"Plivli nám do tváře." Příběhy sexuálně zneužitých žen, které pobouřila Ficova novela

Barbora Plávalová/deník SME
20. 2. 2024 15:46
Slovenská vládní koalice premiéra Roberta Fica (Směr-SD) v únoru prosadila zkrácení promlčecí lhůty u znásilnění a sexuálního násilí o deset let. Příběhy obětí, které shromáždil slovenský deník SME, ukazují, že pro některé z traumatizovaných žen nebylo ani deset let dost času na to, aby si uvědomily, že byly v dětství sexuálně zneužívány. Mají pocit, že poslanci jim přijetím změn plivli do tváře.

"Nevím, jak bych to dnes vnímala, kdyby gynekolog, který mě zneužil, ještě žil, ale strašně mě štve, jak to poslanci komentují. A proč by vůbec mělo být něco promlčeno? Já s tím žiji každý den," říká Jana Geralská, jedna z devatenácti obětí, s nimiž list SME mluvil. Více než polovina z nich byla zneužita v dětství.

Ženy se rozhodly promluvit poté, co poslanci vládní koalice na začátku února schválili novelu trestního zákoníku, která snižuje promlčecí lhůty mimo jiné u znásilnění a sexuálního násilí. Až na výjimky počítá také se snížením trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu nebo zrušením elitního ústavu prokuratury. Vláda obhajuje změny snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích.

Novelu minulý týden podepsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Současně oznámila, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jeho platnosti. Nevyužití práva veta, k jehož prolomení má koalice ve sněmovně dostatek hlasů, Čaputová zdůvodnila tím, že ústavní soud bude mít více času na prozkoumaní novely.

Obětí se zvláště dotkl výrok poslance Richarda Glücka (Směr-SD), který řekl, že by si snad žena všimla, kdyby byla znásilněna. "Představte si, že si toho nevšimne," reagovala pro deník SME Alexandra Stanová, další z žen, která se slovenskému listu svěřila.

Příběhy podle SME ukazují, že zkrácení promlčecí lhůty u znásilnění nemotivuje lidi k tomu, aby ho dříve nahlásili na policii. Některé oběti stále nejsou schopny otevřeně mluvit o tom, co se jim stalo, neví o tom ani jejich nejbližší okolí.

Také proto jsou některé příběhy anonymní, redakce deníku jména obětí zná. Jsou mezi nimi učitelka, farářka, manažerka, kurýrka či poslankyně. Na znamení toho, že jsou výpovědi skutečné, každá z žen jako doplnění příběhu poskytla otisk své dlaně v oranžové barvě. Tato barva je symbolem boje proti násilí na ženách a dětech.

Ženy popisují, že jim poslanci přijetím pozměňovacího návrhu dali jasně najevo, že si za to mohou samy. Ptají se, zda snad chtějí pachatelům pomoci. "Řekla jsem si, že to mohu uzavřít alespoň takto, když už to za mě poslanci uzavřeli trestněprávně," napsala Michaela. Pokud poslanci novelu nezmění nebo nezasáhne ústavní soud, bude to, co se jí stalo, navždy promlčeno.

Celý text se všemi 19 příběhy si můžete přečíst na stránkách deníku SME.

Simona Ufrlová
Simona Ufrlová | Foto: SME/ Marko Erd

Simona Ufrlová, číšnice

Vztah trval asi rok a půl, žili jsme spolu. Po celou dobu mě pravidelně znásilňoval, někdy i šestkrát denně. Někdy hned ráno, někdy uprostřed noci.

Raději jsem hledala důvody, proč se s ním hádat, abychom nemuseli mít sex. Pak se chodil dívat na porno a dával mi najevo, že nejsem dobrá partnerka. I tak k sexu nakonec došlo, protože jsem se cítila provinile a chtěla jsem se mu omluvit. Když začal covid, bylo to ještě horší, protože jsme byli nonstop doma.

Pořád jsem si říkala, že je to moje chyba, že se mi to nelíbí a že nejsem dost dobrá žena na to, abych to snášela. Nikomu jsem to neřekla. Neohlásila jsem to na policii, protože partner vás přece nemůže znásilnit, že?

Jednoho dne jsem se prostě sbalila a odešla. Věděla jsem, že když to neudělám teď, neudělám to nikdy.

Kdybych to náhodou chtěla nějak řešit, tak už pak nemůžu, protože je mi momentálně čtyřiadvacet a ještě nemám na to, abych mohla stanout před soudem. Navíc v mém případě to byl můj partner a jsou to už čtyři roky, takže bych neměla žádné důkazy.

Místo toho, aby poslanci ženám nějak pomohli, totálně jim plivli do tváře. Mám pocit, jako bychom se vrátili o dvacet let zpátky, kdy žena nemohla nic dělat.

Jeden pán tam říkal, že žena si asi všimne, když ji znásilní. No ona si všimne, já jsem křičela a brečela, ale byla jsem tak psychicky zmanipulovaná, že jsem si myslela, že je to normální.

 

Právě se děje

Další zprávy