Verdikt? Trest smrti.
Nejpřísnější možný trest dostal bývalý irácký diktátor za masakr šíitů v městečku Dudžail v roce 1982. Jako pomsta za neúspěšný atentát na Husajna tam tehdy bylo povražděno 148 šíitských obyvatel.
Zatímco Husajnem utlačování šíité přijali soudní verdikt radostnými oslavami, sunnité dali najevou nelibost. Obavy z rozpoutání násilností se však zatím nepotvrdily.
Infobox
Jak soud rozhodl
Trest smrti
Saddám Husajn, bývalý irácký prezident
Barzán Ibráhím Tikrítí, bývalý šéf tajné služby
Avád Ahmad Bandár, bývalý předseda revolučního soudu
Doživotí
Tahá Jasín Ramadán, bývalý viceprezident
Trest 15 let vězení
tři činitelé Husajnovy strany Baas
PROCES SE SADDÁMEM HUSAJNEM V DATECH
2005
- 19. října - Před Iráckým speciálním soudem začal v Bagdádu soud se Saddámem a dalšími sedmi spoluobviněnými kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982. Irácké ozbrojené síly tehdy přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma. Saddám, který byl obviněn 17. července 2005, uvedl, že je nevinný.
- 9. listopadu - Kolektiv Saddámových obhájců zpochybnil legitimitu soudu, který byl přejmenován na Nejvyšší irácký trestní tribunál. Příčinou zpochybnění byly předchozí útoky na obhájce, z nichž dva přišli o život (20. října byla unesen a zabit Saadún Džanabí, který obhajoval bývalého představitele strany Baas Aváda Bandara, 8. listopadu Ádil Zubajdí).
- 5. prosince - Dva první svědci vypovídali otevřeně o zatýkání, mučení a vraždách v Dudžailu. Saddám řekl, že se popravy nebojí, a o den později poslal soud "k čertu".
- 21. prosince - Saddám překvapivě prohlásil, že Američané jeho i ostatní obžalované ve vězení "bili a mučili".
2006
- 23. ledna - Po demisi předsedajícího soudu Rizgara Muhammada Amína se jeho funkce ujal Kurd Raúf Rašíd Abdar Rahmán.
- 29.ledna - Osmé stání procesu poznamenal chaos - čtyři z osmi obžalovaných včetně Saddáma, opustili soudní síň, Saddámův nevlastní bratr Barzán Tikrití označil soud za "čubčího syna".
- 13. února - Saddám vyzval ke svržení amerického prezidenta George Bushe a stejně jako dalších sedm odsouzených tvrdil, že byl k účasti na soudním jednání přinucen. Barzán Tikrití bránil strážím uvést ho do soudní síně.
- 14. února - Saddám a další dva z osmi souzených oznámili, že drží protestní hladovku. Saddám držel hladovku 11 dní.
- 28. února - Prokurátor Džaafar Musáví předložil soud kopii dopisu, který podepsal Saddám. Exprezident v něm potvrzoval rozsudky smrti pro 148 šíitů v Dudžailu.
- 1. března - Saddám přiznal, že nařídil soud nad osobami obviněnými z pokusu o atentát proti němu v roce 1982. Přiznal rovněž, že rozhodl o konfiskaci pozemků odsouzených, avšak trval na tom, že tato rozhodnutí nebyl zločin.
- 17. dubna - Grafologové dosvědčili pravost podpisů Saddáma a jeho nevlastního bratra Barzána Tikritího na dokumentech souvisejících s masakrem desítek lidí v Dudžailu.
- 15. května - Saddám vyslechl formální obžalobu, která zahrnovala vraždy, mučení žen a dětí a nezákonné zadržení 399 lidí při zákroku proti šíitům ve městě Dudžail. Odmítl přiznat vinu a trval na tom, že je stále prezidentem Iráku. Vinu odmítlo i zbývajících sedm spoluobžalovaných, kteří rovněž vyslechli své specifické žaloby.
- 24. května - V procesu vypovídal jako svědek bývalý vicepremiér Tárik Azíz, který se na veřejnosti objevil poprvé od roku 2003, kdy se dobrovolně vydal Američanům. Zpochybnil oprávněnost procesu.
- 30. května - Jeden ze svědků obhajoby prohlásil, že 23 osob ze 148 odsouzených v kauze Dudžail k smrti, je stále naživu a obvinil generálního prokurátora z údajného uplácení obyvatel Dudžailu s cílem získat svědectví proti Saddámovi.
- 19. června - Státní prokurátor navrhl trest smrti pro Saddáma, jeho nevlastního bratra Barzána Tikrítího a někdejšího viceprezidenta Táhá Jasína Ramadána za zločiny proti lidskosti v kauze Dudžail.
- 21. června - Zavražděn třetí člen Saddámovy obhajoby, Chámis Ubajdí. Saddám a další obvinění zahájili hladovku; drželi ji do 23. června.
- 8. července - Saddám a tři další obžalovaní zahájili další hladovku na protest proti způsobu, jakým je veden proces, a proti zavraždění tří obhájců. Saddám byl 23. července odvezen do nemocnice, hladovku ukončil 26. července.
- 21. srpna - V Bagdádu začal další proces se Saddámem, v němž je souzen za operaci Anfál proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987 - 1988 (masakr si údajně vyžádal až 180 000 obětí).
- 19. září - Novým předsedou soudu se stal šíita Muhammad Urajbí, jenž nahradil Abdalláha Ámirího, který byl odvolán kvůli neobjektivnosti.
- 16. října - Oznámeno, že rozsudek v kauze Dudžail by měl být vynesen 5. listopadu.
Ve svých reakcích je rozděleno také mezinárodní společenství. Zatímco Spojené státy výrok soudu jednoznačně přivítaly, Evropská unie a Vatikán vyzvaly Irák, aby k vykonání trestu smrti nepřistupoval. Americký prezident Bush označil Saddámovo odsouzení za obrovský úspěch mladé irácké demokracie a milník na cestě od vlády tyrana k vládě práva.
Saddám: Bůh je velký
Husajn nejprve odmítl na výzvu předsedajícího soudce při předčítání rozsudku vstát. K povstání ho nakonec donutili soudní zřízenci a ve chvíli, kdy soudce oznámil trest smrti, vykřikl: Ať žije národ a Bůh je velký.
V provolávání těchto hesel pokračoval po celou dobu, co šéf tribunálu předčítal zdůvodnění rozsudku. Střídal je výkřiky Pryč s okupanty či Smrt nepřátelům. Předčítání verdiktu se tak proměnilo v překřikování dvou mužů. Ukončila ho až výzva předsedy soudu, aby byl Saddám ze soudní síně odveden.
"Dnešní rozsudek je v souladu s tím, jak se vyvíjí mezinárodní právo. Jde o velmi silný vzkaz, že ani hlava státu není beztrestná, pokud spáchá zločiny proti lidskosti," uvedl pro CNN šéf mezinárodní asociace advokátů Mark Elis. Otázkou podle něj zůstává, zda soud naplnil všechny podmínky potřebné pro spravedlivý proces.
Saddámovi právníci okamžitě označili rozsudek za výsměch spravedlnosti. Mluvčí irácké vlády prohlásil, že Husajn dostal trest, který si zasloužil.
Rozsudek ještě automaticky neznamená, že Husajn bude popraven. Trest smrti musí podle iráckých zákonů přezkoumat odvolací soud. Saddámovi právníci však již přiznali, že se k odvolacímu soudu neupínají s velkými nadějemi.
Odvolací proces začne už v pondělí a trvat by měl třicet dní, jakkoli nemá pro své rozhodnutí ze zákona stanovem časový limit. Devět soudců posoudí, zda v dosavadním řízení nebylo porušeno právo. Pokud zjistí nějakou nesrovnalost, musí se konat nový soudní proces.
Pokud však i odvolací soud potvrdí rozsudek smrti, ten musí být podle iráckých zákonů vykonán do třiceti dnů, a to oběšením.
|
Husajn není jediný, kdo dnes dostal trest smrti.
Další dva tresty smrti, jedno doživotí
K oběšení byl odsouzen také bývalý šéf revolučního soudu za Saddámova režimu Avád Ahmad Bandár, který se přiznal k vynesení rozsudků smrti nad souzenými obyvateli Dudžailu.
Trest smrti dostal i Husajnův nevlastní bratr Barzán Ibráhím Tikrítí, který v době dudžailského masakru řídil tajné služby v Iráku.
Husajnův viceprezident Tahá Jasín Ramadán dostal doživotí. Další tři činitelé Husajnovy strany Baas byli shledáni vinnými z vraždy a mučení a soud jim vyměřil patnáctileté tresty vězení. Poslední z obviněných byl zproštěn viny kvůli nedostatku důkazů a okamžitě propuštěn.byli odsouzeni na patnáct let.
Proces v kauze Dudžail začal před více než rokem - 19. října. Od počátku ho provázely vážné problémy, jednotlivá přelíčení se Husajnovým přičiněním často měnila ve frašku. Samotný Saddám i jeho tým právníků často přelíčení bojkotoval. Protestoval především proti tomu, že advokátům nebyla zajištěna bezpečnost, tři z nich byli zabiti v ulicích Bagdádu.
Na počátku letošního roku byl také vyměněn předseda tribunálu.
Rozsudek jako předvolební kampaň?
Saddám Husajn i jeho právníci kritizovali načasování rozsudku. K jeho vynesení došlo pouhé dva dny před kongresovými volbami ve Spojených státech, v nichž Republikánská strana prezidenta Bushe bojuje o udržení kontroly nad oběma komorami. Opoziční Demokratická strana učinila z Iráku hlavní téma voleb a odsouzení Husajna by podle některých pozorovatelů mohlo prezidentovi a jeho straně pomoci.
Pětičlenný tribunál zasedl v Bagdádu za mimořádných bezpečnostních opatření. V hlavním městě byl z obav před propuknutím násilností vyhlášen zákaz vycházení. Ulice Bagdádu zůstaly zcela vylidněné, bez chodců i projíždějících automobilů. Jindy neustále zaplněné mosty přes řeku Tigris přecházely jen policejní hlídky.
Rozsudek smrti nad Saddámem může vyvolat novou vlnu krveprolití ze strany sunnitských povstalců. Husajnovi sunnitští stoupenci v jeho rodném městě Tikrít vyšli po oznámení verdiktu do ulic s portréty bývalého prezidenta a slibem: "Pomstíme tě, Saddáme."
Naopak většinoví šíité, které režim Saddáma Husajna utlačoval, rozsudek oslavují. Například v centru Nadžafu desítky šíitů přivítali verdikt střelbou do vzduchu. V bagdádské šíitské čtvrti Sadr se vyhrnuly do ulic tisíce lidí a mladí lidé začali tančit navzdory zákazu vycházení, který úřady vyhlásily ve snaze předejít možným násilnostem. "Popravte Saddáma," skandovali lidé.
Americký velvyslanec v Bagdádu Zalmay Khalilzad optimisticky označil rozsudek nad Saddámem za důležitý milník na cestě k vybudování svobodné společnosti v Iráku.
Proti Husajnovi je v současnosti veden i druhý proces, jde v něm o vyhlazení kurdských vesnic v roce 1988, při němž podle některých zdrojů přišlo o život na 180 000 lidí.
Hlavní prokurátor dnes oznámil, že druhý proces bude pokračovat souběžně s odvolacím procesem. Potvrdí-li ale odvolací soudci rozsudek smrti, bude druhý proces v takzvaném procesu Anfál ukončen.
