Kyjev/Praha – Na Ukrajině se nemluvilo o zákazu komunistické strany tak hlasitě a často jako v České republice. Až do letošního dubna, kdy začal konflikt na východě země a separatisté vyhlásili v Doněcku a Luhansku své republiky.
Z parlamentních stran se k povstalcům přidala otevřeně jen jediná. Právě komunistická.
Před obsazenými sídly státní správy v Doněcku a dalších městech si partaj zřídila stánky v červené barvě a se svým logem, kde nabízí stranické letáky a brožurky, popisující banderovce jako válečné zločince (separatistické republiky označují vládu v Kyjevě za banderovce a fašisty).
Vedení Komunistické strany Ukrajiny (KSP) se distancuje od ofenzívy ukrajinské armády na východě a vyzývá k jednáním bez podmínek. Tvrdí, že lidé na východě Ukrajiny se právem cítí diskriminováni a Kyjev musí ustoupit.
Kritici ovšem považují počínání následovníků Lenina za zradu.
"Komunisté jsou zcela zjevně spojení s teroristickými skupinami v Donbasu. V Luhanské oblasti se dokonce místní organizace komunistů stala oficiálně součástí takzvané Luhanské lidové republiky. Doufám, že to povede k zákazu její činnosti na Ukrajině," řekl Aktuálně.cz ředitel ukrajinského Ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovič.
Zatím nejzávažnější obvinění na adresu ukrajinských komunistů se objevilo v polovině června. Kontrarozvědka SBU oznámila, že podle výpovědi některých zatčených ozbrojených separatistů jim poskytuje strana peníze a zbraně.
Jeden z lídrů samozvané Doněcké lidové republiky Miroslav Ruděnko prohlásil, že na území republiky nebude povolena činnost žádných stávajících ukrajinských stran s výjimkou – komunistické.
Obraz komunistů na Ukrajině nevylepšil ani předseda Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov. Separatisté mu v dopisech poděkovali za finanční a humanitární pomoc, kterou jim ruská partaj poskytuje.
"Z komunistů se stala protistátní síla. Otevřeně přešli na stranu teroristů," vyzvala k zákazu KSP v parlamentu poslankyně Pavla Rozenková ze strany UDAR Vitalije Klička.
Předseda Komunistické strany Ukrajiny Petro Symoněnko označuje vládu v Kyjevě za "národně-fašistický režim, který rozbíjí zemi".
KSP má ovšem na východě a jihu země značnou podporu. V posledních volbách před dvěma lety dostali komunisté 13,2 procenta hlasů a ve 450členném parlamentu obsadili 32 křesel.
Drtivou většinu hlasů dostali právě tam, kde se teď bojuje nebo kde je napjatá situace: v Donbasu a také na Krymu. Jeho anexe Ruskem bude mít pro KSP za následek úbytek hlasů. Pokud tedy budou moci v příštích volbách kandidovat.
Poté, co se téměř rozpadla Strana regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, zůstávají komunisté jedinou větší organizovanou politickou silou na východě Ukrajiny.
"Komunisté reprezentují část populace na jihovýchodě a východě Ukrajiny. Zákaz by vedl k větší radikalizaci strany i jejích příznivců. Bylo by šťastnější, kdyby o jejím osudu rozhodli voliči ve volbách," řekl rozhlasové stanici Svobodná Evropa ředitel kyjevského Institutu pro analýzu a management Ruslan Bortnik.
Strana, za kterou kdysi kandidoval například slavný fotbalista a trenér Oleg Blochin, v minulosti rezolutně odmítala sbližování se Západem a dohodu s Evropskou unií. Bývalého prezidenta Viktora Juščenka nazývala "Buščenkem" v narážce na jeho dobré vztahy s americkým exprezidentem Georgem Bushem.
Po roce 2000 komunistům postupně ubývalo hlasů ve volbách a vypadalo to, že se jednoho dne možná do parlamentu nedostanou. Do hry je vrátila finanční krize v letech 2008 a 2009, která snížila životní úroveň mnoha Ukrajinců a během které hrozilo zavření průmyslových podniků ve východní části země.
Samozřejmě strana nejvíce protestovala proti bourání pomníků Lenina v ukrajinských městech během protestů proti Janukovyčovi na přelomu roku. V některých městech komunisté utvořili hlídky, které nepřetržitě strážily sochy bolševického vůdce.
