kteří přesně se k hlasování dostaví. Průzkum Des Moines Register odhaduje účast na zhruba 15 procent: přijít by mělo 285 tisíc voličů. Klíčovou roli volební účasti v Iowě zdůrazňuje ve svém tweetu i David Axelrod, muž, který dostal dvakrát do Bílého domu Baracka Obamu.
Turnout. Turnout. Turnout. That's the whole game in Iowa, as final @DMRegister poll affirms.
— David Axelrod (@davidaxelrod) January 30, 2016
Za pozorné sledování stojí v Iowě floridský senátor Marco Rubio, kterému průzkum Des Moines Register přisuzuje třetí místo, o 13 procent za Trumpem a osm procent za Tedem Cruzem. Jak poznamenává samotný deník Des Moines Register ve své zprávě, umírnění, středoví voliči se v Iowě evidentně rozhodli seskupit kolem Rubia a opouštějí krátce před hlasováním další aspiranty na jejich hlasy, tedy Jeba Bushe (2 %) a Chrise Christieho (3 %). Reportér Washington Post Dave Weigel, který se účastní posledních předvolebních akcí přímo v Iowě, hlásí rostoucí podporu pro mladého Floriďana s kubánskými kořeny.
Until Saint Selzer tells us otherwise, the budding CW in Iowa is that Rubio is moving up fast enough to become THE story, even if he's 3rd.
— daveweigel (@daveweigel) January 30, 2016
Pro sílícího Trumpa však je ve výsledcích průzkumu ukryt háček: 45 procent republikánských voličů je ještě připraveno změnit před hlasováním svůj názor. Přesuny přízně ohrožují daleko více Trumpa než Teda Cruze či třetího v pořadí Marca Rubio s patnáctiprocentní podporou. Zatímco Trumpa jako svou druhou, záložní preferenci neuvádí skoro nikdo, právě Cruz a Rubio jsou u velké části voličů těmi kandidáty, k nimž zvažují, že by mohli přejít.
Na straně republikánů je patrná klesající podpora Teda Cruze, resp. narůstající popularita Donalda Trumpa. V předchozím lednovém průzkumu vedl Cruz nad Trumpem o tři procenta, v prosinci byl Texasan na čele dokonce o 10 procent. Během měsíce se tak Trumpovi podařilo otočit desetiprocentní manko v pětiprocentní náskok. Buď se průzkum mýlí, anebo je velmi těžké říct, co by v posledních zhruba čtyřiadvaceti hodinách před hlasováním musel Cruz udělat, aby trend zvrátil.
Jak se podpora pro kandidáty ve vedení změnila?
V předchozím lednovém průzkumu Des Moines Register vedla Hillary Clintonová nad Bernie Sandersem o dvě procenta, v prosincovém o šest. Poslední předvolební sondáž tedy ukazuje na nepatrné upevnění pozice bývalé první dámy, resp. minimálně na to, že se jí podařilo zastavit nástup vermontského senátora.
Do voleb zbývá 281 dní, v Iowě se hlasuje už zítra
Stranická shromáždění v Iowě, jimiž v pondělí startuje naostro boj o Bílý dům, jsou - kromě jiného - proslulá tím, že se velmi těžko předvídá jejich výsledek a tamní předvolební průzkumy jsou značně nespolehlivé. Mezi všemi nespolehlivými je tím nejvěrohodnějším ten, který dává dohromady deník Des Moines Register. Ten přišel jen den před hlasováním s výsledky poslední sondáže, v níž se dotazoval čtyř stovek pravděpodobných účastníků stranických shromáždění.
Podle průzkumu, s nímž budou porovnávány zítřejší volební výsledky, vede na demokratické straně Hillary Clintonová se ziskem 45 procent, senátor Bernie Sanders za ní zaostává jen o tři procenta.
Na republikánské straně se vrátil do čela Donald Trump a má pětiprocentní náskok před Tedem Cruzem. Realitní magnát by měl získat 28 procent hlasů, texaský senátor třiadvacet.
Několikrát jsme se níže zmínili, že to, co se v Iowě odehraje v pondělí jako první hlasování, se nazývá stranickými shromážděními (anglicky caucus). Jak se to liší od "normálních" voleb nazýváných v této fázi boje o Bílý dům primárkami?
Představte si, že nepřicházíte odevzdat či označit volební lístek, ale přicházíte třeba do školní tělocvičny, kde jsou desítky až stovky dalších lidí. Pro ještě přesnější obrázek si můžete představit něco, co velká část z nás zažila: schůzi společenství vlastníků, kde se právě má rozhodnout o navýšení plateb do fondu oprav. Nabízí se hned několik variant, o kolik platit víc. A rozbíhá se divoká diskuse, v níž vášnivě vystupují zastánci jednotlivých návrhů a snaží se zbylé osazenstvo přesvědčit o své pravdě.
Když zaměníte téma příspěvku do fondu oprav za jména jednotlivých kandidátů na prezidenta, máte přibližný obrázek toho, co se v Iowě v pondělí večer bude odehrávat.
Aby bylo jasno a nebylo to tak jednoduché, každý okrsek má svá vlastní pravidla a zdaleka ne v každém to vypadá "tak postaru", jak je popsáno výše. V některých případech se podoba rozhodování blíží volbám (většina shromáždění republikánů), jinde je však systém ještě propracovanější (většina shromáždění demokratů). Vytvoří se skupinky příznivců kandidátů a sčítají se hlasy. Když některý tábor nedosahuje síly patnácti procent, musí se "rozpustit" a rozřadit mezi ostatní tábory. A takto se postupuje dál, dokud není znám vítěz.
Přijde vám to hodně starobylé či aspoň neobvyklé? I taková je demokracie v Americe.
S dovolením ještě jeden škodolibý tweet od kolegy z Washington Post Aarona Blakea, který připomíná, jak kdysi Donald Trump pohlížel na kandidáty vyhýbající se televizním debatám. Že se dané odpovědi o nedostatku odvahy dopustil, jsa dotázán Megyn Kellyovou, takto moderátorkou noční diskuse, do níž odmítl přijít, to je souhra okolností jistě čistě náhodná.
Donald Trump said in 2011 that candidates who duck debates lack ‘courage.’ The interviewer: Megyn Kelly. https://t.co/U2T8b4ZNNG
— Aaron Blake (@AaronBlake) January 28, 2016
Pro ty, kteří by měli zájem zhlédnout noční debatu ze záznamu - zde link na stránky stanice FoxNews, kde se taková možnost nabízí.
Že je Trump nejen výborným bavičem, marketérem a prodejcem čehokoli, především pak sebe, ale také velmi šikovným politickým manévrovačem, ukázala role, v jaké se v noční debatě ocitl jeho hlavní konkurent, texaský senátor Ted Cruz. Být na jevišti přítomen Trump, stal by se hlavním terčem útoků všech konkurentů on. Takto, při jeho neúčasti, byl v této nezáviděníhodné pozici Cruz a těžce se mu v ní nedařilo. V jednu chvíli dokonce pohrozil, že by taky při dalším přívalu nepříjemných dotazů a útoků na jeho osobu mohl debatu opustit. "Tddmtm..."
Bod pro Trumpa a ještě jedno varování pro ty, kdo by ho měli tendenci podceňovat jako politika a politického hráče.
Do voleb zbývá 283 dní, do prvního hlasování v Iowě už jen dva dny
Do debaty jsem nepřišel, přesto jsem ji změnil. To si může směle po noční televizní diskusi republikánských kandidátů říct Donald Trump. Jeden kandidát na jeho neúčasti očividně vydělal a jeden ztratil. Začněme tím prvním.
Taky patříte spíš mezi trémisty, kterým veřejné vystupování způsobuje lehké žaludeční obtíže a zvláště v přítomnosti "přidrzlých", dominantních osobností se necítíte nejlépe? Pak byste měli soucítit s Jebem Bushem a mít zároveň porozumění pro to, proč jeho noční vystoupení v debatě bylo doteď zřejmě jeho vůbec nejlepším. Na pódiu chyběl Trump, zřejmý stresující faktor pro introvertního exguvernéra Floridy. Jeho výrok o Trumpovi coby chybějícím plyšovém medvídkovi byl přívětivým shozením sebe sama. Zda oživnutí Bushe nepřichází pozdě, to ukáže nejen hlasování v Iowě příští týden, ale především to v New Hampshire o týden později, kde Bush nutně potřebuje uspět, má-li mít jeho prezidentská kandidatura nějakou budoucnost.
Pokud stále patříte k těm, kterým vrtá hlavou a nejde jim na rozum dominantní postavení Donalda Trumpa v čase krátce předvolebním, pak slyšte tyto výstupy z průzkumu, který si nechal udělat deník Washington Post.
Devět z deseti republikánských voličů si myslí, že se Spojenými státy to jde z kopce. Osm z deseti není spokojeno s tím, jak funguje vláda ve Washingtonu. Dvě třetiny z nich se obávají, že přijdou o svůj současný životní standard. Šest z deseti republikánů si myslí, že lidé vyznávající podobné hodnoty jako oni ztrácí v zemi vliv. Polovina se domnívá, že nejlepší časy USA jsou pryč, a polovina též soudí, že přistěhovalci zemi oslabují.
Je jasněji? Mělo by být. Žádný jiný kandidát nedokázal (a je otázka, zda dokáže) reprezentovat toto opravdové naštvání a zemité rozhořčení věrohodněji než Trump.
Ze stejného průzkumu vyšlo, že pokud se sečtou první a druhé preference vyslovené dotazovanými, dosahuje Trumpova podpora 49 procent. Nechci strašit, ale přihlédnuto k výše citovaným postojům to nemusí být nutně Trumpův strop.
Do voleb zbývá 285 dní, do prvního hlasování v Iowě už jen čtyři dny
Donald Trump opět víří vody předvolebního boje republikánů v USA. Rozhodl se bojkotovat čtvrteční televizní debatu kandidátů, která je poslední před prvním hlasováním v Iowě a již bude vysílat televize Fox News, považovaná v USA za "miláčka" pravice.
Trumpovi leží v žaludku především moderátorka televize Megyn Kellyová, již označil za "lehkou váhu". Kellyová vynikla v předchozí debatě na Fox News, kdy kladla velmi nepříjemné dotazy právě Trumpovi. Ten se po debatě neuctivě a dvojsmyslně vyjádřil, že "jí krev tekla odevšud".
Kellyová ve své vlastní večerní show oznámila, že debata se uskuteční i bez Trumpa.
Co poslední Trumpův tah ukazuje? Realitní magnát vévodící všem průzkumům veřejného mínění si je vědom toho, že až dosud platí: čím více rozruchu kolem něj, tím lépe pro něj. Dokonce ani pře s Fox News, sledovanou konzervativními voliči, ho nepoškozuje. Jeho náskok v průzkumech je tak velký, že nepovažuje absenci v debatě za něco, co by ohrožovalo jeho volební vyhlídky v Iowě.
Je to jen další příklad Trumpova fanfaronství, přesná předvolební analýza politického nováčka, anebo věc, kterou přece jen voliči potrestají? Už na začátku příštího týdne bude jasněji.
Do voleb zbývá 286 dní. Do prvního hlasování v Iowě 5 dní
Bývalá první dáma Barbara Bushová, z pohledu letošních voleb především maminka republikánského kandidáta Jeba Bushe, se ve finiši před prvním hlasováním v Iowě a New Hampshire znovu vložila do kampaně svého syna a podpořila ho v novém videospotu. To si pochopitelně nenechal ujít Donald Trump, který se na Twitteru Bushovi vysmál, že si na pomoc povolává maminku. Odpověď rodiny Bushových, respektive paní Barbary, na sebe nenechala dlouho čekat - viz níže ukázaný příspěvek z twitterového kanálu Jeba Bushe.
Podpora Barbary Bushové dává smysl. První prezident Bush a jeho manželka jsou napříč Spojenými státy mimořádně respektovanými a populárními osobnostmi. Problém u paní Barbary je jen jeden: její upřímnost a prostořekost, pro něž je nejen uvnitř rodiny známa. Před třemi lety, tedy v čase, kdy byla kandidatura Jeba Bushe ještě hudbou budoucnosti, se v rozhovoru nechala slyšet, že Amerika měla už dost Bushů a v celé zemi jsou přece jen víc než dvě rodiny, které by měly neustále zásobovat prezidentský úřad. Změnila evidentně od té doby názor, jak ale zatím naznačují průzkumy veřejného mínění, pro americké voliče platí letos spíš její první slovo...
I'd be careful Donald pic.twitter.com/Y3iZmG4tt5
— Jeb Bush (@JebBush) January 23, 2016
Pojďme si pro oživení, když už to není přímo úplná zábava, ocitovat a přehrát jeden z neuvěřitelných výroků Donalda Trumpa, který v sobě nese - typicky po jeho způsobu - zrnko seriózní analýzy.
Trump o víkendu na jednom ze setkání s voliči zažertoval, že je natolik imunní vůči útokům svých soupeřů, včetně toho, že není opravdovým konzervativcem, že by klidně mohl zastřelit člověka na ulici uprostřed New Yorku, a stejně by mu v důsledku toho podpora v průzkumech voličské přízně neklesla.
Nahlíženo zběžně na sedmiměsíční zkušenost s Trumpovým počínáním během předvolební kampaně, tento odhad je blízko pravdě.
Američané mají jednu volební zálibu: novým prezidentem volí toho, kdo je svého druhu popřením prezidenta dosavadního. A tak: Obama byl protipól Bushe mladšího. Bush mladší byl antiteze Clintona. Clinton byl opak Bushe staršího. Bush starší byl úplně jiný než Reagan. Reagan byl popření Cartera a Carter zase Forda... Dalo by se i pokračovat dál, ale pro ilustraci to zřejmě stačí.
Nová myšlenka to není, ale záleží taky trochu na tom, kdo ji vyslovuje. A tak je velmi pozoruhodný text Davida Axelroda, takto muže, který dvakrát dostal Baracka Obamu do Bílého domu, v dnešních New York Times. Obamův šéfstratég v textu přiznává, že se mýlil, pokud jde o šance Donalda Trumpa. A připisuje jeho nástup právě Obamovi. Voilà!
Že si v USA volí prezidentem protipól současného, nové není. Když ale Obamův stratég připíše nástup Trumpa Obamovi...https://t.co/mnugGZcst9
— Pavel Tomasek (@Pavel_Tomasek) January 25, 2016
Dnešní pohled na průzkumy preferencí může přinést lehounkou úlevu do tábora Hillary Clintonové. Té se podle sondáží podařilo v Iowě zastavit nástup senátora Bernieho Sanderse, a pokud by se dnes konala stranická shromáždění, získala by o sedm procent hlasů víc než on (před týdnem činil její náskok čtyři procenta). V New Hampshire naopak upevnil své vedení Sanders, podporuje ho nyní o 13 procent víc voličů než Clintonovou, přičemž minulý týden byl odstup mezi nimi jen šestiprocentní.
Do voleb zbývá 287 dní. První hlasování se odehraje v Iowě už za týden, tedy příští pondělí
Přesně před týdnem jsme se níže zaobírali výsledky průzkumů veřejného mínění v Iowě a New Hampshire, dvou státech, které jdou v USA volit jako první. Jelikož v Iowě se konají stranická shromáždění už za šest dní, je na čase podívat se, jak se preference kandidátů změnily. V průzkumech se během týdne neodehrálo žádné drama, jeden trend u republikánů a jeden u demokratů je jasně vysledovatelný.
Začněme republikány. Varianta, že Donald Trump ovládne obě první hlasování, se zvýšila. Zatímco na začátku minulého týdne vedl Trump v Iowě nad Tedem Cruzem pouze o procento, nyní je to podle průměru RealClearPolitics už o pět procent. Náskok Trump navýšil i v New Hampshire: podporuje ho o 20 procent víc než druhého v pořadí, přičemž jeho preference poskočily z 30 na 32 procent.
Do voleb zbývá 288 dní. Do prvního hlasování v Iowě 7 dní
Zřejmou událostí víkendu v americké předvolební kampani, jakkoli jde zatím o zprávu z rodu spekulativních, je informace, že bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg koná přípravné kroky k prezidentské kandidatuře. Do Bílého domu se plánuje dostat jako nezávislý kandidát podpořený miliardou dolarů z vlastních úspor.
Říct se k tomu dají nyní čtyři věci:
1. Žádný nezávislý kandidát se zatím v historii USA do Bílého domu nedostal. Celý politický systém a volební mechanismus, jak jsou nastaveny, výrazně zvýhodňují kandidáty jedné ze dvou velkých stran.
2. Dosavadní průběh nynější předvolební kampaně dokázal popřít už tolik z prověřených a zavedených pravidel, že další překvapení nejsou vyloučena. Pokud někdy existovala příznivá půda pro nezávislou kandidaturu člověka typu Bloomberga, pak je to letos.
3. Není možné v tuto chvíli předpovědět, komu případná Bloombergova kandidatura uškodí více - zda demokratům, nebo republikánům. Jisté je, že tratit budou obě strany.
4. Člověk blízký Bloombergovi, který mu pomáhá s přípravou kandidatury, pro Politico uvedl, že šance na ni vidí mezi 30 a 50 procenty. S ohledem na vše výše uvedené: pokud se mediální magnát rozhodne do voleb jít, jeho šance na vítězství nejsou vyšší než maximálně 30 procent.
K níže uvedeným faktům se zaslouží přidat jeden komentář. Donald Trump si může dovolit do kampaně skoro žádné peníze nedávat, protože za něj fakticky dělají kampaň média. Podle nedávné statistiky z veškerého prostoru, který věnují všem (třem) demokratickým kandidátům na prezidenta i všem (deseti) republikánským, patří Trumpovi 27 procent. Je to víc, než kolik prostoru dostane Hillary Clintonová, Bernie Sanders a Martin O´Malley jako celá demokratická sestava kandidátů dohromady. Jde pochopitelně o spojité nádoby: média vědí, že když je na obrazovce či stránce Trump, sledovanost a čtenost letí nahoru (a sledovanost i čtenost my novináři rádi). Není zkrátka špatné být letos v USA Donaldem Trumpem a kandidovat při tom na prezidenta.
Do voleb zbývá 290 dní. Do prvního hlasování v Iowě 9 dní
Spojené státy zažívají předvolební kampaň, jaká ještě nebyla. Jeden z dílčích důkazů? Jak málo letos znamenají miliony nasbírané od sponzorů a vynaložené na přesvědčování voličů. Kolegové z NBC News spočítali, kolik až dosud dali jednotliví kandidáti na kampaň. Statistika je to fascinující.
Jeb Bush, který se nyní těší podpoře pěti procent republikánských voličů, utratil na jejich přesvědčování dosud 59 milionů. Marco Rubio, jehož nyní podporuje necelých 12 procent voličů, vydal téměř 33 milionů. Skočme nyní oběma směry na opačný konec. Donald Trump, jemuž nyní vyjadřuje sympatie 35 procent republikánů, investoval do kampaně rovné čtyři miliony. Ted Cruz s podporou 19 procent utratil rovněž čtyři miliony. Pokud se učiní jeden škodolibý součet, je kontrast snad ještě křiklavější. Čtveřice kandidátů, kteří se ucházejí o přízeň umírněných republikánů a pak také vlivných lídrů Republikánské strany (Jeb Bush, Marco Rubio, John Kasich a Chris Christie), vydala dosud dohromady 114 milionů. Donald Trump a Ted Cruz, takto favorité republikánských "vzbouřenců" a konzervativní pravice, utratili do současnosti osm milionů. Ti první tedy vynaložili čtrnáctkrát více než ti druzí.
A pak že si můžete volby ve Spojených státech koupit...
Do voleb zbývá 291 dní. Do prvního hlasování v Iowě 10 dní
Jedno číslo, které může být údajem kritickým pro výsledek podzimních voleb: Počet Hispánců oprávněných volit dosáhne ke dni hlasování 27,3 milionu. Může za to především rychle rostoucí počet mladých, kteří dosahují voličského věku. Podíl lidí narozených od počátku 80. let vzroste letos u Hispánců s volebním právem na 44 procent. Podle údajů, které propočítalo Pew Research Center, jen za období od posledních voleb přibylo 3,2 milionu hispánských voličů. Pokud by teoreticky přišli letos volit všichni Hispánci a celková účast zůstala na úrovni posledních voleb, tvořili by "latinos" přes 21 procent voličů. V roce 2012 byl jejich podíl na 10 procentech.
Baracku Obamovi se před čtyřmi lety podařilo získat hlasy 71 procent Hispánců, republikánskému kandidátovi Mittu Romneymu 27 procent. Pokud bude chtít letos republikán uspět, musí dokázat zalovit pro víc hispánských hlasů, přičemž jak ukazují výše zmíněná demografická data, klíčovým zdrojem hlasů budou mladí. Otázkou zůstávající pro republikány k zodpovězení je ta, který z jejich kandidátů může být při "hispánském výlovu" nejúspěšnější: Marco Rubio a Ted Cruz coby hispánští čtyřicátníci? Nebo Donald Trump, mezi jehož příznivci jsou až dosud nadprůměrně zastoupeni starší a bílí Američané?
Krátkým citátem se ještě vraťme k nočnímu naskočení Sarah Palinové na rychle letící raketu Donalda Trumpa. Konkretizuje níže zmíněnou úvahu, že právě v Iowě, kde se uskuteční vůbec první hlasování volebního cyklu, může mít spojenectví s Palinovou pro Trumpa důležitý význam. "Trump je potřetí ženatý miliardář, který nechodí do kostela. Palinová mu dodává důvěryhodnost v očích konzervativních žen, je to čisté plus pro něj," prohlásila Kellyanne Conwayová, která vede výbor sbírající finance na kampaň Trumpova hlavního konkurenta Teda Cruze. Aliance Trump - Palinová se bojí lidé z bezprostředního okolí Cruze, víc není třeba dodávat.
"Co kdyby...," ptá se v dnešních New York Times komentátor Thomas Friedman. Píše daleko šířeji než jen o volbách v USA, k nim však z rámce "co kdyby" poznamenává: "Co kdyby letošní volby končily soubojem mezi socialistou a fašistou na pomezí? Stoupenci idejí, které zhynuly v roce 1989, respektive 1945." Stojí za přečtení, nejen proto, že jak Bernie Sanders, tak Donald Trump jsou aktuálně v předvolební kampani muži na postupu, a ten první i očividném vzestupu.
Doporučuji @tomfriedman v NYT. Nepíše jen o #election2016, kreslí ale americkou volbu: socialista, nebo fašista? https://t.co/vJYdYxhH0m
— Pavel Tomasek (@Pavel_Tomasek) January 20, 2016
Do voleb zbývá 292 dní. Do prvního hlasování v Iowě 11 dní
Pamatujete si ještě na Sarah Palinovou? Bývalou aljašskou guvernérku, kterou v roce 2008 tehdejší republikánský kandidát na prezidenta John McCain vytáhl jako viceprezidentský trumf, aby se pokusil zastavit nástup Baracka Obamy? Palinová se následně stala hrdinkou sílícího hnutí Tea Party, z aktivní politiky se však stáhla a také její hvězdná mediální kariéra už je pryč. V noci na dnešek podpořila prezidentskou kandidaturu Donalda Trumpa. Pro realitního magnáta je to malé, ale sladké vítězství nad hlavním konkurentem, texaským senátorem Tedem Cruzem, který byl druhým republikánským kandidátem dělajícím si naděje na podporu od Palinové. Právě Cruz a Trump svádí těsný souboj o prvenství v Iowě, kde 1. února proběhne první ostré měření sil v rámci stranických shromáždění. Ačkoli hvězda Palinové už je dávno pohaslá, právě v konzervativně laděné Iowě může Trumpovi její přízeň přihrát trochu podpory, která se může ukázat jako klíčová.
I am greatly honored to receive Sarah Palin's endorsement tonight. Video: https://t.co/4P7AMKI4iq pic.twitter.com/bjTPvwM4nW
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 20, 2016
Odvolávali jsme se dosud v našem online přenosu na průměry, které z průzkumů veřejného mínění počítá web RealClearPolitics. Je zajímavostí hodnou pozornosti, že mezi těmito průzkumy zcela chybí ty z dílny Gallupova úřadu, takto nejprestižnější a nejtradičnější organizace zabývající se v USA zkoumáním názorů veřejnosti. Vedení Gallupova úřadu se rozhodlo, že v tomto volebním cyklu zatím nebude zveřejňovat preference jednotlivých kandidátů, a to jak ty celonárodní, tak ty na úrovni jednotlivých států. Analytici úřadu tak učinili v reakci na množství neznámých, které staví průzkumy do pochybného světla: procento lidí ochotných tazatelům odpovídat spadlo pod deset procent, faktické vymizení pevných linek ztížilo vytváření vzorků respondentů. Samozřejmě, zmíněné rozhodnutí je tak trochu i "doznání viny". Gallupův úřad dva dny před posledními prezidentskými volbami předpověděl těsné vítězství republikána Mitta Romneyho. Aby pak vcelku přesvědčivě vyhrál Barack Obama... Přesto: absentování Gallupova úřadu je poměrně málo vnímaná skutečnost dosavadního průběhu předvolebního boje. A mělo by nás vést k opatrnosti při vyvozování závěrů z preferencí, jak je reportují zbylé organizace zjišťující veřejné mínění.
Drtivý náskok Trumpa v New Hampshire si žádá dovysvětlení. Realitní magnát v tomto liberálně smýšlejícím státě sbírá takřka veškerou podporu nazlobené části republikánského voličstva. Druhá "polovina" umírněných voličů dělí své sympatie v současnosti mezi čtyři kandidáty: Marca Rubia (12,5 %), Johna Kasiche (12 %), Chrise Christieho (8,5 %) a Jeba Bushe (8,3 %). Pokud by se jejich síly spojily, získávají v New Hampshire v součtu 40 procent a odsouvají Trumpa do role poraženého. Je ale reálné čekat, že se voliči čtyř mužů sami od sebe shluknou během třech týdnů zbývajících do hlasování do jednoho houfu?
Do voleb zbývá 293 dní. Do prvního hlasování v Iowě 12 dní
Jak vypadá podle průzkumů situace před prvními dvěma hlasováními v táboře republikánů? Pokud se jejich autoři zoufale nemýlí, pak Donald Trump míří k suverénnímu vítězství v prvních primárkách v New Hampshire. Průměr RealClearPolitics mu přisuzuje zisk 30 procent hlasů, zatímco druhému Marcovi Rubiovi pouhých 12 procent. Stranická shromáždění v Iowě pak slibují dramatický souboj dvou mužů. Trump má nyní na své straně 28 procent pravděpodobných voličů, zatímco Ted Cruz za ním zaostává o pouhé procento.
Právě Iowa a New Hampshire slibují na demokratické straně pořádné drama s potenciálem dvojího zklamání pro Clintonovou. V Iowě vede nyní podle zprůměrovaných výsledků v průzkumech nad Sandersem o čtyři procenta, přičemž ještě v listopadu byl její náskok třicetiprocentní. V New Hampshire je dokonce Bernie Sanders ve vedení: podporuje ho 49 procent voličů, ve srovnání se 43 procenty sympatizantů Clintonové.
Americké prezidentské volby se rozhodují na úrovni jednotlivých států, a to i v protofázi primárek a stranických shromáždění. První státy, v nichž se hlasuje - což jsou tradičně Iowa a New Hampshire - mají moc významně ovlivnit rozhodování voličů, kteří jdou volit později.
U demokratů vyhlíží situace pro Hillary Clintonovou na první pohled o hodně příznivěji. Podle celoamerického průměru počítaného kolegy z RealClearPolitics vede s 51 procenty, zatímco Bernie Sanders se těší podpoře 38 procent. Ďábel pro Clintonovou se skrývá ve dvou "detailech": v časových křivkách její a Sandersovy podpory, které se zlověstně přibližují, a pak ve skutečnosti, že celonárodní průzkumy v amerických prezidentských volbách moc neřeší.
A jak tedy vypadá situace v obou táborech podle průzkumů veřejného mínění? Na republikánské straně vede v celoamerických průzkumech Donald Trump s 34 procenty (vycházíme ze zprůměrovaných výsledků všech průzkumů, jak je propočítává web RealClearPolitics). Na druhém místě je texaský senátor Ted Cruz s 19 procenty a na třetím jeho floridský kolega Marco Rubio s dvanácti. Jeba Bushe preferuje pět procent respondentů.
Co se to přihodilo oběma titánům dvou politických dynastií, kteří byli ještě před rokem považování za jasné a horké favority souboje o prezidentskou nominaci za Republikánskou a Demokratickou stranu? Jak Jeb Bush, tak Hillary Clintonová se ke své smůle ocitají coby prezidentští kandidáti ve špatný čas na špatném místě. Nazlobené a radikálně naladěné voličstvo vyhlíží letos kohokoli, jen ne dynastické pokračovatele předchozích nájemců Bílého domu. Nejvýstižněji jejich roli v předvolební kampani vystihl v reakci na noční demokratickou debatu komentátor New York Times Nicholas Kristof. "Hillary Clintonová je navýsost informovaná, ve své podstatě však reprezentuje kontinuitu, a to ve chvíli, kdy ji velká spousta lidí chce přervat." Zlatá slova, která nedají v blízké budoucnosti ani Bushovi, ani Clintonové spát.
Hillary Clinton is eminently knowledgeable, but she's in effect calling for continuity at a time when lots of people want discontinuity.
— Nicholas Kristof (@NickKristof) January 18, 2016
Do voleb zbývá 294 dní. Do prvního hlasování v Iowě 13 dní
Na vystoupení Hillary Clintonové v noční předvolební debatě demokratických kandidátů na amerického prezidenta bylo pozoruhodné to, jak se podobalo vystoupení Jeba Bushe v poslední republikánské diskusi minulý týden (pominete-li jako detail, že měla kolem sebe jen dva soupeře, zatímco Bush šest). Bývalá první dáma a ministryně zahraničí byla tím, kdo byl nucen útočit. Cíleně si vybírala zjevné i domnělé slabé stránky konkurentů a tvrdě je kritizovala. Hlavním terčem jejích výpadů byl vermontský senátor Bernie Sanders, povážlivě stoupající v posledních průzkumech veřejného mínění. (Obdobně o pár dní dříve Bush takřka výhradně cílil na Donalda Trumpa, pevně usazeného na čele předvolebních sondáží.) Útočný styl značí spolehlivě, že daný kandidát je v potížích. Kdyby Clintonová vedla v preferencích "o parník" jako před pár měsíci, mohla by si dovolit státnický přístup "té nad věcí". O takový luxus zjevně přišla, což noční debata očividně prokázala.