Brusel – Ukrajina žádá zbraně a peníze na zbraně, Lotyšsko a Estonsko více vojáků.
Ministři zahraničí v Bruselu řeší na dvoudenním summitu v souvislosti s krizí kolem Krymu dva úkoly. Jak odvrátit Putina od "pokušení" poslat ruská vojska na východní Ukrajinu nebo do Podněstří a jak ujistit východní členy Aliance, že se nemají čeho bát.
Na konci studené války v osmdesátých letech měli Američané v Evropě 300 tisíc vojáků. Nyní je jich méně než 80 tisíc. Před Barackem Obamou stojí otázka, zda po dlouhé době armádu na starém kontinentě neposílit. Obzvláště v členských zemích, které se nacházejí poblíž ruských hranic.
V Lotyšsku, Estonsku, Litvě, Polsku, případně Rumunsku.
Obama minulý týden slíbil, že "východoevropské spojence NATO neopustí", zároveň však už před lety prohlašoval, že těžiště amerických sil v zahraničí se přesune do asijské oblasti.
Události na Krymu a Ukrajině strategické úvahy mění. Jedno je jisté: americká ani žádná jiná armáda NATO nezasáhne na Ukrajině v případě ruské invaze. To Obama vyloučil způsobem, který nepřipouští žádný jiný výklad.
Bývalá premiérka Julija Tymošenková v rozhovoru pro list Financial Times vyzvala NATO k vyzbrojení ukrajinské armády. "Naše armáda nepotřebuje jídlo ani spacáky, ale zbraně a techniku," řekla Tymošenková.
Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk řekl minulý týden, že Ukrajina nežádá o vstup do NATO, ale chce výzbroj a techniku, aby se mohla bránit sama. Ruské ministerstvo zahraničí dnes pohrozilo, že snaha Kyjeva o vstup do Aliance povede k rozdělení Ukrajiny.
Společné manévry sil NATO a ukrajinské armády se podle plánu mají uskutečnit v červenci nedaleko Lvova. Tedy na západě země, dost daleko od ruských hranic.
O tom, že by se Ukrajina nebo Gruzie mohly stát členy Aliance, se v Bruselu nemá jednat. Rozhovory na toto téma zmrazil summit v Bukurešti v roce 2008, kde se proti přijímání dalších postsovětských republik do NATO postavily Německo a Francie.
Agentura Reuters citovala nejmenovaného amerického diplomata, podle kterého se vede diskuse o umístění trvalých základen NATO v členských zemích poblíž Ruska. Lotyši a Estonci rozhodně zájem mají.
"Chceme větší přítomnost sil NATO na našem území. Co nejdříve to bude možné," řekl náměstek lotyšského ministra obrany Janis Sarts. "Uvítali bychom především americké vojáky," prohlásil estonský ministr obrany Urmas Reinsalu.
Ředitel Lotyšského institutu mezinárodních vztahů Andris Spruds nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že v Rize jsou cítit obavy, ale ne panika.
"Samozřejmě Krym a události kolem něj mají na nás velký vliv, ale nemyslím si, že by byl ruský útok na Pobaltí za rohem. Na NATO spoléháme," řekl Spruds.
Podle zdrojů německého časopisu Der Spiegel se Aliance chystá navrhnout společné cvičení také Moldavsku a Arménii.
Ve východní části Moldavska – Podněstří – vytvořili tamní etničtí Rusové nikým neuznanou republiku, která také žádá Moskvu o připojení k Rusku.
Účast Arménie na manévrech NATO by byla překvapením, protože tato kavkazská země hostí ruské vojenské základny a ruskou podporu potřebuje kvůli hrozbě nové války o Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem.
