Charkov/Praha - "Ukrajině jde o život," říká z Charkova Natalja Butyrská, rodilá Charkovanka. Pokud prý Moskva pohltí po okupaci Krymu i Charkovskou oblast, pak může stejný osud potkat i Ukrajinu a po ní další země Evropské unie.
Natalja Butyrská patří k té části charkovské inteligence, která nesedí jen doma; chodí do ulic, kde Charkovany terorizují skupinky neznámých útočníků.
"Jedno víme jistě - pod Ruskem, pod jeho okupací, žít nechceme. Odporovat této hrozbě budeme do posledního zbytku sil," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rozhovor se uskutečnil v době vyhlášení Charkovské lidové republiky a jen několik hodin před protiteroristickou operací, při níž bylo v Charkově zatčeno přes 70 proruských separatistů.
Aktuálně.cz: Oficiální zprávy světových agentur jsou jednou věcí a svědectví lidí, kteří žijí v Charkově, obvykle něčím zcela jiným. Co se tedy ve vašem městě přesně děje?
Natalja Butyrská: Už téměř dva měsíce jsme vystaveni teroru nevelkých skupin separatistů. Většina z nich tu působí v roli jakéhosi ruského výsadku. Poznáme je podle akcentu, a navíc se v Charkově velmi špatně orientují. Schází se ve skupinkách a snaží se destabilizovat místní poměry. Napadají mnohem početnější, avšak veskrze mírumilovné skupiny, které si říkají "euromajdanovci".
S ukrajinskými či unijními prapory demonstrujeme za jednotu naší země. Problém je ale v tom, že tihle "separatisté" jsou velmi dobře fyzicky disponovaní a agresivní. Těžko se jim proto - i když jsou v menšině - bráníme. Na rvačky nejsme s přáteli trénováni.
A.cz: A úřady či policie tomu jen přihlížejí?
Víte, potíž je i v tom, že v Charkově nemáme novou, ale stále ještě tu dřívější vládu. Například v neděli jsme měli na hlavním charkovském náměstí Svobody mítink. Sešlo se na něm několik tisíc lidí... včetně oněch separatistů. Vše probíhalo poměrně v klidu, když jsme se ale rozcházeli a na náměstí zůstávaly jen malé skupinky "euromajdanovců", uspořádali na ně separatisté divoký hon. Na dlažbě po nich zůstávali surově zbití lidé. A policie tomu jen přihlížela, nedělala téměř nic. Zasáhla jen v několika případech, kdy hrozilo, že bitého člověka ukopou k smrti.
Večer pak tito separatisté obsadili během deseti minut sídlo vedení oblastní administrace a policie znovu jen přihlížela. No a v pondělí to pokračovalo nanovo. Od rána jsme protestovali před budovou policie, odkud jsme šli opět na hlavní náměstí. Separatisté nám dávali hodně důrazně najevo, že si přejí přičlenění Charkovské oblasti k Rusku.
Bude se v Charkově opakovat Krym?
A.cz: Může se snad v Charkově opakovat krymský scénář?
Samozřejmě že může. A pokud bude ústřední ukrajinská vláda jen přihlížet a neodpoví na snahy rozdrobit Ukrajinu rázně, tak se Charkovská oblast stane ruskou. A stane se tak rychle, že se nebudeme stačit divit. Bez ohledu na to, že minimálně pětasedmdesát procent lidí si to nepřeje. V Charkově je jiná situace než na Krymu. Žije v něm milion a půl obyvatel, avšak na mítinky za jednotu Ukrajiny chodí zpravidla jen několik tisíc lidí.
Jak už jsem ale řekla - separatisté jsou velmi hlasití a velmi suroví. S ukrajinskými novináři, kteří se snaží informovat o tom, co se ve skutečnosti v Charkově děje, jsou vždy rychle hotoví. Jednoduše je zmlátí jako žito. A samozřejmě že k nám zvou ruské novináře, kteří se po městě neohroženě procházejí.
Běžně se tu setkáváme s kolonami autobusů ruských dopravců. A kdo myslíte, že v nich sedí? Lidé, kteří nás na mítincích napadají. Ukrajinská hranice je v tomhle smyslu doslova jako řešeto. Včera jsme stáli na náměstí a najednou se k nám z několika stran seběhli velmi dobře stavění a sportovně vypadající mladí muži. Nejdříve na nás házeli láhve s vodou, pak nějakou dost hlomoznou pyrotechniku, v rukou některých jsem zahlédla i pistole. No a pak se na nás vrhli maskovaní muži s pálkami.
Stáli jsme tam proti nim s holýma rukama. Takže den končil drsnými rvačkami, naháněním lidí a velmi krutým vyřizováním účtů. Tyhle "sportovce" tu nikdo nezná a vzali se tu bůhví odkud. Chovají se tu jako bandité a ničím než bandity vlastně ani nejsou.
V Kyjevě řádili tituškové a zde v Charkově to není jiné. Jsme dokonce přesvědčeni, že jde o jedny a tytéž lidi a velí jim i stejní vůdci. A obdobné je to v Luhansku. Tam dokonce vykradli zbrojní sklad.
A.cz: Říkáte, že většina obyvatel Charkova je pro zachování ukrajinského statutu vaší oblasti. Kde je ale ona většina z půldruhého milionu obyvatel? Sedí doma?
Je to tak - sedí doma. A je to pro nás hořké zjištění. Lidé už nechtějí riskovat a čekají, jak to vše dopadne. Ovšem na přelomu roku chodilo do ulic i třicet tisíc lidí. Když to vrcholilo na kyjevském Majdanu, mlelo se to i u nás. Dnes už se ale lidé bojí... a nedivte se jim... neodsuzujte je. Už se to táhne dlouho. Všichni dobře vědí, že tituškové jsou bandité. (Termín "tituškové" nebo "titušky" používají Ukrajinci jako označení pro pouliční rváče - provokatéry, kteří jsou oblečení jako účastníci euromajdanu. Podněcují násilné konflikty a šíří mezi lidmi chaos. Podle některých zpráv jsou tituškové napojeni na Stranu regionů, za kterou kandidoval prezident Janukovyč - pozn. red.)
Jsou to bandité, kteří vás lehce zmrzačí, a policie vám nepomůže. Jednoho - pistolí vyzbrojeného - titušku naši chlapci včera chytili, předali ho policistům. A co myslíte, že se stalo? Téměř vzápětí ho pustili. Lidé proto zvažují, zda raději sedět doma, anebo se nechat při demonstraci zranit, či dokonce zmrzačit. Přesto nás s manželem od demonstrací nic neodradí. Říkáme si, že pokud by všichni zůstali doma, tak se z titušek stanou šéfové Charkova.
Situace v Charkově je složitá. Ruské hranice jsou nedaleko. Lidé nechtějí být připojeni k Rusku, avšak mnohým z nich trčí stále v hlavách Sovětský svaz. Rusové jsou pro ně i po odtržení Krymu "rodní bratři", kteří to s námi Ukrajinci myslí dobře. Tihle lidé si vlastně ani neumí představit lepší - jiný - život. Vysílání ukrajinské televize nestojí za nic, takže se dívají na tu ruskou. A na podobné silné stereotypy tu narazíte málem na každém kroku.
Dobývá se k nám lupič a my máme jen čekat?
A.cz: Jak v Charkově vnímáte ruskou propagandu?
Pro mne a naše přátele je třeba nepochopitelné, že Moskva podporuje uprchlého exprezidenta Viktora Janukovyče, který utopil Majdan v krvi a vykradl Ukrajinu. Prostě nám to hlava nebere a domýšlíme, co všechno nás ještě může potkat.
A.cz: Co budete dělat, pokud se i v Charkově naplní krymský scénář?
Nevíme. Stále o tom ale v posledních dnech s manželem a přáteli přemýšlíme. Jedno víme jistě - pod Ruskem, pod jeho okupací, žít nechceme. Odporovat této hrozbě budeme do posledního zbytku sil. Pokud však přesto dojde k nejhoršímu a Charkov se stane ruským, tak někam odjedeme. Svými postoji se netajíme a jsme tu poměrně známí, takže by nám ani nic jiného nezbylo. Msta by nepochybně přišla. Snažíme se být optimisté a nepropadnout zoufalství a beznaději. Avšak k zoufalství a frustraci z toho, jak o Ukrajině hovoří například lídři Evropské unie, nemáme daleko.
A.cz: Co jim zazlíváte?
Zrovna před chvílí jsem viděla jednoho z nich vystupovat v televizi. Apeloval na nás, abychom dodržovali zákon a zvolili si dobrého prezidenta. Jako by se snad tím mělo jako mávnutím kouzelného proutku vše rázem vyřešit. Jenomže třeba v Charkově či v jiných východně položených ukrajinských oblastech a městech žádné volby být nemusí... tohle si pánové z Unie podle všeho neuvědomují. Evropa se na nás dívá svýma očima a neumí si představit, že některé věci, které jsou pro ni běžné a samozřejmě, mohou být na Ukrajině zcela jinak. Evropa situaci na Ukrajině prostě nechápe... anebo stále málo chápe.
A.cz: Co máte konkrétně na mysli?
Představte si, že se k vám do bytu vloupal v noci lupič a vy byste se - místo zápasu o holý život a čest - rozhodl raději čekat až do rána, abyste své přepadení nahlásil spořádaně úřadům. Přesně takhle na nás působí chování a rady Evropské unie.
Pokud si náhodou tyhle řádky někdo z vlivnějších evropských politiků přečte, pak by měl vědět, že Ukrajině jde o život. A v této situaci máme čekat až do rána?! Na Ukrajině nevládne zákon. Minulá vláda? Jde o kriminálníky nejhrubšího zrna. Cožpak tohle Evropa nevěděla? Je to hrozné, co řeknu, ale v naší vládě seděli v nejednom případě zločinci. Jejich vliv dosud nezmizel a někteří tam - zvláště na místních úrovních - stále sedí. Tohle je dnešní Ukrajina! A v ní se při absolutní nečinnosti policie, ale i místních úřadů nemusíme žádných prezidentských voleb dočkat. Pokud například dnes Charkovskou oblast odřízne ruská armáda, tak jí v tom nikdo a nic nezabrání.
A.cz: Chcete naznačit, že Evropa nerozumí tomu, co se na Ukrajině děje?
Nejsem zdaleka sama, kdo si to myslí. Znovu říkám: když vám jde o život, není čas na debaty u stolu. S přáteli nejsme žádní "studenoválečníci", avšak pokud Evropa neuvalí na Moskvu mnohem tvrdší ekonomické sankce, tak ruského prezidenta Putina v tažení na Ukrajinu nezastaví. Cožpak nechápete, že se vám tento bývalý důstojník KGB směje? Cožpak si neuvědomujete, že se vaší pomoci nemusíme dočkat? A jestli Moskva pohltí nás, tak se nezastaví - vy budete další na řadě. Tahle blížící se katastrofa hrozí i vám.
