Bratislava - Z ruského prezidenta Vladimira Putina se v očích lídrů zemí Severoatlantické aliance stal "fantom".
Novinářská cena 2014
Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
"Moskevského cara" proto špatně čtou, nedokáží předvídat jeho kroky, natož aby mu rozuměli.
Ruský car je proto vždy o dva tahy před nimi. "Vlastně jen reagují na to, co Putin udělá," říká Vladimír Suchodolinský, dlouholetý slovenský diplomat v Rusku, na Ukrajině a donedávna zástupce ředitele Vojenské zpravodajské služby Slovenska.
A v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz dodává: "Putin s námi hraje 'šachovou partii', na níž se dlouho a dobře připravoval a kterou si teď zřejmě náležitě užívá."
Aktuálně.cz: Čím si to vysvětlujete?
Vladimír Suchodolinský: Příčin je víc. Omezím se proto jen na ty hlavní.
Slovenské zpravodajské služby už před několika lety varovaly, že pokud se na Ukrajině nezlepší vnitropolitická situace, pokud bude i dál prolezlá korupcí a tato země se nebude - laicky řečeno - demokratizovat, tak to bude ukrajinskou společnost extrémně polarizovat a nastartuje rozpad státu. Takže jeho západ pak bude stále více tíhnout k Evropské unii a východ naopak k Rusku.
Mluvím tu o několik let starých apelech a analýzách slovenských zpravodajců, které v podstatě nikoho moc nezajímaly. Co myslíte, že odstartovalo protesty na Majdanu?
A.cz: Nespokojenost Ukrajinců s úrovní života a svobody v jejich vlasti?
Přesně tak. Lidé šli na Majdan i proto, že měli až po krk oligarchistických - a možná by se slušelo říci mafiánských - poměrů v zemi. Chtěli změnu - demokracii.
Málo se třeba ví o tom, že velcí průmyslníci (vlastně oligarchové) neplatili na Ukrajině léta daně. Jednoduše se z nich vyvlékli tím, že se vyplatili. Daně se vybíraly jen od středních a malých podnikatelů, kteří se nemohli či neuměli bránit.
Systém výběru daní se zkrátka na Ukrajině úplně rozpadl. Už tehdy naše zpravodajské služby varovaly, že pokud by se teoreticky Moskva rozhodla, že obsadí - vojensky i ekonomicky zdecimovanou - Ukrajinu, podaří se jí to do několika málo dnů.
Nedejte na oslnivé armádní přehlídky - respektive divadla - v Kyjevě. Vláda Ukrajiny experimentovala například se 128. elitní divizí v Mukačevu (svého času nejlépe vycvičenou a vyzbrojenou) tak dlouho, až ji rozložila.
Možná by se dalo říci, že tato kdysi opravdu skvělá jednotka byla rozkradena. Myslíte, že o tomhle všem - v podstatě demontáži ukrajinského státu - ruský prezident nevěděl? Vidět to možná nechtěli jen západní politici, které zaměstnával hlavně obchod s Ruskem.
Něco jiného ale je, že problémy Ukrajiny nahrávaly Putinovi do karet, takže jich bezohledně využíval a stále využívá pro svou nebezpečnou imperiální politiku.
A.cz: Pro vás tedy není rozvrat Ukrajiny překvapením?
Ani v nejmenším! Zadostiučiněním ale samozřejmě také ne.
Oživlá mocnost si testuje svou sílu
A.cz: Moskva se tedy podle vás cítí velmi silná?
A ona také momentálně vojensky i ekonomicky velmi silná je. Putin kvůli tomu podnikl v uplynulých letech vše, co mohl.
Rusko se rychle radikalizuje, a dokonce by se dalo říci, že fašizuje - což je obrovské riziko. A my k tomu chceme rozmísťováním základen NATO blízko jeho hranic opravdu přispět? Přispět k vytvoření pocitu Rusů, že je Aliance ohrožuje a obkličuje?
Do modernizace armády nalil například neskutečně obrovské peníze. Takže si teď svým způsobem tuto ruskou sílu na Ukrajině testuje. Stejně jako když špičkový boxer dlouho trénuje a svou připravenost si prověřuje na sparingpartnerovi.
Jedním z prvních testů byla rusko-gruzínská válka před šesti lety. Začala ji sice Gruzie, ale Moskva ji do útoku vmanipulovala. A stalo se snad po drtivém vítězství Ruska něco? Nic - jen se kolem konfliktu planě řečnilo.
A.cz: A co vše tedy Putin při tomhle "ukrajinském testu" zjistil?
Že Západ - jakkoliv se mi to říká těžce - je nerozhodný, nejednotný a někdy i slabý... V čele s americkým prezidentem Barackem Obamou, který umí jen charismaticky řečnit.
Nedejme se proto ošálit politickými proklamacemi představitelů Aliance a ujištěními, jak je nyní Rusko sankcemi Západu oslabeno.
A co získal Putin politicky? Nikdy předtím neměl takovou podporu Rusů jako teď.
Západ v roli handlíře?
A.cz: Vy mi tu vlastně říkáte, že západní státy nemají Putina přečteného,... anebo možná mají, ale až dosud odmítaly vidět jeho skutečnou tvář.
Ale tak to přesně je! A nikdo nemůže namítnout, že varovné informace o Putinovi nebyly k dispozici. Problém ale je, že ve vztahu k Rusku, jak už jsem zmínil, se podřizovalo vše - lidově řečeno - kšeftu. Ostatní priority - tedy i bezpečnost - byly druhořadé. Západ se vůči ruskému prezidentovi choval doslova jako slepý... a možná jako obyčejný handlíř.
A.cz: Právě skončený summit NATO ve Walesu byl podle vás k ničemu?
Naopak. Jde o obrovskou šanci ukázat Moskvě, že může na svou imperiální politiku tvrdě doplatit. NATO si už nemůže dovolit, aby tuto šanci propáslo - jinak ztratí respekt se všemi důsledky a bezpečnostními riziky, která z toho mohou vyplynout.
A.cz: Pokud byste mohl jako bývalý diplomat a navíc zpravodajec s letitými zkušenostmi z působení v Rusku a na Ukrajině lídrům aliančních zemí po summitu NATO něco doporučit, co by to bylo?
Ať se bezvýhradně drží společně dohodnuté strategie - jakkoliv to může alianční státy někdy bolet. A týká se to i navýšení rozpočtů na obranu. Přesněji - pokud bude toto navýšení efektivní, tudíž ve prospěch armád. A neposlouží naopak k obohacování politických elit. Věřte, že vím dobře, o čem mluvím...
Chce NATO přispět k fašizaci Ruska?
A.cz: A jak vnímáte plány NATO na rozmístění jeho základen blíže Rusku - v Pobaltí, Polsku a možná i na jihu Evropy?
Velmi bych se snažil podobného kroku vyvarovat. Může to vést k další eskalaci napětí. Jde o cestu konfrontace, na jejímž konci už není mnoho smysluplných řešení.
Chápu pobaltské země, které volají po základnách NATO na svém území. Ale kolik ony investují do své obrany? Jde o nicotné částky. Ať tedy nejprve podstatně zvýší úroveň svých armád a možná se k našemu překvapení ukáže, že žádné základny tam nebudou jako odstrašující síla Aliance třeba.
Nikdo nemůže namítnout, že varovné informace o Putinovi nebyly k dispozici. Problém ale je, že ve vztahu k Rusku, jak už jsem zmínil, se podřizovalo vše kšeftu. Ostatní priority - tedy i bezpečnost - byly druhořadé. Západ se vůči ruskému prezidentovi choval doslova jako slepý... a možná jako obyčejný handlíř.
Rusko se rychle radikalizuje, a dokonce by se dalo říci, že fašizuje - což je obrovské riziko. A my k tomu chceme rozmísťováním základen NATO blízko jeho hranic opravdu přispět? Přispět k vytvoření pocitu Rusů, že je Aliance ohrožuje a obkličuje?
Z Putina tak můžeme v Rusku udělat ještě většího cara, než v současnosti je. Jistě - Putin rozumí hlavně síle. Dejme mu tedy znát naši sílu, ale ne konfrontační sílu. A říkám to s vědomím, že za tahle slova se na mou hlavu snese bezpochyby nevybíravá kritika.
A.cz: Má z něčeho ruský prezident vůbec obavy?
Doslova se děsí "Majdanu" v ulicích Moskvy - třeba na takovém Arbatu. Snad si pamatujete, že když byl naposledy znovu zvolen prezidentem, tak v ulicích velkých ruských měst protestovaly desetitisíce Rusů. Jakkoliv jde stále o kapku v moři.
Zejména tihle lidé jsou ovšem šancí, nadějí a budoucností Ruska. A Putin má největší strach právě z této občanské společnosti - i proto ho kyjevský Majdan vystrašil natolik, že odpověděl okupací Krymu.
A.cz: Usiluje opravdu Moskva o přičlenění ukrajinského Doněcka a Luhanska k Rusku?
Rozhodně usiluje o nestabilitu východní Ukrajiny. Nestabilní stát nemá totiž šanci na přijetí do NATO.
Vývoj Ukrajiny směřuje k federalizaci zmíněných oblastí s těsným ekonomickým napojením na Rusko. Alespoň prozatím. Moskva si chce navíc udržet pod kontrolou tamní strategické zbrojovky, v nichž se vyrábějí pro ni tolik důležité komponenty pro mezikontinentální rakety.
Na připojení těchto částí Ukrajiny nemá ale nyní Rusko ekonomickou sílu. Byla by to obrovská zátěž pro jeho rozpočet.
