Praha - Západní politici musí přestat žít v iluzi, že se nic neděje, tvrdí v rozhovoru pro Hospodářské noviny estonský prezident Toomas Hendrik Ilves.
Během nynější ukrajinské krize se Ilves - spolu s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským - stal nejvýraznějším obhájcem zájmů členských států Evropské unie a NATO hraničících s Ruskem a Ukrajinou.
Ilves kritizuje západní Evropu, že v porovnání s USA nedělá nic, aby čelila ruské agresi.
HN: Estonský generál Terras nedávno řekl, že recept na příchod "zelených mužíků" do Estonska je jednoduchý: zastřelte prvního a druhý už nepřijde. Opravdu by vaši pohraničníci stříleli?
Nevím, naši pohraničníci jsou v zásadě policisté. Ale podstatné je, že pokud nemáte vyhlášenou válku a nemáte žádné označení na uniformě, tak jste terorista.
HN: Je takový incident možný, v Narvě nebo někde jinde?
O tom pochybuji. Proč by to někdo podporoval? Kvůli volnému pohybu pracovní síly na Kamčatku? Vzdát se eura kvůli rublu? Průměrná mzda horníka v Donbasu je 200 eur. Průměrná mzda horníka v Estonsku jsou dva tisíce.
HN: Cítíte se vy osobně nebo Estonci jako národ v současné situaci ohroženi?
Řekněme to takto: Když slyšíme tu rétoriku, tak je člověk znepokojen. Ohrožen je možná příliš silné slovo.
Jak dlouho jsme podobné výroky přecházeli a nevšímali si jich? Minulý týden Putinův vyslanec Sergej Markov hrozil Finsku a Švédsku jadernou válkou. Když takových vyjádření člověk slyší hodně, tak si řekne, že by byl blázen, kdyby nedělal nějaká preventivní opatření.
HN: Je realistické očekávat od USA, že pošlou dvě brigády do Polska či jinam do střední Evropy?
Minulý týden před setkáním s prezidentem Barackem Obamou jsem si dělal malý výzkum. Hledal jsem, jaká byla odpověď NATO a západní Evropy v srpnu 1968.
Spojené státy a Velká Británie už plánovaly, že stáhnou jednotky z kontinentu. A Německo, tehdy frontový stát, dělalo všechno možné, aby tomuto stažení zabránilo. Byla to politická bitva, cítili se tehdy ohroženi, protože se cosi špatného dělo v těsném sousedství.
A tohle těsné sousedství se teď posunulo. Některé země zapomněly, jak to vypadá být takovým frontovým státem.
Celý rozhovor s estonským prezidentem najdete ve středečních Hospodářských novinách.
