Praha – Armády, které mají mnoho společného, proti sobě stojí na Krymu a Ukrajině. Vojenský průmysl Ruska a Ukrajiny je značně propojený, ukrajinské zbrojařské firmy dodávají komponenty do zbraní montovaných v Rusku.
Například továrna na výrobu vojenských raket Juzmaš je v ukrajinském Dněpropetrovsku, kde závodu svého času šéfoval pozdější prezident nezávislé Ukrajiny Leonid Kučma.
Putin k dění na Ukrajině po pádu Janukovyče dlouho mlčel. Začal rovnou jednat, po skončení olympiády v Soči. A poprvé veřejně vystoupil až v úterý.
Krym dobývá několik tisíc ruských vojáků zatím bez jediného výstřelu. Ozbrojený odpor sil, loajálních Kyjevu, by nedával smysl a i nová ukrajinská vláda je podle všeho smířena s tím, že se nebude bránit, pokud invaze zůstane omezena pouze na Krym.
Ekonomické sankce jsou problematické, protože řada evropských států je závislá na ruské ropě a plynu. Stejně tak mnoho evropských firem má v Rusku obrovské zakázky a trh, o který nebude chtít přijít.
A vojenská odpověď? Nepřichází v úvahu, když Ukrajina ani není členem NATO (vynořuje se vzpomínka na summit Severoatlantické aliance v Bukurešti v roce 2008, kde si Ukrajina za prezidenta Viktora Juščenka chtěla podat přihlášku, ale Francie a Německo byly vehementně proti).
Problémem pro Kyjev je, že většina obyvatelstva Krymu ruské vojáky vítá a raději budou žít pod ruskou vlajkou než pod ukrajinskou.
Horší by bylo, pokud by Putin vyslal vojáky "chránit" etnické Rusy také na východ Ukrajiny. Za hranicemi má podle posledních zpráv bojovou pohotovost na 150 tisíc vojáků, ale zatím hranici nepřekračují.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že Rusko ekonomicky pomůže pouze Krymu. Což, pravda, nemusí znamenat, že noha ruského vojáka spočine na ukrajinském území i mimo poloostrov.
Možnosti světa jsou kromě slovních odsudků, hrozeb návratu studené války a bojkotu zasedání G8 omezené. Začíná být jasné, že pokud se ruský výpad omezí pouze na Krym, velké následky to pro Moskvu mít nebude.
Evropa a USA mohou udělat jen tolik, že kyjevské vládě poskytnou nezbytnou pomoc, aby země nezbankrotovala. Nadějí je podpora, které se novému kabinetu dostává od podnikatelských elit a oligarchů na východě země, ještě donedávna loajálních svrženému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.
Například nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov ruský zásah nepřijal.
"Vyzývám všechny spoluobčany k jednotě ve jménu celistvé a jednotné Ukrajiny. Naše síla je v solidaritě byznysu, vlády a společnosti," uvedl muž, který ovládá velkou část ukrajinského průmyslu.
Invaze na Krym je svého druhu pomsta. Pomsta Ukrajincům za to, že svrhli moskevského spojence Janukovyče, a Západu, že v tom byl nápomocen. Následovat mohou další tresty. Blokování ukrajinského exportu do Ruska nebo zvýšení cen za odběr zemního plynu.
Vojenská akce na poloostrově je snahou dostat Rusko zpět do hry o Ukrajinu. Neztratit ji ve prospěch Evropy. Jak ukazují případy Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii nebo Podněstří v Moldavsku (oblasti kontrolované ruskou armádou), Ukrajina pravděpodobně ztrácí poloostrov na několik desetiletí, ne-li déle.
"Domnívám se, že Krym je pro Ukrajinu ztracen navždy. Je to ale spíš otázka prestiže pro vládu v Kyjevě, protože i když je Krym atraktivní území z hlediska turistiky, musí se tam dopravovat energie, a dokonce i voda. A domy na Krymu jsou stejně většinou v majetku Rusů," řekl Aktuálně.cz rusista Libor Dvořák.
Krymští Rusové se nebudou chtít vrátit pod vládu Kyjeva a Kreml je v tom bude ochotně podporovat. U příležitosti šedesátého výročí konce druhé světové války Putin v proslovu o rozpadu SSSR pronesl slova, která v ruské politice stále platí: "Pro ruský lid to byla velká tragédie. Desítky milionů našich spoluobčanů a krajanů zůstaly za hranicemi Ruska."
Jestliže se Putin rozhodne poslat vojáky i na východ nebo jih Ukrajiny – mimo Krym –, pak můžeme být svědky velmi ošklivého konfliktu. Pro Ukrajince rozhodně katastrofálního.
Jak by ale vlastně ukrajinská armáda bojovala? Slouží v ní samozřejmě i důstojníci a vojáci z jihu a východu země, pro které by bylo složité, až nemyslitelné obrátit zbraně proti Rusům.
Což Vladimir Putin nepochybně ví. "Nemyslím si, že pošle vojáky i na pevninský východ Ukrajiny. To už by bylo příliš, spokojí se s Krymem," soudí Libor Dvořák.
