Paříž - Halimovi je 25 let, má francouzské občanství, žije na předměstí Paříže a vlastní opravnu motocyklů.
Loni v listopadu byl obviněn za členství v nejmenovaném radikálním islamistickém hnutí. A také z toho, že si 13. května fotil na mobil dům editora satirického časopisu Charlie Hebdo.
Soud na něj uvalil domácí vězení. Svůj byt nesměl opustit mezi půl devátou večer a půl osmou ráno, zapovězeno měl vycestování z města. Navíc se třikrát až čtyřikrát denně musel hlásit na policejní stanici.
Kvůli tomu nemohl pracovat tak, jak by si představoval, a přišel o mnoho zákazníků.
"Ztratil jsem důvěryhodnost. Ztratil jsem svůj životní styl. Od té chvíle jsem neměl nic jiného než boha, rodinu a svého právníka," líčí svoji situaci.
To vše trvalo dva měsíce. Domácího vězení ho soud zprostil až 23. ledna. Ukázalo se, že 13. května nepořizoval telefonem fotografie, ale volal své matce, která v okolí bydlí. Napojení na radikální hnutí se rovněž neprokázalo. Soudce přikázal vládě, aby mu ušlý zisk kompenzovala 1500 eury.
Jeho příběh ukazuje, že žít v současnosti ve Francii a být muslim znamená - i s francouzským pasem - čelit mnohým nepříjemnostem.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch uvádí, že podobných případů zaznamenala stovky.
Tisíce domovních prohlídek, stovky případů domácího vězení
Francouzská vláda má nárok na omezování některých práv, včetně svobody pohybu, projevu a sdružování, díky výjimečnému stavu, který zavedla po loňských listopadových teroristických útocích v centru Paříže. A který v úterý parlament prodloužil o další tři měsíce.
Ochránci lidských práv v něm spatřují ohrožení demokracie a nejsou zdaleka jediní. Život komplikuje především téměř pěti milionům muslimů, kteří ve Francii žijí.
Mezi nejzávažnější způsoby narušování jejich života patří to, že díky výjimečnému stavu získává policie pravomoc provádět razie bez nutnosti soudního povolení.
Podle Amnesty International jich od útoků v Paříži do začátku února podnikla přes 3200. Z toho 2700 během prvního měsíce. Zhruba čtyřem stovkám lidí bylo nařízeno domácí vězení.
Ani jedno procento případů přitom nevedlo k potřebným stopám vedoucím k organizovanému zločinu. Protiteroristická jednotka pařížské prokuratury zahájila za stejné období jen pět vyšetřování související s terorismem.
Každý muslim je potenciální terorista
Francouzská vláda si tak - ve snaze zabránit dalšímu krveprolití - dělá z muslimského obyvatelstva nepřátele. Razie v domácnostech, podnicích, restauracích a svatostáncích bez soudního příkazu otravují životy tisícům nevinných lidí. Vzhledem k tomu, že k vyšetřování teroristické hrozby vedly jen v několika málo případech, zpochybňují ochránci lidských práv jejich efektivitu.
Lidé, kteří se stali oběťmi policejních razií, sdílejí na sociálních sítích fotografie poničených vchodových dveří, poškozeného nábytku a nepořádku, který za sebou policie nechala.
S muslimy je zacházeno jako s potenciálními teroristy, přitom během bezmála 3300 razií bylo objeveno 560 zbraní, z nichž jen 42 bylo klasifikováno jako "těžké zbraně poloautomatického typu". K otevření nového vyšetřování vedlo jen pět z nich.
Že francouzské vládě chybí v její politice potřebná rovnováha, si myslí i francouzský soudce Marc Trévidic, který nad případy týkajícími se hrozby terorismem dohlíží již přes deset let.
Obává se toho, co by mohla tato situace do budoucna přinést. Mladí muslimové jsou podle něj v současné době pod velkým tlakem. "Mají dojem, že francouzská vláda nemá ráda islám," vysvětlil americkému listu The New York Times.
Vláda se ale hájí tím, že díky pravomocím získaným výjimečným stavem zabránily bezpečností složky alespoň jednomu plánovanému teroristickému útoku. "Je to nezbytné pro bezpečnost francouzského lidu," brání se premiér Manuel Valls.
