Bremerhaven - Když koncem srpna přišla severoamerická NASA se satelitními snímky Arktidy dokazujícími mimořádně nízkou plochu letního zalednění, předpověděli vědci z Národního střediska pro data o sněhu a ledu (NSIDC) v coloradském Boulderu, že rozloha ledové přikrývky dosáhne v září ještě nižších hodnot. A nijak se nezmýlili.
Zatímco 28. srpna to bylo stále ještě 4,01 milionu kilometrů čtverečních, 16. září činila plocha arktického zalednění už jen 3,37 milionu km2. To je absolutně nejnižší hodnota od samého počátku pravidelných měření, zahájených v roce 1973.
Znamená to, že za posledních čtyřicet let ztratila ledová přikrývka v Arktidě více než polovinu své původní rozlohy. A co je horší: až do přelomu tisíciletí činila plocha letního zalednění v Arktidě v průměru 7,5 milionu kilometrů čtverečních, takže celý proces v uplynulé dekádě mocně nabral na obrátkách.
Tání ledovců urychlí zpětně globální oteplování a změnu klimatu, protože přinese silné mořské bouře, na druhé straně však v Evropě zapříčiní extrémně mrazivé zimy. Ty kontinent ostatně zažil již v uplynulých dvou letech, zejména v lednu a únoru. Teď se má vše ještě zintenzivnit.
Nejsilnější tání za půldruhého tisíciletí
Někteří vědci se domnívají, že současné tání ledovců v Arktidě je dokonce nejsilnější za posledních přibližně 1500 let. A čím dál více jsou přesvědčeni také o tom, že ke globálnímu oteplování, které extrémní tání ledovců vyvolává, alespoň částečně přispívá člověk.
"Stojíme na prahu nové klimatické situace," cituje deník Spiegel on-line Dirka Notze z Planckova institutu pro meteorologii v Hamburku. "Tentokrát má ale rychlé mizení ledu zčásti na svědomí lidská činnost."
Mimořádně studené zimy posledních dvou let sloužily odpůrcům teorie globálního oteplování jako argument, že žádná klimatická změna nenastává. Opak je ale pravdou.
Neustále se zmenšující rozloha ledové přikrývky má za následek, že Arktida jako celek odráží čím dál méně slunečních paprsků. Arktické moře se tak neustále otepluje a ovlivňuje vzdušné proudění v severním Atlantiku, které zejména v zimě přináší do Evropy mrazivý vzduch.
Snižuje se i tloušťka ledové přikrývky
Během zimních měsíců se arktické zalednění částečně obnovuje, jeho celková rozloha je ale i v průběhu roku čím dál menší. A hlavně - snižuje se i tloušťka ledové přikrývky plovoucí na moři. Podle Rüdigera Gerdese z Wegenerova institutu pro výzkum moří (AWI) v Bremerhavenu činila před třiceti lety v průměru tři a půl metru. Teď jsou to necelé dva metry.
Vědci se při zjišťování tloušťky ledu musí samozřejmě omezit na namátková měření, jejich výsledek je ale jednoznačný.
"Celý systém kolabuje," tvrdí Peter Wadhams z Univerzity v Cambridge. Podle něj by mohly být arktické oblasti v létě kompletně bez ledu již v roce 2016. Jiní klimatologové tento okamžik posunují až na období let 2022-2027.
Bez ledu byla Arktida ostatně již v čase holocénu v pátém až třetím tisíciletí před naším letopočtem. Tehdy byla teplota v oblasti ještě o tři stupně vyšší než dnes. Stejného stavu by v důsledku zrychlujícího se globálního oteplování mohlo být ale dosaženo ještě v tomto století.
Přibližně identické teploty jako dnes panovaly v Arktidě také ve třicátých letech minulého století. Tehdy byl ovšem rozsah zalednění mnohem větší a především - úbytek ledu nebyl zdaleka tak rychlý.
Měnící se klima navíc přináší i změnu celého ekosystému v oblasti Severního ledového oceánu.
"Řasy, jež jsou na počátku potravního řetězce, lákají mnohem více drobných živočichů, kteří se jimi živí a kteří teď mnohem častěji pronikají i pod trvalou ledovou přikrývku," upozorňuje Antje Boetiusová z AWI.
