Berlín - Thomas Gottschalk, nejznámější německý moderátor a guru televizní zábavy, si do svého pořadu Gottschalk live pozval vpravdě neobvyklého hosta.
Milionům Němců, kteří se na něj před zprávami na ARD dívají, představil Vadima Belona.
"Vadim kdo?" ptali by se jeho diváci, kdyby se talkshow vysílala o týden dřív. Už několik dní zná ale Rusa z Novosibirsku v Německu skoro každý. Ze čtyřiačtyřicetiletého taxikáře je dokonce nová německá celebrita.
Belon byl totiž přímým svědkem toho, jak se v Německu píší dějiny. "Zažil to, takříkajíc, ve zpětném zrcátku," vystihl trefně Gottschalk, když svého hosta představoval.
V Belonově taxíku VW Caddy Maxi totiž Joachim Gauck kývl na nabídku kancléřky Angely Merkelové, aby se stal budoucím prezidentem Spolkové republiky.
O tom, že se Gauck o své příští práci dozvěděl - trochu netradičně - z telefonu v taxíku, referovala média z celé Evropy. Bulvární deník Bild si ale dal práci a dotyčného taxikáře vystopoval. A měl to štěstí, že narazil na bodrého Rusa, který o své "životní jízdě" rád a dobře vypráví.
Změňte směr...
Byl 19. únor, něco po 20. hodině večer. "Předjel jsem před terminál C (letiště Berlin-Tegel), byl tam zrovna pořádný chaos," vylíčil Vadim Belon Bildu.
"Viděl jsem staršího muže, který tam stál úplně klidně se svým kufrem. Stačil jsem si ještě všimnout jeho šedivých vlasů - a pak už nastupoval ke mně do taxíku."
Cestující, Joachim Gauck, nadiktoval taxikáři svou domácí adresu a jelo se. Vtom mu zazvonil telefon. "Ztlumil jsem muziku," vzpomíná Belon. "Jako taxikář moc neposloucháte, co lidi do telefonu říkají. Ale stejně jsem to slyšel. Jak řekl: Okay, souhlasím. Udělám to."
Na větu, kterou pak jeho zákazník vypustil z úst, asi do smrti nezapomene. Gauck zavěsil, nadechl se a s naprostým klidem řekl: "Vezete teď nového spolkového prezidenta. Musíme změnit směr a jet přímo ke Kancléřskému úřadu."
Tak skončil Gauckův předchůdce Wulff:
... vezete prezidenta
A co na to Belon? Přidal plyn a zrychlil. "Nemusíte se mnou jet rychleji," krotila ho budoucí hlava státu. "Ale jo, jo, spolkový prezident se nevozí každý den," opáčil taxikář.
Jakmile dorazili ke kancléřce, ochranka je nejdřív chtěla zastavit. Ale když viděla, koho Vadim Belon na zadním sedadle veze, pustila je dál.
Gauck pak zaplatil účet na 23 eur 20 centů, dal řidiči "slušné spropitné", potřásl mu rukou a podepsal zadní stranu žlutého průkazu, který Belona opravňuje vozit po Berlíně cestující.
O dva dny později už v taxíku Vadima Belona seděla redaktorka Bildu, nejčtenějších novin Evropy. Tentokrát nikoliv náhodou. Svůj článek pak nazvala "Můj 1. den jako nejznámější taxikář Německa".
Tentýž den večer Belonovi showman Gottschalk ve studiu tvrdil, že i on v roce 1978 taxikařil. A že má někde dodnes schovanou licenci.
Že by z řidiče, který kdysi v Rusku prodával zeleninu a sloužil v sovětské armádě jako voják, taky vyrostla televizní hvězda? Vadim Belon o tom zatím nechce ani slyšet. A dodává: "Ne, ne, budu dál jezdit taxíkem."
