Berlín - Německá vláda podle očekávání schválila vojenskou operaci proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS) v Sýrii a také v Iráku.
Záležitost nyní musí posoudit parlament, od kterého se ale předpokládá hladký souhlas.
Středomoří i Perský záliv
Německo do bojů nasadí 1200 vojáků, průzkumná letadla Tornado, tankovací letoun a vojenskou fregatu.
Jen příští rok hodlá Berlín na bojové operace vyčlenit 134 milionů eur (přes 3,6 miliardy korun). Společný návrh ministryně obrany Ursuly von der Leyenové a ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera upřesňuje místa nasazení, kterými jsou východní Středomoří, Perský záliv, Rudé moře a přilehlé vody.
Vojenská operace by se měla uskutečnit na základě článku 51 Charty OSN. Ten opravňuje ke kolektivní obraně, pokud je některý z členských států OSN napaden a dokud Rada bezpečnosti OSN neučiní příslušná opatření k zachování mezinárodního míru. Mandát Německa by byl omezen do 31. prosince 2016.
Němci se obávají hrozby atentátů
Časové ohraničení vojenských operací v zahraničí na jeden rok je podle DPA běžné.
Šéf svazu německých vojáků André Wüstner nicméně v televizi ARD upozornil, že konflikt může být vleklý. "Boj proti džihádistům může trvat hodně přes deset let," řekl Wüstner a připomněl zkušenosti z válek v Iráku a v Afghánistánu. Zároveň vyzval vládu, aby si jasně stanovila, jakých cílů chce vojenskou operací dosáhnout.
Wüstner také varoval, že čistě vojenskými prostředky nebude možné situaci v Sýrii vyřešit. Podle něj se musí najít dohoda mezi všemi státy, které mají v oblasti své zájmy, protože ty jsou často protichůdné.
Podle průzkumu společnosti Forsa se ale Němci obávají, že zapojení do boje zvýší riziko atentátu v jejich zemi. Tyto obavy vyjádřilo hned 71 procent dotázaných. Přesto je ale podpora pro vojenské angažmá poměrně silná - souhlasí s ním 45 procent Němců, proti jich je 39 procent.
Z politických stran už zapojení německé armády do bojů podpořily vládní konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD), jednoznačně proti je pouze opoziční Levice.
