Pokud se výroční zpráva NKÚ za rok 2023 někoho na ministerstvu vnitra dotkla, byl to Jan Paďourek. Právě on je vrchním ředitelem sekce pro vnitřní bezpečnost. Řídí ji od loňského března a odpovídá za záležitosti, na které mířily jedny z nejzávažnějších postřehů hlavních kontrolorů v zemi.
V Česku není dotvořený systém ochrany měkkých cílů. Počet trvalých úkrytů klesá, jsou schopné pojmout jen 3,2 procenta obyvatel. Neexistuje web s informacemi o základním postupu při ohrožení života obyvatel. Je kritický nedostatek prostředků ochrany při úniku nebezpečných látek, vyčetl NKÚ zásadní nedostatky, které jdou za vnitrem.
"Výsledky kontrol poukazují na to, že na krize a mimořádné situace státní instituce reagovaly často jen formálně. Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost státu na krizové situace, přicházely jen minimálně," sdělil prezident NKÚ Miroslav Kala k výroční zprávě, kterou jeho lidé vydali minulý měsíc.
Problémy s měkkými cíli
"Měkké cíle jsou místa, kde se vyskytuje větší počet lidí, kteří by mohli být ohrožení teroristickým nebo jiným násilným útokem. To mohou být koncertní sály, univerzity nebo tramvajové zastávky. Přesná kvantifikace takových cílů je nemožná, je to zásadní nepochopení," vymezuje se pro Aktuálně.cz vůči NKÚ vrchní ředitel Paďourek.
Podle něj není možné najít univerzální definici měkkého cíle tak, aby se do ní vešel úplně každý, jenž by mohl někoho napadnout. Nelze tak proto pravomocemi a prostředky ministerstva vnitra zajistit to, co prý ze zprávy NKÚ vyplývá. "Ministerstvo nemůže převzít odpovědnost za to, že by ochránilo každý měkký cíl v tomto státě," zdůrazňuje.
Co ale resort ministra Rakušana může a dělá, je poskytování základních pokynů k ochraně cílů, upozorňuje Paďourek. Vypracovalo k tomu koncepci na roky 2017 až 2020, která se aktualizuje. Podle vrchního ředitele jsou však její závěry platné dodnes. Je prý na každém, univerzitě, knihovně či jiném veřejném místě, zda se jí bude řídit.
"Naše aktivita jako ministerstva vnitra je, že komunikujeme. Vyzýváme měkké cíle, aby naši koncepci uchopily, zpracovaly si na jejím základě analýzu a pak přijaly pro ně vhodná konkrétní opatření. My jsme kdykoliv připraveni ke konzultacím," podotýká Paďourek. A zmiňuje školení, které resort pořádá pro univerzity a další instituce.
Díry, které se musí vyplnit
V některých bodech však vrchní ředitel kritiku NKÚ přijímá. Ostatně Kalovi kontroloři poukázali na rozpor mezi tím, k čemu se ministerstvo zavázalo a jaké výsledky doručilo. Nebo spíš nedoručilo. Resort měl třeba už předloni spustit web ochrany obyvatel, jenž nabídne základní směrnice pro chování při bezprostředním nebezpečí.
"Bezesporu jsou tam díry, které musíme vyplnit. Takže kdybych měl připouštět filozofii NKÚ, že je co zlepšovat, ano, to vám podepíšu, s tím nemám žádný problém," vysvětluje. Web nazvaný Národní portál krizového řízení se podle Paďourka rozjede ještě letos. Jak uvádí mluvčí resortu, online bude v září.
Málo, nebo dost úkrytů?
Jedním z nejdramatičtěji prezentovaných závěrů prezidentem NKÚ Miroslavem Kalou byl ten, že kapacita trvalých úkrytů v případě jaderného útoku klesla za posledních jedenáct let z 512 173 míst na 346 980.
"Ministerstvo vnitra preferuje využívání improvizovaných úkrytů, které lze zřídit řádově rychleji a efektivněji již ve většině stávajících budov. Počítá se s využitím například podzemních prostor (podzemní garáže nákupních center, obytných domů, tunelové stavby)," řekla Aktuálně.cz Klára Ochmanová, mluvčí hasičského sboru, jenž za úkryty odpovídá.
Celková kapacita úkrytů, stálých a improvizovaných, podle vnitra stačí pro 13 procent obyvatel, což je 1,438 milionu lidí. Rekonstrukce či rozvoj trvalých úkrytů, tedy odolných vůči jadernému útoku, resort neplánuje. Jednak podle něj neexistuje přímé riziko takového útoku, jednak by prý stály neúměrných pět bilionů korun a trvaly by desítky let.
Stejně tak ministerstvo nestihlo včas dokončit systém varovných SMS, které by se rozesílaly při mimořádně situaci. Na to si stěžovali někteří přeživší útoku střelce na pražské filozofické fakultě, který loni v prosinci zavraždil 14 lidí. Neměli přesné informace, co se děje.
Paďourek v tomto kontextu připomíná záměr ministra Rakušana představený v lednu. Jde o systém Cell Broadcast, jenž už v několika zemích v Evropě funguje. Varovné SMS by se doručily všem v dosahu nebezpečí. Vnitro už o jeho plošném zavedení jedná s operátory. "Děláme vše pro to, aby systém byl nasazen tak brzy, aby mohl být použit v případě, nedej bože, dalších podobných krizí," podotýká. Doufá, že to bude ještě letos.
"Všechno má rezervy"
Vrchní ředitel Paďourek se také pozastavil nad tím, že do čela výroční zprávy vsadil NKÚ zjištění pocházející ze samostatné kontroly na vnitru, jejíž závěry kontroloři schválili už loni v únoru a prezentovali na jaře. Fialova vláda k této kontrole navíc už loni v dubnu přijala usnesení, v němž na námitky Kalova úřadu reaguje.
"Nic není ideální, všechno má rezervy. Je to otázka kapacit lidských, materiálních, finančních. Děláme vše, co můžeme, a nejsme přesvědčeni, že to děláme špatně," dodává vrchní ředitel, který před příchodem na vnitro spolupracoval s vysokou školou Cevro Institut. Čtvrt století také sloužil v rozvědce, končil tam jako náměstek pro analytiku.
NKÚ ve výroční zprávě upozornil na rezervy i v jiných resortech, než je vnitro. Například ministerstvu obrany vyčetl nedostatečné obnovení automobilového parku armády. Vytkl mu také neodůvodněný nárůst nákladů na lehká obrněná vozidla o 4,5 miliardy korun a že příliš často zadává zakázky bez soutěže.
"NKÚ by možná mělo zvážit svou metodiku, ve které na jedné straně chce, abychom rychle modernizovali armádu, a na druhé očekává vyhlašování veřejných výběrových řízení, kdy mnohdy čekáme několik let, než nám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdí její výsledky," reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
