Juba - Obyvatelé Jižního Súdánu se dali do pohybu. Ze země zmítané násilím během posledních tří týdnů podle OSN odešlo více než 60 000 lidí.
Utíkají do sousedních zemí, především Ugandy. Jsou mezi nimi hlavně ženy a děti, tedy skupiny, které nejvíce ohrožují hrůzné praktiky vojáků ze znepřátelených armád. Znásilňování, upalování či rabování vesnic jsou jen příklady válečných zločinů, kterých se dopouští.
"Uprchlíci přicházejí unavení a hladoví," řekl CNN mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Ugandě, kam od začátku roku přišlo už zhruba 110 000 Jihosúdánců. "Trpí podvýživou, někteří vážně a jejich počet rychle roste."
Ale zdaleka ne všem, kteří chtějí, se utéct skutečně podaří. Silnice blokují ozbrojené síly.
Jde hlavně o přežití
Boje se v Jižním Súdánu znovu rozhořely koncem června. Po necelém roce příměří. Občanská válka Súdánce pronásleduje již mnoho let. Předcházela odtržení Jižního Súdánu od tehdy největší země afrického kontinentu a zcela neskončila ani po něm.
Jednu z nejchudších zemí světa postihla vlna násilí už po dvou letech samostatnosti. Od té doby proti sobě stojí prezident Salva Kiir a viceprezident Reik Machar. Členové jednoho ze dvou nejvýznamnějších etnik v zemi, kteří disponují vlastní armádou.
Dva vládnoucí kmeny - Dinkové a Nuerové - se nesnáší. Proto se musejí podílet na vládě pokud možno spravedlivým dílem. "Je to něco, co asi my, kdo jsme se narodili v západní společnosti, nemůžeme nikdy pochopit. Ale oni to mají v sobě zakořeněné," vysvětlila Aktuálně.cz Lenka Huberová, která do Jižního Súdánu jezdí v rámci humanitárních nebo rozvojových projektů již od roku 2013.
Násilí, které vojáci páchají, ale překračuje hranice nenávisti mezi jednotlivými kmeny. V zemi zavládl chaos, ve kterém jde hlavně o přežití. "Když třeba jedna skupina vojáků dlouho nedostane plat a nemají co jíst, tak se oddělí a jsou schopni zaútočit za účelem získání kořisti. Vykrádají obchody, zabíjejí a je jim jedno, z jakého kmene jsou jejich oběti," upozornila Huberová.
Kočovný život
V dlouholetého konfliktu jsou obyvatelé Jižního Súdánu nuceni neustále utíkat. Ne vždycky za hranice země, často se jen přesouvají z místa na místo, mnoho z nich hledá útočiště v uprchlických táborech uvnitř země.
.@UN humanitarian chief's first-hand account of situation in #SouthSudan https://t.co/UcLzzYvf57 @UNReliefChief pic.twitter.com/I3Zz4IEOwg
— UN News Centre (@UN_News_Centre) August 2, 2016
Místní lidé navíc nejsou kvůli kočovnému způsobu života schopni efektivně obdělávat půdu a pole zejí prázdnotou. Nedostatek zemědělské produkce vede k hladu a závislosti obyvatel na humanitární pomoci. Podle OSN ji nyní potřebuje přes šest milionů lidí.
Od propuknutí války v prosinci roku 2013 uprchlo ze země celkem již 900 000 obyvatel. "Nejprve jsme slyšeli zprávy o tom, že se vláda zdráhá nechat lidi odcházet a brání jim v tom," řekla pro The Washington Post mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Melissa Flemingová. "Nyní se zdá, že je takových případů méně."