Aktuálně.cz: Jaká bude zahraniční politika samostatné vlády PiS? Na co budete dávat důraz?
To nejdůležitější je, že Polsko bude možná ještě silněji angažováno v evropských otázkách, ještě více se bude angažovat v otázce strategické adaptace NATO, reformy Evropské unie. V regionu budeme chtít investovat do většího porozumění se zeměmi střední Evropy, kterou chápeme široce - od Estonska po Bukurešť a Sofii.
Jsme přesvědčeni, že dnešní Unie je opřena o agregované identity jejích částí, tedy řadu podobností regionů. V případě jihu se to ukázalo v krizi eura, střední Evropa má speciální místo. Je většinou postavena z úplně nových unijních zemí, má velmi složité sousedství, musí být v té unijní hře více přítomna jako mnohem více propojená část. To se nestane deklaracemi, to se může stát jen tím, že se budeme velmi pozorně poslouchat a vysvětlovat si své postoje tak, abychom měli jistotu, kde jsme v nejdůležitějších unijních otázkách, a to i v tom, jaká má být vize EU a čím má Unie být. Vstupujeme totiž do období změn v Unii, ať to chceme, nebo ne. EU se bude nějak vyvíjet, bude muset reagovat na různé problémy, které se před ní objevily a ukázaly její slabost.
A.cz: Jaká má být tedy Unie podle vaší vize?
Měla by být mnohem více usazena v politice jednotlivých států. Nemůžeme déle udržovat situaci, kdy je bruselská politika odtržena od jistých potřeb členských států. Aby se to udělalo, tak je ten proces třeba znovu v národní politice zakořenit. Ne kvůli tomu, aby se ohraničoval nebo brzdil či aby se Evropa odsunovala, ale proto, aby byla hluboko zakořeněna v potřebách zemí, aby státy měly hluboké a jasné přesvědčení, že členství v Unii má smysl, protože přináší nejvyšší možnou přidanou hodnotu v nejdůležitějších otázkách.
Dnes se ten pocit přidané hodnoty v mnoha zemích - a hlavně v naší části Evropy - radikálně zmenšuje. A to je špatná zpráva, protože to ohrožuje dobrou kondici té organizace v nejbližší budoucnosti. Chtěli bychom takový nový impuls Evropě nabídnout.
A.cz: Když se podíváme na jednotlivá témata, jako je třeba klimatický summit OSN, bude Polsko hrát jinou kartou než dodnes?
Určitě budeme zdůrazňovat, že závazky Evropy a té části světa, která vypouští nejvíce CO2, musí mít nějakou proporci. Evropa nemůže ručit za klimatickou politiku, protože omezení, která si sami nakládáme, nemají praktický vliv na celkové množství emisí. Pokud máme hledat globální porozumění, tak to musí mít nějaké proporce. To ovšem není jen otázka Evropy. Já mám pocit, že všichni velcí globální producenti skleníkových plynů nemají zájem na tom, aby se vytvořilo nějaké reálné globální porozumění.
A.cz: A ukrajinská otázka? Jaké tam můžeme čekat změny?
Jsme přesvědčeni, že na Ukrajině se porušily zásady mezinárodního práva, že je to nebezpečný precedens hlavně v naší části Evropy, že Evropa na to musí nějak zareagovat. Chybějící reakce v posledních letech - myslím opravdovou reakci NATO - způsobuje to, že ruská politika se v naší části Evropy stává čím dál větším problémem. Budeme tlačit na naše partnery v EU a NATO, abychom odpověděli proporcionálně a opravdicky na změny v bezpečnostní architektuře, které svými akcemi Rusko zavádí.
A.cz: Kterého ze sousedů nebo zemí v regionu berete jako nejbližšího spojence?
Nemá smysl dělat hierarchii, kdo je nejdůležitější nebo nejbližší. Nejde o to, abychom vytvořili přesný seznam věcí, v nichž se budeme stoprocentně shodovat, ale jde především o vzájemné porozumění toho, co očekáváme. Někdy to může být velmi volné, ale je potřeba spolu mluvit, protože možná někdo jiný v té věci má pravdu.
V první fázi politiky investice do regionu, jak bych to nazval, půjde především o to, abychom si lépe rozuměli. Ten region má velký potenciál, leží v podobné části Evropy, má podobný hospodářský status, je rozdrobený, což má daleko jdoucí následky, pokud jde politickou dynamiku v Evropské radě. Prostě si myslím, že spolu musíme víc mluvit. Může to přinést efekt, že si budeme blíže nejen geograficky, ale i politicky.
A.cz: Čili budoucnost visegrádské skupiny vidíte optimisticky?
Uděláme všechno, aby se visegrádská skupina stala širší regionální skupinou, která bude vyplněna politickým obsahem. Nezáleží na tom, zda slaví výročí či dělá obecné deklarace, jde nám o obsah politiky. K tomu potřebujeme ne výroční, ale pracovní setkání. A to budeme chtít od partnerů ve střední Evropě.
A.cz: Často se hovoří, že politika PiS je inspirována Viktorem Orbánem. Co je ve vaší oblasti podobné tomu, co dělá současná maďarská vláda?
Zdá se mi, že jsme s Maďarskem prošli podobným procesem, nemyslím, že se čímkoliv inspirujeme. Prošli jsme podobným procesem úpadku étosu vlády, ztráty hodnot, nejdřív se to stalo v Budapešti a později se to stalo ve Varšavě. Podobně jsme sledovali slabosti Evropské unie, podobně jsme chtěli zareagovat, podobně jsme přitáhli pozornost k tomu, že redistribuce bohatství v našich zemích není dobře nastavena, že naše země jsou nesymetricky postavené v přístupu k zahraničnímu kapitálu a některým sektorům ekonomiky. Opatrně, ale rozhodně budeme hledat řešení těch problémů. Je to reakce na stav veřejných věcí, a nikoli na takové nebo makové politické hnutí či směr z druhého hlavního města.
A.cz: Co vzkážete evropským partnerům, kteří na Twitteru čtou, že vyhrála konzervativní nacionalistická pravice. Čeho se mají nebo nemají bát?
Já bych zdůraznil, že vyhrála konzervativní středopravicová síla s proevropskou a proatlantickou orientací, kterou zajímá aktivní účast v diskusi o stavu Evropské unii, která se odehrává - ne kvůli tomu, aby blokovala či ohraničovala evropský proces, ale aby Unii udělala efektivnější. Ta všechna klišé, která jsou užívána dost často, nejsou spojená se skutečností, myslím, že je to výsledek neznalosti politiky ve střední Evropě novinářů a komentátorů ze Západu. Hledají analogie, které jsou zavádějící.
A.cz: Hovořil jste o transatlantickém spojenectví. Jak chcete budovat vztahy s USA například v tématu případné americké základny v Polsku?
Na obou stranách Atlantiku uzrálo přesvědčení, že NATO je třeba přizpůsobit novým podmínkám v naší části Evropy. To vypadá úplně jasně. Když jsme nebyli ochotni řešit hustotu rozmístění základen NATO v nových členských státech, tak vztahy mezi Evropou a Ruskem byly dobré a vypadalo to, že budou konstruktivní. Dneska je situace úplně jiná a myslím, že do jisté míry ve Varšavě i ve Washingtonu se dospělo k názoru, že je na to třeba nějak doopravdy zareagovat. Určitě ne nervózně, ale nějakým způsobem připravit NATO na nové bezpečnostní hrozby. Ty jsou vidět na východě i na jihu. Proto musíme společně udělat adaptaci NATO, aby odpovídalo potřebám společnosti.
A.cz: Co tedy budete nabízet spojencům na summitu NATO ve Varšavě příští rok?
Už jsme nabídli naši schopnost a vůli zvýšit výdaje na zbrojení. Nikoliv deklarací, ale konkrétními kroky, které zvyšují schopnosti NATO v Evropě. Jsme přesvědčeni, že musíme tento směr udržovat. Budeme podporovat, aby NATO našlo lepší formuli své připravenosti a vojenské přítomnosti v této části Evropy. Ale záleží nám na tom, aby rozhodnutí bylo přijato co největším konsensem. Musí být stejně chápáno a podporováno všemi částmi NATO. To vyžaduje čas, vyjednávání, vyjasnění vlastních pozic. Nám je jasné, že NATO se potřebuje nové situaci přizpůsobit. Jak k tomu dojde, bude záležet na jednáních.
