Kyjev – Desítky Ukrajinců, kteří museli kvůli válce uprchnout z Donbasu, žalují Rusko ve Štrasburku. Podle ukrajinské televize TSN se u Evropského soudu pro lidská práva domáhají odškodnění za smrt svých blízkých, zničené domy i ztracený majetek.
Ukrajinští experti upozorňují, že s kompenzacemi pro stovky tisíc lidí, kteří na východě Ukrajiny museli všechno zanechat, nebo dokonce přišli o příbuzné, zatím žádný státní program nepočítá. Jediná alespoň trochu reálná možnost, jak se domoci odškodnění, je podle nich soudit se s Ruskem.
Žaloba s dokumentací
Uprchlík z Luhansku Mychajlo Dehťarjov se na soud ve Štrasburku obrátil kvůli smrti své matky v obci Popasna. S pomocí obhájkyně, která se na mezinárodní právo specializuje, sepsal žalobu s podrobným vysvětlením případu.
Dům jeho matky podle něj zasáhla střela z ruského raketometu Grad. Při útoku byla žena ve sklepě a zavalily ji rozbombardované sutiny.
Následky zásahu Dehťarjov vyfotografoval a pořídil i videozáznam. Říká, že netušil, že důkazy tragédie bude někdy předkládat soudu.
Když ale zjistil, že je možnost Rusko zažalovat, neváhal. "Smrt matky je pro mne velká osobní tragédie a nedá se vyčíslit penězi. Chci však, aby viníci byli potrestáni," uvedl v reportáži.
Nevyhlášená válka
Ukrajinská advokátka Julija Naumenková, která už vede zhruba čtyřicítku podobných případů, tvrdí, že na Ukrajině o možnosti dožadovat se svých práv prostřednictvím evropských soudů málokdo ví. Její klienti prý přitom nemusí za vyřizování agendy nic platit.
Právní podporu ukrajinským občanům poskytují evropské a americké struktury, které se porušováním lidských práv na Ukrajině zabývají.
"Lidé se mohou obracet například na Ukrajinský helsinský svaz pro lidská práva," radí postiženým Naumenková.
Podle ní jsou nezbytné konkrétní důkazy, včetně fotografií, videozáznamů, zdravotní dokumentace. Vhodné jsou i materiály o ostřelování místa, které najdou na internetu. Zároveň se však žalující mají připravit na to, že nepůjde o žádnou rychlou záležitost.
Žadatel totiž musí svou žalobu nejprve předložit ruským justičním orgánům. Ty prý většinou reagují standardní formulací: "Ruská federace není účastníkem žádných ozbrojených konfliktů na území Ukrajiny".
Občan versus Ukrajina
Iryna Maščenková, která našla dočasné přístřeší v pronajaté garsonce na západě Ukrajiny, vysvětluje, že v doněcké obci Uhlehirsk přišla při zásahu z raketometu Uragan o nově postavený dům. Rodina do něj přitom vložila své celoživotní úspory.
S tím, že za ztracený majetek už nikdy nic nedostane, se prý smířila. "Kdo by si mě, obyčejné důchodkyně, všiml," říká rezignovaně. Uvítala by ale aspoň něco, aby měla kde složit hlavu. Proto se rozhodla žalovat Rusko.
Žalovanou stranou ale může být v mnoha případech zároveň Ukrajina. Policie v obci Popasna například odmítla v případě Dehťarjova zahájit trestní řízení a uznat ho poškozenou osobou. Muž tedy u soudu ve Štrasburku žaluje ukrajinské orgány pro nečinnost a zároveň Rusko za "porušení práva na život", jak je kvalifikováno úmrtí jeho matky.
Šance získat desítky tisíc eur
Podle bývalého ukrajinského konzula v Turecku Bohdana Jaremenka by lidé, kteří při ozbrojených střetech přišli o své blízké, mohli na Rusku vysoudit desítky tisíc eur.
Ruská společnost Jukos tak například u Evropského soudu pro lidská práva se svou žalobou proti Rusku uspěla. "Ještě nedávno byly podobné rozsudky zcela nepředstavitelné. Kdo by mohl pomyslet na to, že soudy nařídí obstavení účtů diplomatických zastupitelství, což z právního hlediska není zcela korektní. Svědčí to o postoji evropské justice," říká Jaremenko.
Právě díky hromadným žalobám ukrajinských občanů by prý navíc evropská justice mohla získat konkrétní důkazy trestné činnosti, kterou na Ukrajině páchá sousední stát.
Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti už oznámilo, že od července na Ukrajině otevře poradní střediska, kde se lidé o možnosti domáhat se odškodnění dozvědí.
