Zumar – Kurdové z Iráku jsou přesvědčeni, že se Arabům mají proč mstít. V minulosti tady často čelili represím, zejména za vlády Saddáma Husajna.
Mosulské přehradě, postavené na Saddáma, padla za oběť řada arabských vesnic a za nízkého stavu vody v Tigrisu jsou dodnes ve vodě vidět střechy zatopených domů. Araby pak irácký diktátor nechal záměrně přesídlit na kurdské území.
Poměry se změnily, když Američané při invazi v roce 2003 Saddáma svrhli. Po první válce v Perském zálivu z roku 1990 získali Kurdové po tlaku mezinárodního společenství částečnou autonomii na severu země, nad kterou byla následně vyhlášena bezletová zóna.
Po Saddámově konci vliv Kurdů vzrůstal, mnozí se vrátili do svých vesnic. Už tehdy z nich začali vytlačovat arabskou menšinu. Irácký parlament sice začal připravovat zákon, na jehož základě by byly stanovené nové hranice kurdských oblastí, frakce se však nedokázaly shodnout, jak jej prosadit.
Zbyla jen mešita
Když se dnes čtyřicetiletý Abú Suhájl narodil, byla jeho rodná vesnice vypálena. Rodina se přestěhovala do sousední vsi, v roce 2005 se však rozhodla přidat ke Kurdům, kteří se vraceli do Zumaru.
Příchod Islámského státu v srpnu 2014 oživil dávné přízraky. V interview, které loni poskytl panarabskému deníku al-Haját, prohlásil kurdský prezident Masúd Barzání, že mnozí iráčtí sunnité využívají islamisty k tomu, aby posílili svou vlastní pozici.
"Arabští šovinisté podporují Daeš (Islámský stát – pozn.red.), protože se domnívají, že vyřeší jednou provždy problém takzvaných sporných území," zdůraznil Barzání. "Velmi se ale mýlí."
Zumar teď kontrolují kurdské milice v maskovacích uniformách, které si říkají Asajiš. Příslušníci arabské menšiny tajně přiznávají, že Kurdové z města vypudili stovky osob podezřelých ze sympatií k islamistům. Obsadili celé čtvrti a ulice, které byly dříve arabské.
Mezinárodní organizace Amnesty International odhaduje, že podél celého pásu sporného území – počínaje hranicí se Sýrií na západě až po íránskou hranici na východě – byly v Iráku vyhnány z domovů desetitisíce Arabů. Kurdové tvrdí, že zpět se nesmí vrátit jenom ti, kdo podporovali Islámský stát.
Arabské obyvatelstvo, které v oblasti dál žije, je podle nich důkazem, že tady neprobíhají etnické čistky.
"Kurdové dobře vědí, že se jim nepodaří ze sporných území Araby úplně vypudit," řekla agentuře Reuters Donatella Roverová, která je hlavní poradkyní Amnesty International pro krizové oblasti.
V jedné z vesnic poblíž Zumaru ale zůstala ušetřena pouze mešita. Její minaret teď ční nad okolními troskami.
Kurdové popírají, že by se pešmergové při svých raziích zaměřovali na domy Arabů. Podle nich jsou zničené vesnice důsledkem leteckých útoků protiislámské koalice.
Dějiny se opakují
Velitelem bezpečnostních sil v Zumaru je plukovník Norúz Balátí. Kvůli boji za kurdskou nezávislost strávil v Saddámových věznicích sedmnáct let.
Balátí tvrdí, že čtyři pětiny arabských obyvatel města se daly do služeb Islámského státu, když radikálové Zumar obsadili. Mnozí z nich byli navíc do města a jeho okolí přesídleni za starého režimu, a nejsou tedy původním obyvatelstvem.
Do města se tak mohlo vrátit jen asi padesát arabských rodin. Další Arabové si mohli najít nový domov jinde na kurdském území. Kurdové se totiž bojí jejich koncentrace ve větších městech.
"Tento dům byl prázdný, tak jsme se sem nastěhovali," říká Saíd Otmán, kurdský učitel z nedaleké vsi Kahrízu, když sedí v obývacím pokoji svého nového příbytku. "Nevíme, komu to tady patřilo. Jediné, co je skutečně moje, je televize."
Někteří Kurdové tvrdí, že konfiskované domy opustí a vrátí se do svých rodných měst a vesnic, až v nich bude bezpečno. Většina z nich to ale nemá v úmyslu.
"Dějiny se opakují," zdůrazňuje devětatřicetiletý krejčí Adnan Ibrahím. "Kurdové byli vyhnáni a teď se vracejí. Přirozený řád věcí je tu zase zpět."
"Pešmergský řezník"
Obchodní čtvrť Zumaru byla dříve převážně arabská. Teď mají obchody nová jména.
V jedné ulici stříhá vousy muž, nad jehož holičstvím visí nápis: Kurdští mučedníci. Ve vedlejším řeznictví visí vykuchané ovce, nad krámkem si lze přečíst "Pešmergský řezník".
V malém obchodě s potravinami o kus dál přiznává Kurd, který na regálech rovná zboží, že krám není jeho. Když si ale majitel nemovitosti přišel vybrat nájem, odpověděl mu, že by peníze mohly skončit v nesprávných rukou a že jeho vlastní obchod před časem vyplenili a zničili bojovníci Islámského státu.
Zumar je oficiálně pod kontrolou Bagdádu, který platí mzdy většiny státních zaměstnanců. O tom, kdo město skutečně kontroluje, ale nemůže být pochyb.
Irácká vlajka tady nikde není k vidění. Čím dál víc patří pod správu sousední kurdské provincie Duhok.
Ahmed Džáfar, který stojí v čele zumarské administrativy, říká, že Bagdád pro rozvoj oblasti neudělal nic. Z Duhoku zato dostal generátor na padesát kilowattů, sanitky a zdravotnické potřeby. "Administrativně patříme k provincii Ninive, chrání mě ale pešmergové z Duhoku," říká.
Někteří Arabové tvrdí, že kurdskou samosprávu podporují. „Pešmergové nás osvobodili a zaplatili za to svou krví,“ prohlašuje jeden z šejků, kteří letos sbírali podpisy pod petici, aby se oblast okolo Zumaru připojila k Duhoku. "Jsme věrní Kurdistánu."
