Praha – Ukrajina je nejhorší krizí v Evropě od války v Jugoslávii, možná dokonce ještě horší, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeden z největších evropských expertů na Rusko, komentátor týdeníku The Economist Edward Lucas.
Novinářská cena 2014
Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
Muž, který už před lety předpověděl, že vztahy mezi Západem a Moskvou se budou prudce zhoršovat, a zaujal ostře kritický postoj k Vladimiru Putinovi.
Je autorem bestsellerů The New Cold War: Putin's Russia and the Threat to the West (vyšla v roce 2008) a Deception: The Untold Story of East-West Espionage Today (vyšla loni).
Obě vyjadřují obavy z ruské zahraniční politiky a varují před střetem mezi Ruskem a Západem.
Známý publicista a analytik poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
A.cz: Je invaze na Krym a situace na Ukrajině začátkem skutečné nové studené války?
Rozhodně bych neřekl, že je začátkem. Nová studená válka už nějakou dobu probíhá. A situace se neustále zhoršuje, především od války v Gruzii v roce 2008.
To, co se nyní děje na Ukrajině, je další eskalace. Víme z posledních zpráv, že vojáci v uniformách bez označení obkličují a okupují ukrajinské základny. Domnívám se, že Rusko bude dále pokračovat v eskalaci na Krymu, protože zatím nevidí žádnou skutečnou reakci okolního světa.
Jsme svědky nejhorší bezpečnostní krize v Evropě od války v Jugoslávii ... Obávám se, že to může být dokonce ještě horší, než byla válka v Jugoslávii.
A.cz. Co je podle vás hlavním cílem Vladimira Putina na Ukrajině? Její rozdělení? Nebo rovnou občanská válka?
Podle mého názoru chce hlavně docílit toho, aby Ukrajina nebyla úspěšně se rozvíjejícím státem s orientací na Západ. Nepřeje si, aby se stala politicky a ekonomicky úspěšným modelem. Krym je pro něj nejsnadnější terč, protože je tam velká část prorusky orientované populace a už tam existovaly ruské vojenské základny.
Zároveň může usilovat o ovládnutí ruskojazyčných oblastí na jihu a východě republiky. Měst, jakou jsou Doněck, Luhansk nebo Charkov. Není tam jen ruskojazyčná populace, ale také průmysl, na kterém má Moskva zájem.
A.cz: Je tedy podle vás hrozba rozdělení Ukrajiny reálná?
Může to dopadnout jako takzvaný zamrzlý konflikt. S přesuny částí obyvatel, uprchlíky, hospodářským rozvratem. S krveprolitím a nejrůznějšími provokacemi. Výsledkem může být, že vznikne stát na západní a střední Ukrajině, který bude hospodářsky závislý na Západě a bude zároveň velmi nestabilní a frustrovaný.
Jsme svědky nejhorší bezpečnostní krize v Evropě od války v Jugoslávii v devadesátých letech. Obávám se, že to může být dokonce ještě horší, než byla válka v Jugoslávii.
A.cz: Ale co Západ vlastně může udělat? Mohou nějaké sankce vůbec způsobit Rusku škodu?
Rozhodně by měly být minimálně zmraženy ruské účty a vyhlášeny diplomatické sankce vůči Rusku.
A.cz: Co ale závislost některých evropských zemí na ruských dodávkách ropy a zemního plynu?
Ta závislost je samozřejmě problém hlavně pro Rumunsko, Bulharsko a další balkánské státy. Pro většinu Evropy ale Rusko není jediný dodavatel. Je zde například plyn i z Norska. A pokud dojde k přerušení dodávek přes Ukrajinu, pro většinu Evropy jsou tyto zdroje nahraditelné.
