Londýn - Britské univerzity měly lhůtu do úterý 19. dubna, aby písemně sdělily Komisi pro rovné studijní příležitosti (OFFA), jaké školné začnou vybírat od září roku 2012.
Tato povinnost souvisí s reformou financování britských vysokých škol, kterou v roce 2010 schválil britský parlament vládě Davida Camerona.
Koalice složená z konzervativců a liberálních demokratů prosadila zvýšení školného na britských vysokých školách s cílem omezit "centrální" financování vysokoškolského studia.
Podle nové normy dostaly univerzity povolení zvýšit roční studijní poplatky z 3350 na 6000 liber, a ve "výjimečných případech" dokonce na 9000 liber.
Vláda přitom vycházela z toho, že školné na více než 130 britských vysokých školách bude různé a že v průměru nepřesáhne 7500 liber.
Kabinet se snažil vytvořit i pojistku proti plošnému zvýšení studijních poplatků. Ty univerzity, které budou účtovat svým studentům více než 6000 liber ročně, musejí předložit plán, v němž Komisi pro rovné studijní příležitosti vysvětlí, jak zajistí, aby u nich mohlo studovat větší množství uchazečů, kteří nepocházejí z britské bílé středostavovské třídy.
Chceme 9000 liber
Z průzkumu, který si nechala provést stanice BBC, však jasně vyplývá, že naprostá většina britských univerzit hodlá zvýšit školné u všech studijních oborů na 9000 liber, nebo na částku velmi blízkou tomuto limitu.
Ze 71 vysokoškolských institucí, které už své záměry ohledně školného zveřejnily, vyplývá, že 47 bude chtít za minimálně některé studijní obory nejvyšší možné roční školné.
Celkem 39 univerzit pak sdělilo, že částku 9000 liber bude účtovat za všechny studijní obory.
Přesné údaje budou známy až v červenci, kdy Komise pro rovné studijní příležitosti oznámí, jaké školné schválila konkrétním univerzitám.
Slib premiéra Davida Camerona, že poplatky dosáhnou výše 9000 liber pouze ve "výjimečných případech" a že většinou nepřesáhnou ani 6000 liber, se tak zdá zcela nereálný.
Ministr obchodu, liberální demokrat Vince Cable, který je strůjcem školské finanční reformy, již univerzitám otevřeně pohrozil, že jim vláda sníží studijní kvóty, pokud budou požadovat plošně nejvyšší možné školné.
Vláda v úzkých
Koaliční kabinet prosadil reformu financování vysokých škol, aby odlehčil státnímu rozpočtu.
Při svých výpočtech vycházel z předpokladu, že školné na univerzitách bude v průměru činit 7500 liber, nikoli zhruba 8685, čemuž zatím vše nasvědčuje.
V Anglii platí školné za studenty stát a ti mu tuto půjčku začínají splácet teprve po absolvování studia a nástupu do prvního zaměstnání. A to za předpokladu, že budou vydělávat více než 21 000 liber ročně.
Pokud by tedy univerzity trvaly na vysokém školném, mohly by se státní výdaje na vysoké školství místo snížení ročně naopak zvýšit o 1 miliardu liber.
Vláda navíc předpokládala, že Komise pro rovné studijní příležitosti bude schopna případně nařídit jednotlivým univerzitám výši školného.
Její předseda sir Martin Harris však upozornil, že OFFA žádnou takovou pravomoc nemá. Vysoké nebo maximální školné přitom hodlají od září roku 2012 vybírat i ty anglické univerzity, které mají nejhorší rating.
Většina z dvaceti nejhorších anglických vysokých škol už dala najevo, že si hodlá účtovat roční studijní poplatky 7500 liber a vyšší.
