Hamburk - Teorie, podle níž ke globálnímu oteplování přispívá svou činností člověk, má nového spojence: pojišťovny a zajišťovny. Tuší totiž, že se před nimi otevírá nový miliardový byznys.
Výše škod, které v posledních letech napáchaly přírodní katastrofy, neustále stoupá. A s ní i částky, jež pojišťovny musí vyplácet svým klientům.
Pojišťovny proto hledají nové zdroje svého financování, a hlavně nové zdroje zisků. Zapojily se do kampaně poukazující na to, že globální klima se mění, a ačkoliv stále ještě neexistují přímé důkazy, že za nárůst teplot může také samo lidstvo, tvrdí unisono: projevy extrémního počasí budou čím dál častější a je třeba se na ně připravit tím, že si náležitě necháme pojistit svůj majetek.
Činí to ovšem takovým způsobem, že dokonce i klimatologové, kteří teorii globálního oteplování podporují, poukazují na to, že jejich tvrzení jsou přehnaná a hlavně - nepodložená důkazy.
"Většina toho, co tvrdí pojišťovny, nedává žádný smysl a odporuje pozorováním," cituje deník Spiegel on-line Clifforda Masse z Washingtonské univerzity v Seattlu, který se zabývá výzkumem atmosféry.
Otisk lidské činnosti
Jedna z největších zajišťoven v Evropě, Münchener Rück, si teď nechala vypracovat studii, podle níž přírodní katastrofy uplynulých třiceti let na sobě jednoznačně nesou "otisk" lidské činnosti.
Studie se mimo jiné opírá o tvrzení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), který před časem varoval, že lidstvo musí v příštích desetiletích počítat s nárůstem projevů extrémního počasí, jako jsou náhlá vedra, přívalové deště či povodně. IPCC ale zároveň připustil, že potrvá ještě desítky let, než se podaří nashromáždit dostatečné množství dat potvrzujících tuto teorii.
Münchener Rück, který údajně disponuje "největší databází přírodních katastrof na světě", poukazuje na to, že jen ve Spojených státech vzrostla výše škod napáchaná hurikány, tornády a povodněmi od roku 1980 pětkrát. Činila přitom 1,06 bilionu dolarů, z čehož 510 miliard USD bylo uhrazeno pojišťovnami. Nejničivější z katastrof představoval hurikán Katrina, který zasáhl jih Spojených států.
Je ovšem nutné připomenout, že USA jsou zemí, kterou projevy extrémního počasí, konkrétně hurikány, postihují nejvíc ze všech na světě. Řádí navíc v pobřežních oblastech, které jsou mimořádně hustě osídleny.
Ekolog Roger Pielke z Coloradské univerzity v Boulderu předložil před čtyřmi roky studii, v níž dokazuje, že ještě mnohem větší škody než Katrina by byl býval napáchal hurikán, jenž v roce 1926 udeřil na Miami. To ale tehdy bylo mnohem méně zastavěno než dnes.
Na třetím a čtvrtém místě by se umístily hurikány z let 1900 a 1915, které měly jen o něco menší sílu než Katrina.
55 tisíc tornád
Ke stejnému výsledku dospěl Pielke rozborem účinků více než 55 tisíc tornád, které úřady registrovaly od roku 1950.
"Klimatická změna je daný fakt, zveličovat ji nebo ji zneužívat je však nezodpovědné," tvrdí ve stejném duchu Mass. S Pielkem se shoduje v tom, že globální oteplování se zatím neodráží ve výši škod způsobených přírodními katastrofami, i když by se to tak mohlo zdát.
Experti pracující na zakázku pojišťoven jsou ovšem jiného názoru.
"Pokud ze statistiky přírodních katastrof vyjmeme zemětřesení, byl pro pojišťovny a zajišťovny rok 2011 nejdražším po roce, v němž udeřila Katrina," říká Peter Höppe, který pro Münchener Rück vypracovává posudky pro míru rizika v jednotlivých oblastech. "Hurikány, smrště a záplavy napáchaly celosvětově škody za 150 miliard dolarů."
Jen krupobití a bouře se na této částce podílejí 26 miliardami USD, což je jednou tolik než v roce 2010. A tento trend se podle něj bude v příštích letech ještě prohlubovat.
Podle Münchener Rück tak budou škody napáchané hurikány a větrnými smrštěmi v roce 2100 o padesát procent vyšší než dnes. A lidé by se na to podle zajišťovny měli náležitě připravit. Tím, že uzavřou pojistky s dostatečným krytím škod.
