Washington - Budoucnost Chucka Hagela v čele Pentagonu je přinejmenším nejistá.

Někdejší republikánský senátor za Nebrasku, jehož si pro své druhé volební období vybral do čela ministerstva obrany prezident Barack Obama, odrážel před senátním výborem pro obranu kritiku, která na jeho hlavu padá kvůli dřívějším výrokům o Íránu a Izraeli.

Vyznamenaný veterán války z Vietnamu prohlásil, že ho nelze soudit podle jednotlivých prohlášení, ale je potřeba brát jeho celkové postoje.

Především zákonodárcům z Republikánské strany přislíbil, že by ve funkci udělal maximum pro to, aby Írán nezískal jadernou zbraň i pro to, aby Izrael udržel svůj vojenský náskok v regionu.

"Spojené státy musí mít nadále nejsilnější armádu na světě a zůstat na mezinárodní scéně vůdčí silou," je přesvědčen. Amerika se podle něj "musí ve světě angažovat a ne se stáhnout".

Mimo hlavní proud

Své spolustraníky ovšem nepřesvědčil. Nemohou překousnout například skutečnost, že v roce 2003 nejprve podpořil invazi do Iráku, ale později ji ostře kritizoval. "Vybočuje z hlavního proudu," odmítl jeho kandidaturu republikán James Inhofe.

Kritiku Hagel sklidil i za nedostatečně tvrdý postoj vůči jaderným ambicím Íránu či malou podporu Izraele. Kladné body mu v minulosti nepřinesly ani výroky o vlivu takzvané židovské lobby na americkou politiku.

Rozhodující bude v důsledku hlasování celého Senátu. Mnohé ovšem naznačilo už čtvrteční slyšení. Před ním ho totiž otevřeně podpořil jediný ze 45 republikánských senátorů.

Ke schválení Hagela ministrem by sice pohodlně stačily hlasy 55 demokratů, ovšem republikáni by mohli za pomoci obstrukcí jeho potvrzení protahovat a podmiňovat jinými ústupky. Stejně tak by jasně stranická volba oslabila jeho pozici v čele Pentagonu.