Londýn - Téměř stejně rychle, jako se světem začaly šířit informace o extrémně nebezpečné mutaci ptačí chřipky, se začalo hovořit o zázračném léku, který lidstvo před jinak nezvladatelnou nákazou zachrání.
V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce vydala doporučení všem vládám světa, aby nakoupily Tamiflu pro čtvrtinu populace svých zemí. A skutečně. Pandemie se nekonala. Zatímco na běžnou chřipku každý rok umírají tisíce lidí, vir H5N1 k 8. lednu letošního roku zabil 379 lidí.
Háček je v tom, že lidstvo nezůstalo ušetřeno díky Tamiflu. Studie (jež se ale objevily až poté, co vlády, včetně té české, za lék utratily peníze) naznačují, že účinná látka nového léku (oseltamivir) není o nic účinnější než běžně požívané přípravky na zmírnění příznaků chřipky a nachlazení.
Přesto - když se v roce 2009 objevil další strašák, tentokrát prasečí chřipka, začal svět opět skupovat Tamiflu (a alternativní Relenzu).
A opět se ukázalo, že zbytečně. Se zatím poslední takovou statistikou přišla nadnárodní nezisková organizace Cochrane Collaboration, která se účinky léků a léčebných procedur dlouhodobě zabývá.
Zkrátí dobu marodění o 0,7 dne
Ze zprávy, na niž upozornil server BBC, vyplývá, že Tamiflu pouze zkracuje dobu rekonvalescence, což ale dokážou i běžně používaná léčiva. Účinek je navíc zanedbatelný - u dospělých zkracuje dobu marodění ze 7 na 6,3 dne, u dětí pak na 5,8.
Británie, kde byla zmíněná statistika vypracována, přitom za Tamiflu zaplatila v přepočtu 15,7 miliardy korun. Argument, že protežovaný léčebný přípravek předchází komplikacím, například zápalu plic, je podle Cochrane Collaboration rovněž lichý; neexistují prý žádné hmatatelné důkazy, že by něco takového dokázal.
Výrobce a distributoři léku rovněž tvrdili, že jejich produkt snižuje schopnost viru šířit se mezi lidmi. "Nic takového jednoduše prokázáno nebylo. Neexistuje žádný věrohodný mechanismus, jakým by Tamiflu mohlo bránit vzniku epidemie," píše ve zprávě.
Veřejnost byla uvedena v omyl
Co naopak prokázáno bylo, jsou časté a nepříjemné vedlejší příznaky jako nevolnost, bolest hlavy, hyperglykemie, ledvinové problémy a noční můry.
Těch vynaložených 500 milionů liber veřejnému zdraví nijak neprospělo a naopak jsme mohli lidem ublížit
"Jsem toho názoru, že těch vynaložených 500 milionů liber veřejnému zdraví nijak neprospělo a naopak jsme mohli lidem ublížit. Systém ověřování účinnosti léků je natolik špatný a zneužitelný, že kvůli němu byla veřejnost uvedena v omyl," řekl BBC jeden z autorů zmiňované zprávy Carl Heneghan z Oxfordské univerzity.
Organizace Cochrane Collaboration neobvinila z pochybení žádného konkrétního člověka ani instituci. Konstatovala pouze, že zcela selhaly všechny složky systému - od vývoje léku přes testování a schvalování až po jeho předepisování.
Farmaceutická společnost Roche, která Tamiflu vyrábí, je jiného názoru. "Nesouhlasíme se závěry zprávy a varujeme, že může mít vážné důsledky pro veřejné zdraví," stojí ve vyjádření společnosti. Statistiky, na něž Cochrane Collaboration odkazuje, jsou podle Roche zavádějící.
Češi vyhodili 185,5 milionu
Podobné statistiky nicméně existují i v Česku a pro Tamiflu také nejsou příznivé. V roce 2009 se ukázalo, žel lék zkracuje u dětí dobu nemoci zhruba o den a půl - na 4,2 dne. U dospělých pak jen o den.
Pokud pak Tamiflu užívají senioři nad 65 let, doba se nezmění. Chřipka trvá stejně dlouho.
Vláda přitom za antiretrovirotika (včetně alternativní Relenzy, o níž ale statistiky referují pozitivněji) utratila 185,5 milionu korun.
