Živě: NATO přeruší veškerou spolupráci s Ruskem

Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu sledujeme v online reportáži.

Kyjev / Moskva / New York - Rusko-ukrajinský spor se znovu přenesl až na půdu Rady bezpečnosti OSN. Rusko bojkotovalo neformální schůzku nejvyššího orgánu Spojených národů se zástupci krymských Tatarů, kterou uspořádala Litva.

Moskva schůzku označila za "nepatřičnou" a za další mezinárodní pokus odvést pozornost od "znepokojivé situace na Ukrajině".

Nejmenovaní diplomaté OSN sdělili, že neveřejného jednání se rovněž neúčastnily Čína a Rwanda.

V centru Kyjeva se v pondělí večer znovu střílelo, zraněni byli tři lidé. Střelbu vyprovokoval jeden z členů radikálního nacionalistického hnutí Pravý sektor.

Dění kolem Ukrajiny sledujeme v online reportáži.

Vývoj v rusko-ukrajinském konfliktu sledujeme online

Experti členských zemí NATO posoudí příští týden na Ukrajině s tamními odborníky ministerstva obrany nedávnou žádost Kyjeva o pomoc s vojenským vybavením. Řekl to v úterý ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja. Zdůraznil, že Ukrajinci nežádali o zbraně, ale o materiál, který by mohl sloužit vznikající Národní gardě či pohraniční službě.

Ukrajina se chce kvůli ruskému postupu na Krymu soudit u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, řekl v úterý ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja. Kyjev nyní sbírá potřebné údaje a kauzu připravuje, takže podle ministra bude podání ještě nějakou dobu trvat.

Severoatlantická aliance na praktické úrovni přeruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Pokračovat bude jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší.

Shodli se na tom v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO. Vojenští plánovači mají také v příštích několika týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh možných opatření, kterými bude možné posílit ochranu aliančních zemí.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Vůdkyně ukrajinské strany Vlast Julija Tymošenková se nevzdá kandidatury na post hlavy státu, jak ji k tomu v minulých dnech vyzval šéf hnutí UDAR Vitalij Kličko. Podle jeho názoru by proevropské strany měly postavit společného kandidáta Petra Porošenka, který je v čele volebních preferencí.

Tymošenková ale soudí, že o vítězi by měli rozhodnout voliči, "nikoli zákulisní dohody politiků". K volebním urnám půjdou Ukrajinci 25. května.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková v irském Dublinu. (6. března 2014) | Foto: Reuters

Prezident USA Barack Obama se mýlí, když Rusko označuje za izolovanou "regionální mocnost" bez spojenců a globální ideologie, napsal list The Washington Post v komentáři k politice Kremlu v éře Vladimira Putina.

Ruský prezident podle listu položil základy k vybudování mocné protiváhy západní transatlantické aliance. Rusko stojí uprostřed skupiny států odmítajících západní principy, které Obama označil za samozřejmé, píše list.

Šéf Kremlu těmto státům nabízí alternativu a vytváří vazby, které mu umožní ji realizovat. Se stoupající domácí podporou v zádech Putin útočí na Evropskou unii a NATO. Odhodlání Moskvy použít sílu a neschopnost Západu účinně odpovědět přináší Kremlu body.

Ruské ministerstvo připomíná, že téma sblížení s NATO se objevilo už za vlády dřívějšího prozápadního ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.

"K čemu to vedlo, je dobře známo. Došlo ke zmrazení ukrajinsko-ruských vztahů, k bolehlavu ve vztazích NATO s Ruskem a k prohloubení rozkolu v ukrajinské společnosti, jejíž většina se proti vstupu do NATO rozhodně staví," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

NATO stahování ruských vojáků nepozoruje

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen odmítl potvrdit, že by se ruské armádní jednotky z blízkosti hranice s Ukrajinou stahovaly.

"Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko stahuje své vojáky. To jsme nezaznamenali," prohlásil během jednání s ministry zahraničí členských zemí.

Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Zatímco v Bruselu jednají o situaci na Ukrajině ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance, Moskva varuje Kyjev, aby na vstup do NATO nepomýšlel.

V Pobaltí začalo dvoudenní vojenské cvičení Litvy, Švédska, Německa a Spojených států. Manévry jsou podle litevských médií reakcí na zostření vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a na ruskou anexi Krymu.

S bojovými letouny Jas-39 Gripen se cvičení účastní i Švédsko, které členem Aliance není. Krom toho se do manévrů zapojí i americké letouny vybavené radarovým systémem AWACS, litevské dopravní letouny C-27J a bojové vrtulníky Mi-8.

JAS-39 Gripen – ukázka minimální rychlosti | Foto: Martin Holcman

V ruské Státní dumě se rozhořela debata o možném odtržení ruskojazyčných ukrajinských oblastí od zbytku země. Podle poslanců hlavní kremelské strany Jednotné Rusko jihovýchod Ukrajiny neuznává centrální moc v Kyjevě a nebude uznávat ani výsledky prezidentských voleb plánovaných na květen. Ukrajinské bezpečnostní složky prý kontroluje americká CIA.

Podle ruských zastupitelů může Ukrajinu před rozpadem zachránit jedině federalizace, povýšení ruštiny na státní jazyk, neutralita a velkorysý zákon o referendu.

Foto: Reuters

Ministři zahraničí tzv. výmarského trojúhelníku, tedy Polska, Německa a Francie, odsoudili ruskou anexi Krymu. "Nepřistoupíme na politiku, která rozděluje Ukrajinu nebo která se snaží přenést aktivity provedené na Krymu i do dalších částí Ukrajiny nebo do jiných zemí východní Evropy," stojí ve společném prohlášení ministrů.

Šéfové diplomacie tria unijních zemí se zároveň shodli na tom, že by Evropská unie měla nabídnout užší spolupráci zemím východní Evropy, a to včetně finanční pomoci.

Ukrajinský parlament schválil dekret o okamžitém odzbrojení ilegálních skupin, které operují na ukrajinském území. Odpovědnost za odebrání zbraní ponese policie a tajná služba SBU, oznámila agentura Unian.

Důvodem je podle poslanců mimořádná politická situace v zemi a "systémové provokace", které vyvolávají v Kyjevě a na jihovýchodě země osoby cizí státní příslušnosti.

Rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě.

Ruští vojáci okupují velitelství ukrajinského námořnictva v Sevastopolu, | Foto: Reuters

Rusko cenu plynu často využívá jako nátlakový prostředek. Nejinak je tomu teď, v případě Ukrajiny.

Státy s přátelskými vztahy s Ruskem mají mnohem výhodnější finanční podmínky než země, z nichž zaznívá kritika Moskvy. Od pádu proruského prezidenta Janukovyče už Rusové Ukrajincům několikrát pohrozili, že jim ceny plynu zvednou.

Foto: Reuters

Rusko splnilo, čím hrozilo. Ukrajina bude v letošním druhém čtvrtletí platit 385,50 dolaru (zhruba 7680 Kč) za tisíc kubíků ruského plynu. Oznámil to ruský monopolní vývozce plynu Gazprom.

Cena je o 30 procent vyšší, než kolik Ukrajina platila dosud. Gazprom si dosud účtoval 268,50 dolaru.

Šéf Gazpromu Alexej Miller také uvedl, že Kyjev za odběr plynu ruskému podniku celkem dluží 1,71 miliardy dolarů (34 miliard Kč).

Velitelé Pravého sektoru v úterý vyklidili svůj hlavní štáb v hotelu Dnipro v centru Kyjeva a přesunuli se na předměstí. Stalo se tak jen pár hodin po incidentu, při němž byli zraněni tři lidé.

Tři lidé utrpěli v pondělí večer v centru Kyjeva zranění při střelbě, kterou vyprovokoval jeden z členů radikálního nacionalistického hnutí Pravý sektor.

Členové Pravého sektoru se i se střelcem následně stáhli do hotelu, v němž má hnutí nyní svůj štáb. Nachází se nedaleko náměstí Nezávislosti (Majdanu). Policie budovu obklíčila a stále ji střeží, i když se pachatel asi po hodině vzdal.

Členové ultrapravicového Pravého sektoru před ukrajinským parlamentem. (28. března 2014) | Foto: Reuters

Ministři zahraničí členských zemí NATO budou jednat o posílení spolupráce s Ukrajinou po ruské anexi Krymu. Předpokládá se, že výrazně omezí vztahy s Moskvou.

NATO už s Ruskem přerušilo plány na společnou ochranu konvojů, které ze Sýrie odváží ke zničení tamní chemické zbraně. Přerušena byla práce Rady NATO-Rusko a schůzky k nejrůznějším tématům na pracovních úrovních. Veškerá komunikace se v nutných případech odehrává jen mezi velvyslanci.

Foto: Natodays.cz

Rusko se rozhodlo bojkotovat neformální schůzku Rady bezpečnosti OSN se zástupci krymských Tatarů. Moskva setkání na téma lidská práva a svoboda tisku na Krymu označila za "předpojatou propagandistickou přehlídku".

Krymští Tataři jsou muslimskou čtvrtmilionovou menšinou na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel. V reakci na březnovou anexi poloostrova Ruskem se neformální tatarské shromáždění medžlis rozhodlo usilovat o vytvoření "etnické a územní autonomie".

Moskva po záboru ukrajinského autonomního poloostrova opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.