Vědci v Praze představili bublinky, jež zabíjejí nádor

Josef Tuček
9. 6. 2009 18:15
Nanočástice v krvi dopravují lék k rakovinným buňkám
Mikrobubliny připlouvají krví k nádoru, působením ultrazvuku praskají a uvolňují lék.
Mikrobubliny připlouvají krví k nádoru, působením ultrazvuku praskají a uvolňují lék. | Foto: Philips

Praha - Dopravit lék přesně do nádoru tak, aby nepoškodil zdravé tkáně, to je úkolem mikrobublinek, které vyvíjí mezinárodní tým vědců. Svůj projekt výzkumníci představili v Praze na evropské konferenci Euronanoforum, věnované nanotechnologiím.

Nanotechnologie jsou technologie, které pracují s titěrnými objekty. A skutečně: v tomto výzkumném projektu za šestnáct milionů eur, nazvaném Sonodrugs a spolufinancovaném Evropskou unií, se pracuje s kapslemi či bublinkami o velikostech od sta nanometrů (miliontin milimetru) do čtyř mikrometrů (tisícin milimetru).

Léků je dost. Klíčová je doprava

Nejde samozřejmě o bublinky z mýdla. Ve skutečnosti vědci pracují s nanočásticemi vytvořenými z bílkoviny albumin, z organických látek fosfolipidů nebo z umělých polymerů. Uvnitř či na jejich povrchu je pevně připojen lék, který zabíjí nádorové buňky. Ale dokud je připevněný k bublině, zůstává neškodný.

Takových léků medicína zná mnoho. Problémem však je, že ničí i zdravé tkáně těla. Cílená doprava přímo do nádoru je tedy pro jejich nejvýhodnější použití klíčová.

Ultrazvuk uvolňuje léčiva

Představa vědců je taková, že mikrobubliny vpraví do krve a nechají je proudit tělem, a to i těmi nejjemnějšími krevními vlásečnicemi. Při tom ovšem sledují jejich putování, buď ultrazvukem, nebo technikou zvanou zobrazování magnetickou rezonancí.

Mikroskopický pohled na větší z používaných bublin.
Mikroskopický pohled na větší z používaných bublin. | Foto: Philips

Podstatný okamžik nastane, když se mikrobubliny dostanou do těsné blízkosti nádoru. Cílený puls ultrazvuku je buď přímo rozbije, anebo ohřeje jejich okolí o pár stupňů Celsia, což stačí k tomu, aby se bublinky rozpustily.

Výsledkem je, že se nesený lék uvolní přesně tam, kde má. Tedy v místě nádoru.

Výzkumný projekt, na němž se podílejí badatelé z osmi evropských zemí, začal loni a poběží ještě tři roky, ale navazuje už na dřívější výzkumy."Věříme, že za nějakých deset let by se tato terapie mohla dostat do praxe," tvrdil v Praze Hans Hofstraat ze společnosti Philips, která projekt koordinuje.

Magnetická přitažlivost

Schéma působení magnetických nanočástic, které k nádoru "navádí" elektromagnet.
Schéma působení magnetických nanočástic, které k nádoru "navádí" elektromagnet. | Foto: Siemens

Jiný způsob využití mikročástic pro léčení rakoviny zkouší zase společnost Siemens společně s Univerzitní nemocnicí v německém Erlangenu.

Tamní vědci "nalepí" protinádorový lék na magnetickou částici o velikosti pouhých sto nanometrů. K nádoru pak přiblíží silný magnet, který nanočástice "přitáhne" do blízkosti rakovinných buněk, kde se lék uvolní.

I v tomto případě se pokusy zatím dělají jen na laboratorních zvířatech. Nádory musí být u povrchu těla, aby se k nim mohl speciální otočný elektromagnet o hmotnosti 47 kilogramů zvenku přiblížit. V úvahu tedy pro léčení tímto způsobem přicházejí nádory hlavy, krku či kůže.

 

Právě se děje

Další zprávy