Londýn/Dublin - "Polští instalatéři se vracejí." Takový titulek dal svému zatím poslednímu článku o pracovnících z "nových" členských států EU včetně Česka britský bulvární deník Daily Mail.
List se odvolává na zbrusu novou statistiku. "Počet Poláků a ostatních Východoevropanů, kteří u nás pracují, dosáhl rekordu. Letos jich k nám přijelo už víc než 100 tisíc," tvrdí Daily Mail.
Zatímco loni v prosinci evidovaly britské úřady celkem 472 000 pracovních migrantů z nových zemí unie, letos v září jich bylo 582 000.
Mezi lety 2006 a 2009 zájem unijních nováčků o práci na Ostrovech neustále klesal. Nejmenší byl loni, kdy na Británii dolehla světová hospodářská krize.
Britská ekonomika je ale z nejhoršího venku. Narozdíl od ekonomiky sousedního Irska. A tak zatímco Britové nabízejí migrantům z Východu znovu nové pracovní příležitosti, z Irska Východoevropané houfně odcházejí.
Češi v Irsku
Podle statistik, které má Aktuálně.cz k dispozici, v Irsku o práci od ledna zažádalo jen 633 Čechů. Tedy méně než v dobách, kdy ještě Česká republika nebyla členem Evropské unie.
V roce 2004, těsně po vstupu do unie, do Irska za prací odjelo 3298 českých občanů, o rok později dokonce 4505. Pak se začal jejich počet snižovat.
O osobní číslo PPS, které Východoevropanům práci v Irsku umožňuje, požádalo v roce 2007 3838 Čechů. O rok později jich bylo 2762 a za celý loňský rok dokonce pouze 901.
Lákadlo, co zhořklo
Ze země, která dřív platila za pro gastarbajtry zaslíbenou, se ale stahují i další obyvatelé zemí střední a východní Evropy.
Třeba ze Slovenska sem v roce 2006 za prací přijelo 10 687 lidí. V roce 2009 jich bylo už jen 1784, letos zatím 1176.
Ještě patrnější je úbytek Poláků, tradičních východoevropských přeborníků v pracovní migraci. Zatímco před čtyřmi roky jich v Irsku o místo žádalo skoro 100 tisíc (přesně 93 787), loni irské úřady registrovaly 13 794 polských zájemců.
Čísla pro letošek dlouhodobě sestupný trend potvrzují. O povolení vstoupit na irský trh práce od ledna požádalo jen 7727 Poláků.
Návrat domů
Nebýt letoška, vyzněly by britské statistiky obdobně, jako ty irské.
Nejvíce Čechů se o práci v Británii ucházelo v roce 2005 (9680 lidí). V následujících letech jich bylo čím dál míň. V roce 2009 do země přišlo 4725 pracovních migrantů z Česka.
Mezi nově zaregistrovanými pracovníky z východu Evropy výrazně ubylo i Slováků: z 21 845 v roce 2007 na loňských 9125.
Poláků do Británie před čtyřmi lety přijelo 151 430. V roce 2009 jich dorazila necelá polovina (62 095). Řada z nich také Spojené království opustila.
"Migranti z bývalých komunistických zemí se vracejí domů. A nových migrantů přichází stále míň a míň," uvedla před rokem stanice BBC s tím, že jim jejich domovské země po letech konečně mají co nabídnout. V případě Polska třeba silnější měnu než v roce 2004, nižší nezaměstnanost a rychlejší zotavování z ekonomické krize než v zemích na Západě.
Výtky z Bruselu
Teď se však, zdá se, karta obrací. A tak britský bulvár znovu straší přízrakem polského instalatéra. Podobně jako v době, kdy se EU poprvé rozšiřovala směrem na východ.
Daily Mail třeba upozorňuje na to, že práci v Británii během uplynulého roku získalo 204 tisíc lidí narozených v zahraničí, ale jen 100 tisíc narozených ve Spojeném království.
Brity navíc rozčiluje, že je kvůli pracovníkům z Východu kárá Evropská komise.
Brusel Londýnu vytýká diskriminaci občanů ze zemí, které do unie vstoupily v roce 2004. Češi, Slováci, Poláci ani další unijní nováčci totiž nemají nárok na stejné sociální výhody jako občané Spojeného království.
Aby v Británii dosáhli na sociální dávky, musejí v zemi pracovat nejméně rok s maximálně 30denní absencí kvůli dovolené či nemoci. Pro Brity přitom žádné takové pravidlo neplatí.
Evropská komise proto dala Británii ultimátum: pokud její vláda příslušné zákony do dvou měsíců nezmění, pošle ji před Evropský soudní dvůr.
