Praha – Vojenský zásah na Ukrajině může Rusku nečekaně zkomplikovat účast v tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín.
Část ministrů totiž vnímá možnou spolupráci Rusů na strategickém státním projektu jako bezpečnostní riziko a vláda bude vliv ukrajinské krize na soutěž řešit.
„Země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
Elektrárenský gigant ČEZ, který soutěž organizuje, však vzkázal, že na posuzování jednotlivých nabídek nemá situace na Ukrajině vliv. Podobně se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Ačkoli situaci na Ukrajině vnímáme jednoznačně negativně, není to důvod, abychom přerušili všechny naše obchodní vztahy s Ruskem. Tendr bude i nadále probíhat podle nastavených technických, právních a ekonomických kritérií,“ uvedl předseda vlády a připomněl, že vláda nemá na soutěž přímý vliv.
Konečné rozhodnutí o přidělení či nepřidělení zakázky přesto bude muset vzejít od vlády.
"Tendr na rozšíření Temelína má jasná technická pravidla, která nemohou přihlížet k mezinárodně politickým událostem. Jinými slovy: zadavatel soutěže ČEZ zkoumá jen technické a komerční nabídky - nikoliv bezpečnostní rizika. A konečné slovo bude mít většinový vlastník ČEZu, což je český stát,“ uvedl zmocněnec vlády pro rozšíření elektrárny Václav Bartuška.
Vláda o této otázce zatím nejednala a postoj ministrů není jednotný. A to ani v rámci stran. Zatímco premiér do výběru zasahovat nechce, jeho stranický kolega Dienstbier si „nedovede představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru“.
Podobný názor jako ministr pro legislativu má i nejdůležitější vládní persona v oblasti bezpečnosti státu – ministr obrany Martin Stropnický (hnutí ANO), ale třeba i zástupci třetího koaličního partnera, KDU-ČSL.
„Vnímám to prakticky stejně jako ministr Dienstbier. Za dané situace, kdy se takto chovají v mezinárodním měřítku, pro nás nejsou solidním partnerem,“ uvedl o ruském uchazeči ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, pod jehož resort tendr formálně spadá, nechtěl možnosti vlády v této věci komentovat. Potvrdil ale, že vliv ukrajinské krize na soutěž se bude na vládní úrovni řešit: „O té věci bude jednat vláda a další orgány,“ sdělil Mládek bez dalších podrobností.
Ukrajinská krize však může rozšíření jaderné elektrárny ovlivnit ještě dalším, poněkud nečekaným způsobem. Dává totiž zastáncům stavby do rukou nový argument – nestabilita na východě kontinentu posiluje potřebu co nejvíc spoléhat na vlastní energetické zdroje.
„Vzniklá situace podtrhuje význam energetické soběstačnosti jednotlivých zemí. Pokud by došlo k nějaké eskalaci napětí, pak by se to v dlouhodobém horizontu zřejmě odrazilo v dalším posílení důrazu na energetickou bezpečnost v rámci Státní energetické koncepce a tím i posílení role jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů,“ dodal za ČEZ mluvčí Ladislav Kříž.
Pět let starý tendr
ČEZ se k rozšíření Temelína rozhodl za vlády Mirka Topolánka, paradoxně i přes to, že tehdejší vládní koaliční smlouva vysloveně odmítala stavbu nových jaderných bloků v zemi. V roce 2009, za úřednické vlády Jana Fischera, firma spustila výběrové řízení na dodavatele. Politické posvěcení tendr dostal teprve o rok později, po vzniku kabinetu Petra Nečase.
V tuto chvíli se kromě česko-ruského konsorcia MIR 1200 o zakázku uchází už jen americko-japonská společnost Westinghouse. Do tendru se přihlásila také francouzská firma Areva, ČEZ ji ale předloni v říjnu ze soutěže vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.
Loni v říjnu Krajský soud v Brně na návrh Arevy vydal předběžné opatření, podle nějž ČEZ s případným vítězem tendru nemůže uzavřít smlouvu. Vyřazení Arevy a okolnosti tendru prošetřuje Evropská komise.
