Havana – V ulicích Bogoty se slaví. Kolumbijská vláda se s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) dohodla na ukončení více než 50 let trvajícího konfliktu, při kterém zemřelo přes čtvrt milionu lidí.
Miliony dalších přišly o své domovy.
Prezident Juan Manuel Santos nazval mírové ujednání "začátkem konce utrpení, bolesti a tragédie války".
Zdroj z Havany, kde byla dohoda po letech vyjednávání podepsána, potvrdil kolumbijské agentuře ANNCOL, že obě strany souhlasily s amnestií pro partyzány, opětovným začleněním odzbrojených povstalců do společnosti a jejich zapojením do politického procesu v zemi.
Bývalí partyzáni se přitom nemusí obávat, že by za zločiny spáchané během konfliktu skončili za mřížemi.
Definitivní mírové ujednání musí ještě schválit Kolumbijci v referendu, které se uskuteční 2. října. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že národ dohodu v lidovém hlasování podpoří.
"Rozhodnutí je ve vašich rukách"
"Dnes mohu z hloubi svého srdce říct, že jsem naplnil mandát, který jste mi dali," uvedl prezident Santos. "Kolumbijci, rozhodnutí je ve vašich rukách. Dosud nikdy neměli naši občané na dosah klíč k vlastní budoucnosti," cituje 65letého prezidenta agentura Reuters.
Santos dosažení mírové ujednání přislíbil před svým opětovným zvolením v roce 2014. Dohoda byla na Kubě podepsána po čtyřech letech rozhovorů, které kromě Kubánců zaštítilo například i Norsko.
"Vyhráli jsme tu nejkrásnější z bitev. Válka zbraní je u konce, nyní začne debata o myšlenkách," uvedl hlavní vyjednavač povstalců Iván Márquez.
"Dosáhli jsme našeho cíle. Je po válce, ale je to rovněž nový začátek. Tato dohoda otevírá brány mnohem inkluzivnější společnosti," cituje šéfa kolumbijské delegace Humberta de la Calle ČTK.
Dohoda předpokládá, že FARC získá své zastoupení v kongresu. Až do roku 2018 – kdy se budou konat řádné parlamentní volby – ale nebudou mít hlasovací právo. Voleb se pak bývalí povstalci budou moci zúčastnit jako kdokoli jiný.
Obě strany souhlasily i s tím, že zasáhnou proti sociálním nerovnostem a zajistí spravedlnost obětem konfliktu. Zároveň vytipovaly oblasti, které budou mít přednostní přístup k investicím.
Podle agentury Reuters jsou klíčem k udržitelné dohodě právě investice do chudších zemědělských oblastí. Procesu ale může bránit špatná infrastruktura.
Dohoda má i odpůrce
Přestože dohoda v lidovém hlasování zřejmě projde, řada Kolumbijců se k ní staví skepticky. "Obávám se budoucnosti. Ale kvůli míru se s tím smířím," uvedla 39letá Susana Antequeriaová, která si přišla oznámení vlády poslechnout před velkou obrazovku v Bogotě. Do ulic metropole vyšly stovky lidí.
Někteří odpůrci dohody prosazovali spíše vojenské řešení sváru, FARC je podle nich nutné porazit vojensky. K oponentům patří i několik bývalých hlav státu, včetně pravicového exprezidenta Alvara Uribeho.
K dohodě se budou moci vyjádřit také kolumbijští zákonodárci, kterým Santos dokument představí ve čtvrtek. Konání referenda ale ovlivnit nemohou.
FARC se chopil zbraní v roce 1964, kdy jej založil Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Na konci 90. let mělo radikálně levicové hnutí, rozhořčené ekonomickými a společenskými nerovnostmi v zemi, okolo 17 000 bojovníků a ovládalo značná území. Finance povstalci získávali z obchodování s kokainem a také z výkupného za únosy.
V roce 2002 FARC utrpěl značné ztráty, když proti němu zasáhla Uribeho vláda podporovaná Spojenými státy. Zakladatel hnutí Marulanda zemřel v březnu 2008, kdy jeho lidé ovládali zhruba třetinu Kolumbie. Dnes má FARC okolo 7000 členů.
Uzavřená dohoda není nutně zárukou, že politické násilí v zemi skončí. Jako neúspěšné se zatím jeví – nyní pozastavené – rozhovory s menší levicovou Národní osvobozeneckou armádou.
V zemi navíc operují i drogové gangy, které ovládají významné pašerácké cesty. Násilí v Kolumbii je přesto nejnižší za řadu desetiletí, připomněla agentura Reuters.
