Neměli jsme šanci. Příběhy přeživších vojáků z irácké fronty

Petr Jemelka Petr Jemelka
14. 7. 2014 7:16
Iráckým vojákům dochází munice a čelí přesile. Islamisté tak vládní jednotky porážejí v jednom městě za druhým.

Bagdád - Když se osmadvacetiletý irácký voják Allí Hassán na lůžku bagdádské nemocnice s námahou zvedá, aby mohl vyprávět svůj příběh, skrz obvazy na jeho končetinách stále ještě prosakuje krev ze střelných zranění.

Spolu se skupinou spolubojovníků byl postřelen do ruky a nohy, když před islamisty bránil město Ramádí, rozléhající se asi sto kilometrů západně od metropole.

Poté, co radikálové překročili syrsko-iráckou hranici, už mnozí město odepisovali.

Pak nám došla munice...

Allí Hassán byl ale pevně odhodlán bránit ho do poslední chvíle. A nebyl sám.

"Pak nám ale došla munice. Spojili jsme se se základnou a velitelé nám nařídili, abychom se stáhli," líčí reportérům televize CNN chvíle, které bezprostředně předcházely jeho zraněním.

Ač se jeho jednotka stahovala, počíhal si na ni ostřelovač a postupně ji celou zneškodnil. Hassána a pět jeho spolubojovníků sniper postřelil, dva další byli na místě mrtví.

"Naštěstí k nám někdo přistavil Humvee a odvezl nás do bezpečí," končí své vyprávění z lůžka, kde ale - přestože je těžce zraněný - nemůže zůstat dlouho.

"Řekli mi, že potřebují místo pro těžší případy a během týdne musím nemocnici opustit."

Irácké vládní síly v posledních týdnech čelí ofenzivě sunnitských rebelů, vedených skupinou, jež si říká Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).

Jejím cílem je na dobytých územích zřídit chalífát a zavést přísné islámské právo šaría. Tažení je zatím úspěšné. Ozbrojenci dobývají jedno město po druhém a od syrských hranic postupují stále dál do iráckého vnitrozemí. 

Bojovali do posledního dechu. Doslova

Ještě hůř než Allí Hassán dopadl vedle něho ležící 29letý pohraničník Waád Karím. Než by se islamistům vzdal, rozhodl se spolu s deseti kolegy doběhnout na šest kilometrů vzdálenou policejní stanici a zkusit ozbrojence zastavit tam.

Stanice však byla prázdná, a pohraničníci tak byli předem odsouzeni k porážce. Přes to se zabarikádovali uvnitř a bojovali do posledního dechu. Islamisté je stříleli jednoho po druhém.

Když Karím zůstal sám s posledním vojákem, rozhodl se zkusit z obklíčení dostat. Cestou ho ale postřelili.

Celou cestu do nemocnice mě nesli.

Jak dlouho ležel bezmocně na zemi, už si nepamatuje. Zachránili ho až vojáci, kteří se rovněž stahovali. "Celou cestu do nemocnice mě nesli," vzpomíná a po tvářích mu stékají slzy dojetí.

Nést ho museli, protože mu kulky rozdrtily stehenní i lýtkovou kost. Rovný tvar nohy mu teď namísto kostí drží kovová tyč. Chodit už asi nikdy nebude a matka, která mu do nemocnice přinesla jídlo a pití, si to dobře uvědomuje. Nedokáže se ubránit slzám.

Hned vedle leží příslušník donedávna hrdých elitních jednotek irácké armády. Jeho jednotka dostala za  úkol bránit město Samarra.

Ani on však rebely zastavit nedokázal. A má štěstí, že přežil. Teroristé z ISIL mají stále na vrch, a tak je bagdádská nemocnice podobných příběhů plná.

Pacientů už je tolik, že musejí být do malých pokojů ukládáni po šesti. Zdravotnický personál se bojí, že bude hůř.

 

Právě se děje

Další zprávy