Praha - Byli jsme úspěšní při zavádění kapitalismu? Na tom se protagonista polistopadových změn Václav Klaus a jejich kritik Jan Švejnar neshodnou.
Diskuse o deset let starých událostech se stává hlavním bitevním polem, kde se střetávají prezidentští kandidáti.
Málo, nebo moc
Švejnar tvrdě zaútočil v knize rozhovorů s novinářem Karlem Hvížďalou "Kam kráčíš, Česko?", která právě vychází.
"Česká republika je jediná postkomunistická země, která šla v druhé polovině devadesátých let do ekonomické recese," říká v ní Švejnar.
Za viníka označil výslovně Klause, který tak nese odpovědnost, že "příjmy obyvatelstva jsou v důsledku tohoto selhání každý rok o deset až dvacet procent nižší, než mohly být".
Klaus kontroval v knize "Makroekonomická fakta české transformace," kterou sepsal společně s radním České národní banky Vladimírem Tomšíkem. V ní oba ekonomové mimo jiné publikovali data, podle kterých se ve srovnání s obdobím před reformami zvýšily do roku 2005 české mzdy o 38 procent. Nejrychleji přitom rostly v letech 1992-96, kdy byl Klaus premiérem.
Ze všech postkomunistických zemí se v období 1990-2005 mzdy zvýšily už jen v Maďarsku (o 19 procent) a v Polsku (o 2 procenta). Ostatním se zatím nepodařilo vyrovnat ekonomický propad z počátku devadesátých let. "To nejsou všeobecně známé závěry," podotýkají Klaus s Tomšíkem.
Klausova kniha dokonce obsahuje výpočet, který ukazuje, že všechny země Visegrádu v letech 1993-2005 průměrným tempem 4 a půl procenta HDP ročně. Češi tedy neztratili.
Jak proběhne duel
Spor o úspěch polistopadové transformace může rozhodnout debatu obou kandidátů v Senátu, která je plánována na příští týden.
Oba kandidáti se nepochybně shodnou na tom, že ekonomický propad po roce 1990 byl nutným důsledkem uvolnění cen a zahraničního obchodu ve všech postkomunistických zemích.
| Čtěte o debatě v Senátu: Ať duel Klaus-Švejnar moderuje Moravec, přeje si ČSSD |
Klaus přitom může zdůrazňovat své úspěchy. "V zemích s restriktivní politikou (Česká republika, Slovensko a Maďarsko) byly propady relativně nejmenší," píše prezident.
"Poklesem výroby na začátku devadesátých let prošly všechny země, všechny také začaly v letech 1992 až 1994 růst," připouští jeho soupeř.
Pak se však Česká republika dopustila fatálních chyb: "Chovali jsme se hůře než většina ostatních zemí střední Evropy," podotýká Švejnar.
Hlavní chybou podle něho bylo, že nevznikl funkční právní systém. "Byla za tím jednak nevole přijímat zahraniční model a zadruhé za tím byly zájmy rozkrást a privatizovat do vlastních rukou."
To se podařilo během kupónové privatizace. "Byla to metoda, která umožnila mnohem jednodušší rozkrádání než ostatní způsoby privatizace," tvrdí Švejnar.
Po nezdařené privatizaci nebyly firmy schopny splácet bankovní úvěry, banky přestaly půjčovat a Česko se roku 1997 propadlo do recese.
Za všechno může OECD
Autor kupónové privatizace, Václav Klaus, objevuje pro ekonomický pád roku 1997 jiného viníka: Mezinárodní finanční instituce.
Dále čtěte:
- Jak se vyznat v boji o Hrad? Předpovědi, jména, animace
- Exkluzivně: Volte prezidenta veřejně, žádá většina lidí
- Prezidentský výzkum: Klaus lidi ztrácí, Švejnar získává
- Švejnar v prvním kole vyhraje, dál je favoritem Klaus
- Zvolí Klause, či Švejnara veřejně? Boj se zostřuje
- Animace zobrazující aktuální stav i šest možných scénářů volby prezidenta
V podrobném výkladu zdůvodňuje, že recese byla důsledkem měnové krize a pádu koruny. K té mohlo dojít jen vinou toho, že se Česko drželo špatných rad OECD. "Po zemích, které vstoupily do OECD ve třetí vlně (Mexiko, Česko, Polsko, Maďarsko, Korea), bylo požadováno velmi rychlé otevření finančního účtu, kdežto země jako Turecko, Portugalsko a Řecko liberalizovaly své finanční účty po dobu 20 let!" zdůrazňuje Klaus.
Protože Češi umožnili obchody se svou měnou dříve, než měli stabilizovaný bankovní systém, stali se podobně jako Mexičané a Korejci obětí finančních spekulantů.
Skončilo to recesí, protože centrální banka na nájezd spekulantů špatně reagovala. Aby udržela kurs koruny, začala nakupovat zahraniční měnu a k tomu potřebovala stáhnout peníze z komerčních bank. To byl podle Klause skutečný důvod, proč přestaly půjčovat soukromníkům.
(Ne)věřte euru
Zkušenost roku 1997 je pro oba kandidáty rozhodující, když mluví o budoucnosti.
Švejnar varuje, že světová ekonomika zpomaluje a podmínky se zhoršují všem. "Země, které nebudou dost silné, porostou samozřejmě daleko pomaleji než ostatní, a to platí i pro nás," říká ekonom.
Česko by tedy mělo lépe následovat zahraniční příklady, především využít možností, které nabízí Evropské unie, například vědeckou spolupráci a společnou měnu. Je chybou, že se Češi v posledních dvou letech snaží přijetí eura odkládat. "Budeme-li jedinou zemí střední Evropy mimo eurozónu, bude to pro naši ekonomiku velké riziko," míní Švejnar.
Klaus naopak varuje před přehnanou důvěrou. Ze všech postkomunistických zemí je přijetí eura právě pro Česko nejméně vhodné.
V eurozóně se cenové hladiny v různých zemích zpravidla sbližují, argumentuje Klaus a dodává, že pro nové středoevropské členy to znamená hrozbu vyšší inflace. "Po případném vstupu by mohla být v Česku minimálně o 1-2 procenta vyšší než v eurozóně," píše Klaus.
| Dále čtěte rozhovor: Topolánek exkluzivně: Když nebude euro, nezemřeme |
Češi na to ovšem nejsou zvyklí. Na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí české ceny nedohánějí ty evropské pomocí inflace, ale posilováním kursu koruny.
Švejnar jako Topolánek
Švejnar si rozhovorem připravil pro souboj kandidátů ještě další téma. Popisuje mnohem podrobněji, než dosud učinil Klaus, jaké reformy jsou pro Česko v nejbližší době nezbytné.
Výčet úkolů téměř kopíruje legislativní plán Topolánkova kabinetu. Obsahuje reformu právního systému, zákon o státní službě, penzijní reformu, lepší veřejné finance a nižší daně.
| Dále čtěte: Skutečné reformy na obzoru. Vláda chystá na 100 zákonů |
Klausův vyzyvatel se tak dostává až do rozporu se sociálnědemokratickou stranou, která ho do boje o prezidentské křeslo nominovala.
"Zdravotní reformu, která právě probíhá, je třeba důsledně dovést do konce," říká Švejnar v rozhovoru s Karlem Hvížďalou. Zdravotnický expert ČSSD David Rath ji přitom označuje za "loupež století".
