Atény – Řecko se pracně drápe z jámy dluhů, tvrdých škrtů, nezaměstnanosti a bankrotů, ale teď hrozí, že se neudrží a znovu poletí volným pádem.
Do konce roku se odehrají tří kola prezidentské volby. Vláda ale nemá pro svého kandidáta - bývalého eurokomisaře Stavrose Dimase - potřebnou většinu.
Takže hlava státu pravděpodobně nebude ani ve třetím kole dva dny před Silvestrem zvolena. V takovém případě se musejí do měsíce konat předčasné parlamentní volby.
Pokud Řekové na poslední chvíli nezmění své preference, zvítězí tentokrát radikální levicová strana SYRIZA (Koalice radikální levice - Synaspismós Rizospastikís Aristerás).
Ta reprezentuje odpor ke všemu, čím Řecko od propuknutí ekonomické krize v roce 2009 prošlo.
Je proti plnění podmínek Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Proti drastickému škrtání penzí, platů a výdajů na zdravotnictví, školství a téměř na cokoliv.
Dosavadní velká koalice konzervativní Nové demokracie a levicového Panhelénského socialistického hnutí většinu už neudrží, pokud se Řekové na poslední chvíli nezaleknou důsledků, které by úspěch radikální strany přinesl.
Další pomoc EU a MMF by byla ohrožena. A Řecko ji i nadále potřebuje, ačkoliv premiér Antonis Samaras ještě na začátku října tvrdil opak.
Země eurozóny měly ukončit program pomoci na konci roku, ale je prodloužen zatím do února.
Syriza má v programu ukončení úsporných opatření, protože podmínky, nastavené Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unií a Evropskou centrální bankou, podle šéfa strany Tsiprase udělaly z Řecka rozvojovou zemi na úrovní Afriky nebo Latinské Ameriky.
V tom smyslu, že mnoho lidí má problém se základní obživou. A to po zhoršení zdravotní péče, krachu mnoha firem, snížení důchodů, zvýšení daní, propouštění. Nezaměstnanost je nyní šestadvacetiprocentní.
Ekonomika by po letošním mírném růstu 0,6 procenta měla v příštím roce stoupnout o 2,9 procenta. Poprvé po šesti letech přestala klesat. Státní dluh se sníží ze 177 procent HDP na 168 procent.
Jenže vše může být jinak, pokud se krajní levice chopí vlády.
Tsipras tvrdí, že okamžitě po vytvoření vlády zruší dohodu s MMF a EU.
"Nahradíme tyto dohody programem, který zahojí naše rány, restartuje naši ekonomiku, ačkoliv víme, že to nebude jednoduché," říká Tsipras.
Chce začít tím, že zvýší minimální mzdu.
Trh už nyní reaguje s velkými obavami. Hlavní index aténské burzy spadl v úterý o 12,78 procenta, nejvíce od roku 1987. Kvůli tomu klesaly i západoevropské akciové trhy.
Například vůči jenu euro po zprávách z Řecka pokleslo o 0,5 procenta. "Přízrak řecké krize se vrací a znovu straší euro," řekl agentuře Bloomberg Niels Christensen, analytik banky Nordea.
Kromě radikální levice nepolevuje ani podpora pro neonacistickou stranu Zlatý úsvit. Volilo by je skoro sedm procent Řeků. O tři procenta více než Panhelénské socialistické hnutí (PASOK), které až do začátku krize pravidelně dostávalo přes třicet procent hlasů.
Ještě v roce 2009 PASOK dostal ve volbách 44 procent!
